VYBERTE SI REGION

Vzácné rostliny si tajně přesazovali do zahrad

Želetice /PŘÍRODNÍ KLENOTY/- Žlutá a růžová rozzáří zjara stráně na úpatí kopce Homole jihozápadně od Želetic na Hodonínsku. Hojně tam vykvétají hlaváčky a třemdavy. Pokochat se jimi vyrážejí lidé z širokého okolí. Kopce za Želeticemi nazvané Na Adamcích patří k nejzachovalejším moravským stepím. Trápí je ale každoroční požáry i zemědělské chemikálie z okolních pozemků. Národní přírodní památce je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

23.7.2012 1
SDÍLEJ:

Na Adamcích každé jaro pokryje koberec květů.Foto: archiv

Největší přednost stepí Na Adamcích je výskyt obrovského množství druhů na malé ploše. „Je to dané sklonem a orientací svahů, geologickým podložím, zeměpisnou polohou i způsobem hospodaření," vysvětluje Přemysl Heralt ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava, která má území na starost. Některé kopce na Adamcích mají dokonce až pětačtyřicetistupňový sklon.

Podobu tamní krajiny v minulosti ovlivnila pastva dobytka, pravidelné kosení a vypalování trávy. Někteří je z dětských let ještě pamatují. „Step Na Adamcích místní zjara pravidelně vypalovali několik let po druhé světové válce. Spálení staré trávy dalo prostor pro růst nové. Jako malí hoši jsme při pracích pomáhali. Vždy jsme se při tom dosyta vydováděli," vzpomíná sedmdesátiletý rodák z obce Miroslav Kozman.

Je myslivec a při svých výpravách zavítá Na Adamce i dnes. „Jen jsem smutný, že mi dřív místo připadalo živější a veselejší," dodává pamětník.

Adamce přitahují milovníky přírody hlavně na jaře. „Každoročně tam s rodinou vyrážím, jakmile vykvetou první kytky. Zdaleka nejsem jediný. V jarních měsících jsou kopce plné. A to tam jsme jen my, laici. Botanici a další odborníci navštěvují lokalitu celoročně," říká starosta Želetic Pavel Planeta.

Kromě rozkvetlých luk narazí lidé v místě i na starý třešňový sad. Podle pamětníka Kozmana pochází z dob první republiky. „Mezi lidmi z okolí se o místě mluví jako o Předních a Zadních Adamcích. V Předních Adamcích ještě třešně bývají. V části Zadní Adamce už ovšem sad jen dožívá," podotýká starosta Planeta.

Přestože je území chráněné už od roku 1972, lidé přesto dřív chodili do kopců vyrývat vzácné rostliny a přesazovali si je do zahrad. „Nikoho jsme při tom nikdy nenačapali. Ale když se rozhlédnete po některých zahradách, je vám jasné, odkud vítr vane. Dnes už tento problém opadl. Nejvíc byl rozšířený přibližně před dvaceti lety," uvádí želetický starosta.

Dodneška lidé památce škodí každoročními požáry, které někdo úmyslně zakládá. „Je to stálý problém. Dosud se nám nepodařilo vypátrat, proč to někdo dělá. Někdy uhasíme oheň sami, jindy voláme profesionální hasiče," zmiňuje Planeta.

Hmyz přitahuje ptáky, třeba bramborníčka černohlavého (na snímku), krutihlava obecného nebo žluvu hajní.

Podle mluvčího jihomoravských hasičů Jaroslava Haida mají požáry travin, luk či lesů několik příčin. „Někdy oheň způsobí jen sucho, v místě tratí se tráva může vznítit od elektrických jisker a někdy jde o žhářství. Velmi často ale travnaté stepi zapalují právě starší lidé. Přežívá u nich zvyk z mládí, kdy se louky kvůli oživení zjara pravidelně vypalovaly. Nevědí, že plošné vypalování je nyní zakázané a hrozí jim za to až pětadvacetitisícová pokuta," upozorňuje Haid.

Dodává, že loni kvůli vypalování trávy dokonce zemřel důchodce na Blanensku. „Oheň se mu vymkl z rukou," varuje mluvčí. V loňském roce vyjížděli jihomoravští hasiči celkem k 804 požárům luk, travin či lesního porostu. Z celkového počtu 2170 výjezdů k požárům jde tedy o víc než třetinu případů.

Kromě ohně ohrožují přírodu kopců Na Adamcích i zemědělské chemikálie z okolních pozemků. „Z jihu jsou nad chráněným územím pole a zemědělci je orají až na hranu svahu. Za dešťů se pak do chráněných stepních luk vyplavuje půda, ale hlavně pesticidy," popisuje problém Heralt ze správy chráněné krajinné oblasti.

Ochranáři proto chtějí, aby kolem národní přírodní památky vzniklo přibližně dvanáctimetrové ochranné pásmo. „Zatravnilo by se, což by problém splachů výrazně omezilo," myslí si Heralt.

Nyní na ministerstvu životního prostředí leží návrh na rozšíření rozlohy celého chráněného území. „Území, o jehož připojení k chráněné lokalitě se nyní jedná, má podobnou přírodní hodnotu. Tato část přírody degraduje, protože jí chybí potřebná péče. Připojení k národní přírodní památce problém vyřeší," vysvětluje ministerský mluvčí Matyáš Vitík.

Doplňuje, že teď mohou k návrhu podávat námitky vlastníci pozemků a okolní obce. Ministerstvo pak definitivně rozhodne do konce roku.

na adamcích

Forma ochrany: národní přírodní památka

Vyhlášeno: 29. prosince 1972

Rozloha: 7,475 hektaru

Jak se tam dostat: Národní přírodní památka Na Adamcích se nachází jihozápadně od Želetic na Hodonínsku. K lokalitě nevede turistická trasa.

Důvod ochrany: Mnoho druhů vzácných rostlin na malé ploše, například hlaváček jarní či lýkovec vonný, v oblasti žijí i vzácní motýli, například modrásek ligrusový či soumračník černohnědý.

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 87

Autor: Klára Židková

23.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Při nehodě dvou aut v Rajhradě se zranil kojenec

Rajhrad – Čtyři zraněné včetně jednoho kojence si vyžádala nehoda dvou osobních aut. Ta se střetla v sobotu dopoledne v Rajhradě na Brněnsku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies