VYBERTE SI REGION

Výzdoba v podzemí Na Turoldu připomíná mořskou pěnu

Mikulov /PŘÍRODNÍ KLENOTY/ - V jeskyni Na Turoldu u Mikulova na Břeclavsku lidé mnoho krápníků neobjeví. Tamní stěny pokrývají třpytivé krystaly kalcitu.

24.12.2012
SDÍLEJ:

Jeskyně Turold u Mikulova - ilustrační foto.Foto: archiv Správy CHKO Pálava

Jeskyně s podobnou výzdobou jsou údajně známé jen tři v celém světě. A přístupná pro veřejnost je jen jedna z nich. Jde o jeskynní systém Na Turoldu severně od Mikulova na Břeclavsku. Stěny těchto jeskynní pokrývají kalcitové útvary, které připomínají mořskou pěnu. Jeskyně je součást přírodní rezervace Turold. Popisuje ji další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Většinu tuzemských zpřístupněných jeskyní tvoří prvohorní devonské vápence. „Vápence jeskyně Na Turoldu vznikly až v druhohorách. Tamní podzemí překvapí návštěvníky tím, že není vlhké, ale naopak velice suché. Pod nohama tam lidé mají prach a jemný písek," popisuje památku vedoucí jeskyně Na Turoldu Jiří Kolařík.

Téměř tři kilometry dlouhý systém má podle něj sedm pater. Z toho pět z nich je přístupných pro veřejnost.

Ačkoli je jeskyně chudá na krápníky, zaujme jinou výzdobou. Její stěny pokrývají třpytivé krystaly kalcitu. Připomínají pěnu nebo podmořské korály. „Říká se jí turoldská výzdoba. Vznikla vyleptáváním vápenců, když střídavě stoupala a klesala podzemní voda," vysvětluje Kolařík.

Dodává, že v jeskyni se měl údajně nacházet i největší krystal kalcitu v celé Evropě. Vzhled podzemí i celé rezervace ale výrazně narušila těžba vápence. „Horninu tam dobývali v letech 1872 až 1934. Poté se opuštěný Turold dokonce stal skládkou mikulovských obyvatel," podotýká jeskyňář.

Podzemní sluj pak lidé poškodili ještě v sedmdesátých letech. „Nezvaní návštěvníci ničili výzdobu, dřevěná schodiště a čmárali po stěnách. Trvalo dlouho, než se nám nápisy podařilo omýt," vzpomíná Kolařík.

Jeskyně Na Turoldu je také jedna z archeologicky nejcennějších lokalit na Moravě. „Ukrývala víc než 260 nálezů téměř ze všech archeologických období. Jde proto o nejdéle, nepřetržitě osídlenou jeskyni na Moravě. Místo bohužel poničila těžba ještě před terénním výzkumem. Proč lidé opakovaně mířili do Turoldu, tak navždy zůstane tajemství," říká Zdenka Kosarová z brněnského archeologického ústavu akademie věd. Mohlo to podle ní mít víc důvodů. Podzemí bylo trvale teplejší i v chladnějších dobách. Jeskyně chránila obyvatele před výkyvy počasí, dravci i útoky nepřátel.

Nejstarší nálezy Na Turoldu pocházejí ze starší doby kamenné. „Objevily se tam i pozůstatky po kultuře s lineární keramikou či lidu s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné," dává příklady Kosarová.

Doplňuje, že v místě po sobě zanechali stopy i lidé z doby měděné a bronzové. „Je zajímavé, že pak zůstala jeskyně na nějakou dobu téměř zapomenutá. A početnější objevy pocházejí až ze středověku. Množství nálezů je ale těžko časově zařaditelných," upozorňuje Kosarová.

V podzemí také hojně zimují netopýři. „Jeskyně patří mezi největší a nejdéle pravidelně sledované zimoviště netopýrů v republice. Nejhojněji se tam vyskytuje vrápenec malý. Pravidelně tam zimuje až 250 jedinců," podotýká Jiří Kmet ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava.

I když někteří turisté do jeskyní ještě nezavítali, za návštěvu podle nich stojí i zbytek rezervace. „Rezervaci Turold máme spojenou s krásami Pálavy. Leží totiž v jednom z jejích jižních výběžků. Procházku po rezervaci vždy spojíme s návštěvou Mikulova. Vezmeme to po červené. Starobylými uličkami dojdeme na Kozí hrádek. A pokračujeme kolem židovského hřbitova až k lomu Turold," doporučuje třeba turista a provozovatel internetových stránek o turistice Jiří Němeček.

Bývalou těžbu dodnes připomínají dvě části rezervace, Přední a Zadní lom. V Předním lomu vznikl v roce 2005 takzvaný geopark. „Jde o sbírku sedmnácti vzorků hornin z území České republiky. Má sloužit jako výuková pomůcka Centra pro ekologickou výchovu Pálava. Jednotlivé kameny jsou rozmístěné na dně bývalého lomu. Každý má tabulku s popisem. Na vzorcích hornin se navíc nacházejí vyleštěné plošky. Odhalují skrytou krásu opracovaného kamene," objasňuje ochranář Kmet.

A doplňuje, že v rezervaci žijí kromě netopýrů i jiní vzácní živočichové. Lze tam zaslechnout naši největší sovu, výra velkého. Nebo zahlédnout například kobylku ságu. „Místo je zajímavé i kvůli vzácným rostlinám, například kosatci skalnímu písečnému, konikleci velkokvětému či třemdavě bílé," uzavírá Kmet.

Jeskyně Turold u Mikulova na Břeclavsku má jedinečné suché klima a výzdobu z kalcitů připomínajících mořskou pěnu. Rezervaci využívají jako zimoviště chránění netopýři. V nedalekém lomu najdou turisté geopark.Turold

Forma ochrany: přírodní rezervace

Vyhlášeno: 10. května 1946

Rozloha: 16,84 hektaru

Jak se tam dostat: Rezervace leží na severním okraji Mikulova na Břeclavsku. Rezervací prochází červená turistická trasa.

Důvod ochrany: Vzácné krasové jevy v jeskyních, důležité zimoviště netopýrů, výskyt výra velkého nebo kobylky ságy, vzácné rostliny například kosatec skalní písečný, třemdava bílá.

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 88

Spisovatelka Ilona Salajková sbírá příběhy z okolí Pálavy. Říká o nich:

Pověsti jsou kruté i poučné

V jeskyni Na Turoldu u Mikulova na Břeclavsku žijí čerti a čarodějnice. Jedna z nich je opravdu krutá. Kdo ji vyruší, toho buď utancuje, nebo vyděsí k smrti. Alespoň podle jedné pověsti. Ředitelka mikulovské knihovny a spisovatelka Ilona Salajková tamní báje sesbírala a vydala je v česko-německé knize Tajemné pověsti kraje pod Pálavou. „Lidé si s sebou po druhé světové válce přinesli vlastní příběhy. Je proto těžké určit, co je typické jen pro oblast Pálavy," podotýká Salajková.

Jak dlouho už pálavské příběhy sbíráte?

Jako učitelka jsem s pověstmi pracovala. Věděla jsem, že děti toto téma baví. Pracovali jsme s knihou Václava Richtera Lidská réva, ale tyto výtisky se už rozpadaly. Zjišťovala jsem si, zda je někdo vydá znovu. Ale nikdo neměl zájem. Dnes už sbírání není možné. Vše už je sepsané. Pamětníci jen v obměnách opakovali známé příběhy.

Co vás inspirovalo k napsání knihy pověstí?

Nejdřív jsem v Mikulově chtěla vytvořit atrakci pro děti. Vyrobila jsem několik postaviček podle místních pověstí a umístila je do Tajemného sklepení pod náměstím. Ke každé postavě jsem sepsala krátký text. Návštěvníci chtěli vědět víc, a tak jsem napsala knihu. Pracovala jsem i s tím, že se publikace dá využít ve školách. A také jsem chtěla pomoct uchovat krajové tradice.

Jsou pálavské pověsti v něčem odlišné od ostatních?

Těžko říci. Po druhé světové válce přišli lidé z celé republiky, přinesli s sebou vlastní příběhy a upravili je pro tuto oblast. Je proto těžké určit, co je typické jen pro oblast Pálavy. V archivech jsem našla jen pár záznamů o skutečně místních příbězích. Moc se neliší. Jen skutky postav jsou trochu jiné.

Kterou pověst máte nejraději?

O trpaslících Hopnazáda. Nejsou zlí. Jen si z lidí dělají legraci. A trochu mne mrzí, že Mikulov víc nevyužívá, že Perchta z Rožmberka známá jako Bílá paní žila na zdejším zámku většinu života. Déle než na ostatních sídlech. Moc se to ovšem neví.

Příběhy z vaší knihy byly i zfilmované. Kdy je diváci uvidí?

Oslovili mě členové společnosti Petr Florián Film. Zpracovala jsem scénář a pověsti i režírovala. Jsou hotové. Díky zajímavým efektům lidé uvidí například, jak hoří turoldské skály. V nejbližších dnech bude DVD k dispozici. Nejde o typické pohádky s dobrým koncem. Pověsti jsou občas velmi kruté. Důležité je, že se z nich i dnes můžeme poučit.

Zajímavosti v Turoldu

Podobné stěny jsou jen ve třech místech

Jeskyně Turold u Mikulova na Břeclavsku má jedinečné suché klima a výzdobu z kalcitů připomínajících mořskou pěnu. Rezervaci využívají jako zimoviště chránění netopýři. V nedalekém lomu najdou turisté geopark.

Největší vzácnost jeskynního systému pod rezervací Turold u Mikulova na Břeclavsku je zvláštní výzdoba. Říká se jí turoldská. Krystaly kalcitu na stěnách jeskyně připomínají pěnu nebo podmořské korály. „Stěny se krásně třpytí. Jeskyně Na Turoldu je jediná zpřístupněná v republice, kde lze tento jev spatřit. Úkaz je velice vzácný i v celosvětovém měřítku. Kromě Turoldu jsou na světě známé jen dvě další jeskyně, kde se podobná výzdoba objevuje. Jsou ovšem těžko dosažitelné vysoko v horách," upozorňuje vedoucí turoldské jeskyně Jiří Kolařík.

Voda je zelená díky kysličníkům

Jeskyně Turold u Mikulova na Břeclavsku má jedinečné suché klima a výzdobu z kalcitů připomínajících mořskou pěnu. Rezervaci využívají jako zimoviště chránění netopýři. V nedalekém lomu najdou turisté geopark.

V některých místech dosahuje hloubky až devíti metrů. Jde o podzemní jezero, které je součástí takzvaného Jezerního dómu. I ten uvidí lidé při prohlídce jeskyně Na Turoldu. „Voda v jezeře je smaragdově zelená. Je to proto, že stěny dómu jsou pokryté kysličníky železa, které hladině propůjčují zelenavý nádech," vysvětluje vedoucí turoldské jeskyně Jiří Kolařík. Dodává, že jezerní hladina kolísá. „Jde totiž o spodní vodu. Někdy dosahuje, až k ústí dómu. A prostor musíme pro prohlídky uzavřít. Jindy se hladina naopak úplně ztrácí," uvádí.

Jeskyně Turold u Mikulova na Břeclavsku má jedinečné suché klima a výzdobu z kalcitů připomínajících mořskou pěnu. Rezervaci využívají jako zimoviště chránění netopýři. V nedalekém lomu najdou turisté geopark.

V podzemí hlídá i žraločí hlava

Prohlídka jeskyně Na Turoldu začíná ve Staré síni. Trasa pak pokračuje sestupnou chodbou do Balvanitého dómu. Po dřevěném schodišti lidé dojdou k takzvané klenotnici a pak do síně U Žraločí tlamy (na obrázku). Pak následuje Netopýří dóm. „Odtamtud vedou dál tři chodby. Jedna z nich je síň Konce. V ní je malá výstava zkamenělin. Nebo je možné dostat se do Pohádkové síně. Tam jsou útvary, které se podobají pohádkovým bytostem, sochám nebo zvířatům. A třetí chodba vede právě k jezeru," popisuje trasu vedoucí turoldské jeskyně Jiří Kolařík.

Autor: Klára Židková

24.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies