VYBERTE SI REGION

Vzácná kobylka bez jména z Větrníků na Vyškovsku zmizela

Letonice /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - I když se jinde nepohne ani lístek, na kopci u Letonic na Vyškovsku fouká. Proto také dostal jméno Větrník. Vrch je dominanta okolní krajiny. Jižní svah kopce pokrývají chráněné rostliny. Je to jedna z nejstarších chráněných oblastí na Moravě. O národní přírodní rezervaci Větrníky pojednává další díl pravidelného seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

19.3.2012
SDÍLEJ:

Jižní svah kopce Větrník tvoří národní přírodní rezervaci Větrníky, která se nachází poblíž obce Letonice na Vyškovsku. Chráněné území je významná stepní lokalita, kde žije řada chráněných druhů rostlin.Foto: Přemysl Heralt

Větrník se nachází uprostřed rozsáhlých polí severovýchodně od Letonic. Jeho jižní svah, Větrníky, je útočištěm řady teplomilných a suchomilných druhů rostlin a živočichů. Patří mezi největší stepní území na jižní Moravě. „Větrníků si velmi vážíme. Místní malířka nám na jednu zeď ve škole namalovala rezervaci v celé její kráse. I se všemi rostlinami, které tam kvetou,“ svěřila se ředitelka letonické základní školy Jana Spáčilová.

Území bylo neoficiálně chráněné už ve dvacátých letech minulého století. „Tehdy tato oblast sloužila hlavně jako naučná rezervace pro školy,“ vysvětlil Přemysl Heralt ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava, která se o rezervaci stará.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

V první polovině třicátých let vyhlásilo ministerstvo školství a národní osvěty Větrníky za rezervaci. „Je to tedy jedno z nejstarších chráněných území u nás,“ podotkl Heralt.

Dodal, že se jedná hlavně o botanicky významnou lokalitu. Rostou tam různobarevné kosatce, kavyly, zvonky, chrpa chlumní, hořec křížatý, třezalka ozdobná nebo lněnka Dollinerova. Návštěvníci na stráni najdou i ohrožené hlaváčky jarní, sasanky lesní a hvězdnice chlumní.

Domov našli v rezervaci také různí živočichové. Zahlédnout tam lze například kudlanku nábožnou nebo strnada lučního, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy. Na výsluní se ráda ohřeje ještěrka obecná či křepelka polní. Ulovený hmyz napíchnutý na trnech keřů je prací ťuhýka šedého. V padesátých letech dokonce vědci objevili v rezervaci vzácnou kobylku, která ani nemá český název. Od té doby ji ale na našem území nikdo neviděl.

Na Větrnících se udržely vzácné druhy rostlin a živočichů díky tomu, že lidé stráň odedávna využívali k pastvě dobytka. Nemohly tak zarůst břízami, borovicemi a jinými náletovými dřevinami. Půda nebyla vhodná k obdělávání, a to zase Větrníky zachránilo před rozoráním.

V poslední době se na území Větrníků rozrostly akáty, slunečnice topinambury a různé keře, které vytlačovaly chráněné rostliny. Stát totiž dlouhé čtyři roky schvaloval plán péče o toto chráněné území. Nikdo tam tedy nemohl kosit trávu a nálety. „Dokud ministerstvo neschválilo nový plán, byla jakákoliv péče o rezervaci vlastně nezákonná. Přestože by to Větrníkům pomohlo,“ objasnil Jiří Novotný z občanského sdružení Manner, které se zabývá obnovou krajiny.

Manner Větrníky od nežádoucí vegetace vyčistí. „S redukcí křovin jsme začali hned po schválení nového plánu péče,“ potvrdil Novotný.

S pomocí dobrovolníků členové Manneru vykáceli a spálili křoviny na území o velikosti zhruba jednoho hektaru. Od jara se na svazích kopce Větrníku začnou znovu pást ovce a kozy, tak jako tomu bylo v minulosti. „Část území posečeme a na podzim přijde na řadu opět kácení křovin,“ nastínil další postup ochrany Větrníků Novotný.

Představu o budoucím využití rezervace má místostarosta Letonic Jaroslav Bartoník. „Do péče o Větrníky chceme zapojit naše neziskové organizace a děti z mateřské i základní školy,“ plánuje.

Co nejdřív chce uspořádat akci, na kterou pozve odborníky na tamní faunu a flóru. A někoho, kdo dobře zná místní historii. „Takoví lidé mohou nejen dětem lépe přiblížit místo, kde žijí. Obyvatelé si pak budou víc vážit svého domova,“ myslí si Bartoník.

Okolí Letonic není významné jen blízkou rezervací, ale také archeologickými nálezy v blízkém okolí. V první polovině třicátých let minulého století zkoumal tamní mohylové pohřebiště amatérský archeolog Miroslav Chleborád. V hrobech nalezl kostry lidí ve skrčené poloze na boku. S mrtvými byly pohřbené kamenné nástroje a předměty vyrobené z kostí nebo parohů a nádoby i džbánky různého tvaru. „Tvar těchto nádob byl natolik svébytný, že podle něj archeologové pojmenovali nový typ nádoby džbánek letonického typu,“ napsal starosta Jiří Skokan na webu Letonic.

VĚTRNÍKY

Forma ochrany: Národní přírodní rezervace
Vyhlášeno: 31. 12. 1933
Rozloha: 28,1 hektaru
Jak se tam dostat: Z Bučovic na Vyškovsku po zelené turistické značce do Letonic, odkud vede na Větrníky žlutá značka. Trasa je dlouhá necelých deset kilometrů.
Důvod ochrany: Rostlinná společenstva stepních trávníků, křoviny a křovištní společenstva. V území žije řada chráněných druhů rostlin a živočichů.
Mapa: Turistická mapa KČT č. 86

Vánek na kopci hledá milou

Letonice - Děti z letonické základní školy chodí s učiteli na výlet na Větrníky každý rok. „Na kopci povím dětem pohádku o Jarmilce a Vánkovi. Snažím se tak v nich vytvořit kladný vztah k přírodě i k tomuto místu,“ říká ředitelka Jana Spáčilová, která pohádku o Jarmilce a Vánkovi převyprávěla.

V dobách, kdy na vrchu za Letonicemi rostl neprostupný prales, přebývala na kopci rodina divokých a zlých Větrů. Lidé se kopci zdaleka vyhýbali, protože otec Vichor dával každému pocítit svůj hněv. Když se přehnal krajem, zůstávaly za ním jen stromy vyvrácené z kořenů. Jeho žena Meluzína zase plašila lidi skučením pod okny či v komínech. Jejich nejmladšího syna Vánka měli ale lidé rádi, protože jim sušil seno na lukách a prádlo na plotě.

Jednoho dne se krajem začala šířit zpráva, že se chce Vánek oženit. Každá dívka z vesnice doufala, že se mu zalíbí právě ona. Zprávu zaslechla i Jarmilka z chaloupky na konci dědiny, která odmalička snila o tom, že se stane ženou někoho mocného a bohatého.

Když Jarmilka pásla na stráni maminčiny rohaté kozy, přiletěl k ní Vánek a šeptal jí, aby se stala jeho ženou. Jako omámená běžela za ním až na kopec za vesnicí. Když se rozhlédla kolem, měla pocit, že je v ráji. Jižní svah kopce nebyl zarostlý pralesem. Zelený jarní trávník se třpytil zlatožlutými květy hlaváčků a narůžovělými květy sasanek. Na stráni rostlo několik drobných keříků a na modré obloze poletovali ptáci. Vánek slíbil Jarmilce, že pro ni přinese i semínka květin z cizích krajů a vysadí je ve stráni.

Jarmilka opustila všechny své blízké a žila s Vánkem v panství Větrů. Vánek se těšil, až se jeho otec Vichor vrátí z cest a ukáže mu svou nevěstu.

Vichor měl přiletět v den svatby. To ráno si Jarmilka pletla z kvítí věneček. Chtěla ho mít co nejkrásnější, proto utrhla jednu květinu, hned zas druhou a už spěchala k další. Když přiletěl otec Vichor a zjistil, že nějaký člověk vnikl do jeho panství a trhá v něm květiny, rozzlobil se. Pátral po viníkovi. Až na kopci nad roklí spatřil Jarmilku. Kolem ní leželo mnoho pošlapaných kvítků.

Vichrovi se honila hlavou jediná myšlenka. Kdo svévolně trhá květiny, nemůže být dobrý člověk. Rostoucí květina dělá radost všem lidem. Ta utržená bezútěšně hyne. Proto Jarmilku srazil silným dechem do rokle. Sotva dopadla, zavalila ji hlína a kamení. Když se Vánek vrátil z cest, marně Jarmilku hledal. A hledá ji stále. Proto je na kopci vždy tak větrno.

Chráněné druhy z větrníků

Kosatec nízký

Kosatec nízký patří do čeledi kosatcovitých. Tato rostlina vyžaduje teplo a sucho. Nejčastěji se vyskytuje na skalních stepích a travnatých pahorcích. Roste do výšky deseti až patnácti centimetrů. „Nejčastěji kvete modrofialově, vzácně se ale objevují i žluté a bílé květy,“ uvádějí autoři internetového herbáře botany.cz. Patří k silně ohroženým druhům. Kvete od dubna do května. Podobný druh je kosatec skalní, který ale kvete pouze žlutě.

Ťuhýk šedý

Ťuhýk šedý patří do řádu pěvců. Dorůstá velikosti kosa. Je šedobíle zbarvený a přes oko má černou pásku. Patří mezi ohrožené druhy. „Jeho rozšíření závisí na výskytu malých hlodavců, kterými se živí,“ uvedl Zdeněk Machař z brněnského Ptačího centra. Ke kořisti se přibližuje vlnkovitým houpavým letem. „Úlovek zahákne na větev stromu a postupně z kořisti odtrhává maso. Proto se mu také lidově říkalo pták masák,“ vysvětlil Machař.

Hlaváček jarní

Hlaváček jarní patří do čeledi pryskyřníkovitých. V devatenáctém století mu lidé říkali miláček jarní. Roste na slunných stráních, kamenitých svazích či při okrajích křovin. Kvete velkými zlatožlutými květy. Používá se k léčbě srdečních chorob. „Domácí využití ale nepřipadá vzhledem k jeho vysoké jedovatosti v úvahu,“ upozorňují autoři internetového herbáře botany.cz. Květinu chrání zákon jako ohrožený druh. Kvete od dubna do května.

JANA VONDROVÁ

Autor: Redakce

19.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Novoroční ohňostroj nad hradem Brňané neuvidí. Město akci zrušilo

Brno /ANKETA/ – Novoroční obloha nad Špilberkem rozzářená ohňostrojem Brňany na přelomu roku nečeká. Město ohňostroj zrušilo.

Nebezpečná ulice. Povolenou třicítku řidiči v Kuřimi překračují, stěžují si lidé

Kuřim – Při vjezdu do kuřimské ulice Pod Vinohrady upozorňuje dopravní značka, že povolená rychlost je nanejvýš třicet kilometrů v hodině. Jak ale ukázalo nedávné měření policistů, řidiči ji výrazně překračují. Rekordman tam jel víc než sedmdesátikilometrovou rychlostí.

Brněnský kouč Habanec věří své koncepci: Jsme dole, ale o záchranu hrát nebudeme

Brno – Po šestém utkání za sebou bez vítězství klesli na čtrnácté místo, pouze čtyři body nad předposlední Jihlavu. Ale fotbalisté Zbrojovky, ani jejich trenér si existenční starosti v první lize nepřipouštějí. „Jsme kousek od sestupového místa, ale Zbrojovka o záchranu hrát nebude," odvětil brněnský kouč Svatopluk Habanec.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies