VYBERTE SI REGION

Wannieckovy domy sloužily jako ozdravovna

Brno - Brněnský velkopodnikatel nechal postavit na kopci čtyři domy pro nemocné a zraněné dělníky ze své továrny. Zachovaly se jen dva.

18.6.2009 1
SDÍLEJ:

Z původních čtyř domů zůstaly v bývalé Wanieckově kolonii už jen dva. Některé části jsou původní.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Zbytky historie dělnického Brna se skrývají uprostřed kopce nad Viniční ulicí v podobě starých cihlových domů Wannieckovy kolonie. Z ní zůstaly jen dvě stavby, které se od okolních domů odlišují jak vzhledem, tak stářím. Památkový ústav je prohlásil za kulturní památky.

Domy nechal vybudovat brněnský velkopodnikatel Friedrich Wannieck na konci devatenáctého století jako součást svého programu na podporu sociální úrovně dělníků. Měly sloužit jako ozdravovny a rehabilitační zařízení pro nemocné či zraněné z Wannieckovy továrny.

„V polovině června 1888 vyplatil Wannieck osmnáct tisíc zlatých na stavbu prvních domů. I když pak přidal dalších deset tisíc, žádné další domy už kvůli krizi nevznikly. Z původních čtyř zůstaly už jen dva,“ řekla brněnská historička Milena Flodrová.

Podle ní se Wannieckovi zdály Židenice vhodné pro výstavbu ozdravovny kvůli klidnému a příjemnému prostředí. „Tehdy se mezi dělníky říkalo Wannieckově kolonii Friedrich-Ruhe, což česky volně znamená Friedrichova tišina nebo Friedrichovo bezpečí,“ dodala Flodrová. Další důvod, proč Wannieck zvolil právě tuto lokalitu, uvádí obyvatel jednoho ze dvou ještě stojících domů František Preclík. Podle něj chtěl podnikatel továrnu umístit na návrší, kam nedosáhl kouř brněnských továren.

Přestože od výstavby uplynulo již více než sto let, jsou některé části domů původní. „Omítka mého domu je stejná od té doby, co jej postavili. Také některá okna v části domu, kterou obývají sousedé, nejsou vyměněná. Naopak obyvatelé druhého domu se pustili do větších rekonstrukcí a myslím, že se jim to povedlo citlivě,“ podotkl Preclík. I když jde o staré domy, nepotřebují podle něj nadprůměrnou údržbu.

„Architektura dělnických domů je svým způsobem pro Brno specifická,“ řekl architekt Jan Hrubý. Dodal, že navazuje na velký rozvoj průmyslu z počátku dvacátého století, i když zde nedosáhla tak masového měřítka jako ve Zlíně. „Stavební materiály i tvar domů vycházely z potřeb obyvatel. V práci architektů lze rozpoznat sociální cítění, které v podstatě pouze odpovídalo na potřeby zákazníka,“ upozornil Hrubý.

Wannieckova kolonie není jediná, která v Brně vznikla. V minulosti vyrostly kolonie například na Kaménce na Červeném kopci či v blízkosti Stránské skály. Přesto se od nich Wannieckova kolonie liší.

„Řada kolonií měla označení nouzové. Většina z nich poskytovala levné bydlení pro dělníky z brněnských továren, a proto v nich panovaly velmi bídné sociální podmínky. Wannieckova kolonie však vždy sloužila výhradně jako lékařské zařízení,“ uvedla Flodrová.

KLÁRA ŽIDKOVÁ

Autor: Hana Fasurová

18.6.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jozef Minár.

Dřív podnikavý člověk se vyhýbá společnosti, popsala znalkyně následky týrání

Zimní stadion za Lužánkami - z archivu
AKTUALIZOVÁNO
23 14

Návrat hokeje za Lužánky? Ve hvězdách. Původní zimní stadion vznikl před 70 lety

Ohromila porotu v Hollywoodu. Zpěvačka natočila klip na Brněnské přehradě

Brno /VIDEO/ - Hladinu Brněnské přehrady si jako kulisu ke svému zpěvu vybrala Kateřina Kolčavová. Na konci loňského roku zde natočila videoklip ke své první písničce Don't say no. „Natáčení bylo náročné, ale i tak si chci jednou zahrát ve filmu," říká sedmnáctiletá zpěvačka, která získala loni a předloni několik ocenění na Mistrovství světa v interpretačním umění v americkém Hollywoodu.

Zpronevěra 141 milionů: Placení faktur jsem nekontroloval, řekl exnáměstek Jonáš

Brno – Před krajským soudem ve čtvrtek opět stanul bývalý náměstek brněnského primátora Radomír Jonáš. Obžalovaný je společně s Janem Čermákem a Miroslavem Brožíkem ze zpronevěry za více než 141 milionů korun a porušení povinnosti při správě podniku Na Panence v roce 2010 a 2011. Obžalovaným, kteří tvrdí, že jsou nevinní, hrozí i deset let ve vězení.

Nová hala za Lužánkami? O aréně rozhodneme podle studie, povídá Zábranský

Brno - Zimní stadion, na kterém začínal s hokejem, slaví sedmdesáté výročí od svého otevření. Majitel a kouč Komety Libor Zábranský mluví o legendárním místě za Lužánkami, kam by rád svůj klub vrátil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies