VYBERTE SI REGION

Za členství v milicích pykám. Právem, říká ortoped Poul

Brno /VÝJIMEČNÍ SOUSEDÉ/ - Ortoped Jan Poul pracuje v brněnské dětské nemocnici už čtyřicet let. Pomohl zavést nové metody a otevřít jedinečnou Laboratoř chůze.

4.3.2013
SDÍLEJ:

Ortoped Jan Poul pracuje už čtyři desetiletí v brněnské dětské nemocnici. Zaměřuje se hlavně na léčbu mozkové obrny. Foto: DENÍK/Attila Racek

Ročně operuje až dvěstěkrát. Po osmi hodinách v nemocnici často míří ještě do soukromé ambulance. Po večerech píše odborné články nebo žádosti o granty. Za předním moravským dětským ortopedem Janem Poulem míří stovky rodičů s dětmi. Zaměřuje se na pacienty s mozkovou obrnou. Už čtyřicet let pracuje v dětské nemocnici v Brně. „Je to má srdcová záležitost. Mnohé mi dala i vzala. I když mi nabízeli místa v zahraničí, vždycky jsem se vrátil," říká čtyřiašedesátiletý lékař. Jeho příběhu Deník Rovnost věnuje další díl seriálu Výjimeční sousedé.

NOVÝ DÍL SERIÁLU VÝJIMEČNÍ SOUSEDÉ JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM (DNEŠNÍM) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST!

V mládí měl v hlavě jen závodní cyklistiku. Uvažoval o studiu chemie. Na přání rodičů nakonec studoval medicínu. „Rodiče byli učitelé a katolíci k tomu. Neměli to za komunismu lehké. Nechtěli, aby se mi vedlo stejně. Maminka říkala, že lékař je vážený v každé době," vzpomíná Poul.

Už jako medik pomáhal v brněnské úrazové nemocnici. „Trávil jsem tam i Vánoce. Naučil jsem se šít či kontrolovat pooperační rány. Chtěl jsem tehdy pracovat jako dětský chirurg," říká ortoped. Po škole ale nastoupil do dětské nemocnice. Nejprve na ušní oddělení. Potom ho přeřadili na ortopedii a už u ní zůstal.

Ortoped Jan Poul pracuje už čtyři desetiletí v brněnské dětské nemocnici. Zaměřuje se hlavně na léčbu mozkové obrny. Podle Poula díky skvělým lékařům, kteří na brněnské dětské ortopedii působili. Byl mezi nimi i profesor Mojmír Fait. „Kromě praktického lékařství ve mně probudil zájem o akademický svět. Posílal mě na zahraniční stáže. Jen díky nim se člověk setká s nejmodernějšími lékařskými postupy a může je pak přivézt domů," myslí si lékař, který byl na stážích a kongresech v Sovětském svazu, Německu, v Jugoslávii, Velké Británii, Kuvajtu, Itálii či Francii.

Jedním z nejdůležitějších v jeho profesním životě bylo v roce 1981 setkání se sovětským ortopedem Gavriilem Abramovičem Ilizarovem, průkopníkem takzvaného postupného prodlužování končetin. „Proslul v roce 1968, když úspěšně léčil olympijského vítěze ve skoku vysokém Valerije Brumela po nehodě. Předtím i u nás lékaři prodlužovali končetiny naráz. Kost se přerušila, zpevnila dlahou a mezera vyplnila cizími kostními štěpy. Dnes se podle Ilizarova prodlužují postupně. V mezeře se kost pomalu obnovuje a dorůstá. Není potřeba dodávat štěpy zvnějšku," vysvětluje.

Za jeden ze svých největších úspěchů považuje, když s kolegy zavedli v osmdesátých letech minulého století vyšetření kyčlí už u novorozenců těsně po porodu. Díky tomu se podstatně snížil počet operací kyčlí v pozdějším věku. „Do roku 1984 lékaři kyčle vyšetřovali ve věku čtyř měsíců. Pokud byly špatně postavené, tak děti léčili třmeny. Nebo skončily na operaci s polovičním rizikem doživotních následků. Začali jsme dětem kyčle kontrolovat hned po porodu ultrazvukem, kdy ještě nejsou plně vyvinuté. Pokud zjistíme vadu, dají se bezoperačně napravit nošením takzvané Frejkovy peřinky," vysvětluje odborník.

Protože díky tomu klesl počet operací, přemýšlel, na co se zaměří. Rozhodl se pro pacienty s dětskou mozkovou obrnou. Pomáhá jim léčit a zmírňovat poruchy pohybu. Také díky jeho úsilí otevřeli v roce 2008 v dětské nemocnici první Laboratoř chůze v republice. „Děti se projdou po dlouhém koberci. Pomocí senzorů zachytí každý detail jejich pohybu počítač. Díky tomu snáz určíme operační postup přesně pro ně," objasňuje ortoped.

A podotýká, že většinou se předoperační vyšetření odehrává na malé ploše v ordinaci. Pouhým okem ale podle něj lékař nemůže zachytit všechny detaily pohybu.

Ortoped Jan Poul pracuje už čtyři desetiletí v brněnské dětské nemocnici. Zaměřuje se hlavně na léčbu mozkové obrny. Poul je uznávaný odborník. Navzdory tomu nedostal v dětské nemocnici po revoluci vedoucí pozici. „Mohu si za to sám. Potom, co jsem nastoupil do nemocnice, jsem vstoupil na dva roky do Lidových milicí jako zdravotník. Přesvědčil mě můj tehdejší šéf a já o tom v mladickém rozletu moc nepřemýšlel. Na nikoho jsme nestříleli, ale po revoluci to pochopitelně lidé hodnotili jinak. Chodil jsem po etických komisích, hrozila mi ztráta místa. Nakonec jsem zůstal, ale nemohu mít vedoucí funkci. Spravedlivě pykám za to, že jsem tehdy neřekl, že na to dlabu," přiznává lékař.

Nemrzí ho to prý kvůli kariéře, ale kvůli oboru. „Z druhého či třetího místa se věci hůř prosazují. Z vedoucí pozice bych českou ortopedii mohl ještě víc popostrčit," myslí si odborník.

Například síť dětské ortopedie na jižní Moravě je po-dle něj nedostatečná. „Všechny případy z Brna a Brněnska se valí do dětské nemocnice. Na jednoho pacienta máme v nejhorším případě v ambulanci méně než pět minut. Kdyby to bylo víc, čekací doby na vyšetření se protáhnou do podzimu. A u akutně nemocných dojde ke komplikacím," podotýká Poul.

Dodává, že i tak si lékař musí zachovat k pacientům lidský přístup. „I v několika minutách musíme nemocnému vysvětlit vše, aby odcházel spokojený," upozorňuje.

Důležité je to obzvlášť u dětských pacientů. Uvědomil si to na stáži v Rusku. „Vedoucí profesorka se chovala při vizitách otřesně. Křičela jako diktátor. Plivala kolem sebe. Byl tam takový malý docent. Snažil se dojem mírnit, uměl děti rozesmát. Vidím to dnes sám. Když k dětem člověk přistupuje pozitivně, hned se chytnou. Třeba křičí v ordinaci strachy. Stačí říct třeba: Jé, ty máš pěkný svetr. A pláč je hned pryč," tvrdí Poul.

Naopak na sále si podle něj člověk nesmí připouštět, že operuje dítě. „Některé osudy jsou velmi těžké. Na druhou stranu vždy bojuji. Operoval jsem na Slovensku. Babička dítěte mi řekla, že se za mne každý večer modlí a už to bylo osobní. Operace se nedařila. Primář říkal: S tím se musíš smířit. Ne všechno jde. A já, že ne a pokračoval jsem," vzpomíná ortoped. Zákrok se nepovedl úplně, ale podařilo se zachránit alespoň něco.

Dětské nemocnici zůstal věrný přes lákavé nabídky ze zahraničí. V Kuvajtu mu v roce 1992 měsíčně platili přes sto tisíc korun. Přesto se vrátil do Brna, kde si v té době vydělal za měsíc i se službami necelých pět tisíc. „Tam to nikam nevedlo. Všichni byli zaměření jen na peníze. Jednou za měsíc se vydali do banky podívat se, kolik jim přibylo na účtu. Přebíjet prázdnotu drahými hodinkami by mě nebavilo," uzavírá lékař.

Jan Poul

- Narodil se 11. září 1948 v Ivančicích na Brněnsku.

- V letech1967 až 1973 vystudoval lékařskou fakultu tehdejší brněnské Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

- V roce 1976 dosáhl první atestace.

-  Od roku 1973 pracuje dodnes v Dětské nemocnici Fakultní nemocnice Brno.

- Od roku 1998 vede i soukromou ortopedickou ambulanci.

- Vyučuje na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.

- Vloni získa lCenu Jihomoravského kraje za přínos pro lékařství.

- Je ženatý, má dvě děti.

- K jeho dalším zájmům patří cyklistika a tenis.

Napsal mi o operaci dopis, vzpomíná Trojanová Bobálová

Brno - Je to hotový Čáryfuk, ale v dobrém. Takový první dojem udělal brněnský ortoped Jan Poul na svou pa-cientku Veroniku Trojanovou Bobálovou.

Žena se u něj léčila s takzvanou aseptickou nekrózou, kvůli které se jí rozpadal kyčelní kloub. „Nejprve mi ve zlínské nemocnici operovali koleno. Pak přišli na to, že chyba je v kyčlích. Potom jsem jezdila do Brna ke Svaté Anně. Lékaři si mne tam přehazovali jako horký brambor. Vůbec nevěděli, co se mnou. A pak mi moje obvodní lékařka doporučila doktora Poula a začaly se dít divy," vzpomíná dnes třicetiletá žena z Hrobic u Zlína.

Ortoped ji léčil od jejích sedmnácti let. „Po roce léčby se udělala dlaha. Rok poté se vytáhla. A do mých sedmadvaceti let jsem porodila dvě zdravé děti," vypráví žena.

Po porodu druhého dítěte se ovšem bolesti kyčlí velmi zhoršily. „Už jsem ani nemohla chodit. Nakonec mi doktor kloub odoperoval a dostala jsem umělou náhradu. Tím se problémy vyřešily," popisuje léčbu pacientka.

Vzpomíná, že před první operací jí dokonce napsal podrobný dopis, jak bude postupovat. „Je to úžasný, upřímný člověk. Vždycky jsem věděla, co mě čeká. Je lehce hektický, ale opravdu pečlivý. Je to skvělý lékař s velkou odborností. Udělá pro pacienta první poslední, pokud je to možné," je přesvědčená žena.

Laboratoř chůze obsluhují dva lidé. Chybějí peníze na provoz

Brno - Laboratoř chůze v brněnské dětské nemocnici je jediné pracoviště tohoto typu v republice. Pomáhá určit nejvhodnější operaci pro děti s mozkovou obrnou. Nemocnici ale chybějí peníze na provoz. „Vyšetření dnes všem pacientům platí nemocnice. Usilujeme, aby ministerstvo vyšetření v laboratoři zařadilo na seznam zdravotních výkonů. Pak by jej pacientům hradily zdravotní pojišťovny," vysvětluje ortoped Jan Poul.

Laboratoř vznikla díky dotaci z norských fondů. Z ní nemocnice platila i první roky jejího fungování. Od roku 2011 platí vše brněnská fakultní nemocnice, pod kterou dětská nemocnice spadá. „O zařazení na seznam žádáme ministerstvo opakovaně. Nechápu, proč se to zatím nepovedlo. Chybějí pak například peníze na údržbu přístrojů v laboratoři," podotýká Poul.

Nemocnice nemůže zaplatit ani školení dalších zaměstnanců. „Dnes místo obsluhuje jen jeden vyškolený člověk a jedna externí fyzioterapeutka," podotýká ředitel nemocnice Roman Kraus.

Ministerstvo zdravotnictví upravuje seznam zdravotních výkonů přibližně jednou ročně. Mluvčí ministerstva Viktorie Plívová uvedla, že v nové verzi seznamu už se má laboratoř objevit. „Bude hotová letos k prvnímu červenci a účinná bude od ledna příštího roku," upřesnila mluvčí ministerstva.

Autor: Klára Židková

4.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nový Moravák svlaží vodotrysky. Vítězný návrh počítá v zimě i s kluzištěm

Brno /VIZUALIZACE/ – Ochlazení v horké letní dny nebo jízdu na bruslích v zimě nabídne po rekonstrukci Moravské náměstí v Brně. Radnice Brna-středu chce vytvořit prostor s vodní plochou a kavárnou, který lidi naláká k odpočinku. V pátek oznámila výsledky architektonické soutěže na podobu náměstí. Z dvaceti návrhů zvítězil v soutěži projekt kanceláře Consequence forma.

AKTUALIZOVÁNO

Vlak srazil ženu na nádraží v Rosicích. Na místě zemřela

Rosice – Pod koly vlaku zemřela šestatřicetiletá žena v sobotu v Rosicích u Brna. Podvečerní nehoda komplikovala vlakovou dopravu na trati mezi Brnem a Jihlavou.

AKTUALIZOVÁNO

Vive la France! Bitvu tří císařů opět ovládli Napoleonovi vojáci

Tvarožná /REPORTÁŽ/ – Po 211 letech se historie na Slavkovském bojišti v sobotu odpoledne zopakovala. Přibližně tisícovka vojáků oděných do dobových uniforem před zraky několika tisíců lidí svedla boj připomínající Napoleonovo vítězství v bitvě tří císařů z roku 1805.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies