VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Wannieckovy domy sloužily jako ozdravovna

Brno - Brněnský velkopodnikatel nechal postavit na kopci čtyři domy pro nemocné a zraněné dělníky ze své továrny. Zachovaly se jen dva.

18.6.2009 1
SDÍLEJ:

Z původních čtyř domů zůstaly v bývalé Wanieckově kolonii už jen dva. Některé části jsou původní.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Zbytky historie dělnického Brna se skrývají uprostřed kopce nad Viniční ulicí v podobě starých cihlových domů Wannieckovy kolonie. Z ní zůstaly jen dvě stavby, které se od okolních domů odlišují jak vzhledem, tak stářím. Památkový ústav je prohlásil za kulturní památky.

Domy nechal vybudovat brněnský velkopodnikatel Friedrich Wannieck na konci devatenáctého století jako součást svého programu na podporu sociální úrovně dělníků. Měly sloužit jako ozdravovny a rehabilitační zařízení pro nemocné či zraněné z Wannieckovy továrny.

„V polovině června 1888 vyplatil Wannieck osmnáct tisíc zlatých na stavbu prvních domů. I když pak přidal dalších deset tisíc, žádné další domy už kvůli krizi nevznikly. Z původních čtyř zůstaly už jen dva,“ řekla brněnská historička Milena Flodrová.

Podle ní se Wannieckovi zdály Židenice vhodné pro výstavbu ozdravovny kvůli klidnému a příjemnému prostředí. „Tehdy se mezi dělníky říkalo Wannieckově kolonii Friedrich-Ruhe, což česky volně znamená Friedrichova tišina nebo Friedrichovo bezpečí,“ dodala Flodrová. Další důvod, proč Wannieck zvolil právě tuto lokalitu, uvádí obyvatel jednoho ze dvou ještě stojících domů František Preclík. Podle něj chtěl podnikatel továrnu umístit na návrší, kam nedosáhl kouř brněnských továren.

Přestože od výstavby uplynulo již více než sto let, jsou některé části domů původní. „Omítka mého domu je stejná od té doby, co jej postavili. Také některá okna v části domu, kterou obývají sousedé, nejsou vyměněná. Naopak obyvatelé druhého domu se pustili do větších rekonstrukcí a myslím, že se jim to povedlo citlivě,“ podotkl Preclík. I když jde o staré domy, nepotřebují podle něj nadprůměrnou údržbu.

„Architektura dělnických domů je svým způsobem pro Brno specifická,“ řekl architekt Jan Hrubý. Dodal, že navazuje na velký rozvoj průmyslu z počátku dvacátého století, i když zde nedosáhla tak masového měřítka jako ve Zlíně. „Stavební materiály i tvar domů vycházely z potřeb obyvatel. V práci architektů lze rozpoznat sociální cítění, které v podstatě pouze odpovídalo na potřeby zákazníka,“ upozornil Hrubý.

Wannieckova kolonie není jediná, která v Brně vznikla. V minulosti vyrostly kolonie například na Kaménce na Červeném kopci či v blízkosti Stránské skály. Přesto se od nich Wannieckova kolonie liší.

„Řada kolonií měla označení nouzové. Většina z nich poskytovala levné bydlení pro dělníky z brněnských továren, a proto v nich panovaly velmi bídné sociální podmínky. Wannieckova kolonie však vždy sloužila výhradně jako lékařské zařízení,“ uvedla Flodrová.

KLÁRA ŽIDKOVÁ

Autor: Hana Fasurová

18.6.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
2

Stavbě nové autobusové zastávky Tichého brání zaparkovaná auta s přívěsy

Kanadský trenér, expert na techniku bruslení, Shawn Allard.
EXKLUZIVNĚ

Unikátní jako Pavel Bure, říká expert na bruslení Allard o Martinu Eratovi

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Jižní Morava – V roce 1997 i pět let nato zasáhly jižní Moravu ničivé povodně. Stoletá voda na mnoha místech v kraji napáchala stamilionové škody a zabíjela. Podělte se s námi o své vzpomínky. Redakce jihomoravských Deníků Rovnost hledá fotografie a svědectví z letních povodní v letech 1997 a 2002.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, povídá výčepní z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

OBRAZEM: Poslední ohňostroj ukázal Nebe na Zemi. V jazzovém rytmu

Brno /VIDEO, ANKETA/ – Nebem tancují miliony pestrobarevných jisker. Vlní se vesele do jazzového rytmu, rozsvítí se a zase mizí. Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.

Parní vlak na šestiproudé silnici? Dopravní nostalgie připomíná historické linky

Brno /VIDEO, REPORTÁŽ/ – Nádražím v Králově Poli se v sobotu linou oblaka husté tmavé páry. K plným vagónům přibíhají poslední opozdilci. Průvodčí pronikavě zapíská, poté se zvolna zesiluje skřípot kolejí. „Už jede!" křičí děti a utíkají k oknům. Historický vlak, který je součástí akce Dopravní nostalgie, se právě rozjíždí. Cílová stanice? Brněnské Výstaviště.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies