Za špatné chování platily dívky ve Vesně deset haléřů

1. 9. 2012

Redakce

Brno /PŘÍBĚHY BRNĚNSKÝCH DOMŮ/ - V budově v Údolní ulici v Brně byla první česká pokračovací škola pro dívky na Moravě. Nábytek navrhl známý architekt Dušan Jurkovič.

Třípatrová budova dnes slouží stejnému účelu jako dřív. Mladí lidé se v ní vzdělávají. Spolek Vesna v převážně německém Brně od konce devatenáctého století prosazoval český jazyk. Dívky se v něm naučily kromě správné češtiny i vařit a šít. | Foto: DENÍK/Attila Racek

Věčně mladá, krásná a se zlatými vlasy po pás. Tak si staří Slované představovali bohyni jara Vesnu. Po ní se jmenoval brněnský ženský spolek. V Údolní ulici v Brně české vlastenky prosadily vybudovaní soukromé dívčí školy. O ní je další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost Příběhy brnšnských domů.

Vesna byla první česká dívčí škola v Brně. „Do roku 1881 v Brně byly jen německé školy. S českým vyšším vzděláváním pro dívky se nepočítalo," řekla brněnská historička Milena Flodrová.

Spolek Vesna vznikl v roce 1870 jako dívčí pěvecký sbor. Postupně se jeho činnost přesouvala ke vzdělávání. „Učili ženy v českém jazyce. Jejich pomocí se rozšiřovala znalost jazyka v českých rodinách, kde se tehdy hojně užívala němčina," uvedla Monika Crhová, která se ve své práci zabývala činností Vesny.

Impulzem pro založení školy pro dívky bylo také to, že se už mohly uplatnit na pracovním trhu. Škola, která byla první svého druhu na Moravě, vznikla v roce 1888. To se dívky ještě učily ve vypůjčených prostorách.

První školní budovu Vesna postavila v Údolní ulici o rok později. Jejím stavitelem byl Julius Zedník. O rok později vyrostl na dvoře penzionát pro mimobrněnské studentky. Majetné dívky platily školné dvě zlaté ročně, chudé mohly studovat zadarmo.

Poté, co se škola rozrostla o budovy v sousední Jaselské ulici, v Údolní vznikl další internát. Studentky vstávaly v zimě o půl sedmé a v létě v šest hodin ráno.

Učitelky vedly o chování dívek knihu, které říkaly hospodyňka. Do ní zaznamenávaly kázeňské prohřešky i pochvaly. Za špatné chování dostaly žákyně pokutu od dvou do deseti haléřů.

Mladé ženy se učily jak teoretické předměty, tak i praktické záležitosti jako je třeba šití nebo vaření.

Nábytek do internátu navrhl známý architekt Dušan Jurkovič. Pokoje byly laděné do tří barev žluté, zelené a modré. „Aby mohly být chovanky pod neustálým dohledem, byl přímo mezi jejich pokoji i pokoj učitelky," uvedla Crhová.

Od loňska si lidé mohou každý čtvrtek takzvanou Jurkovičovu jizbu prohlédnout. Je v ní vystavený nábytek, který se z penzionátu dochoval. Návštěvníci od dvacátého září uvidí v jizbě kromě postele, skříně, stolu a dalšího vybavení také výstavu, která je věnovaná dlouholetému řediteli školy Františku Marešovi.

Právě on se o rozvoj školy hodně zasloužil. Když se v roce 1888 stal vedoucím, řídil dvě třídy se 136 žákyněmi. O víc než třicet let později, kdy ze školy odešel, navštěvovalo Vesniny vyučovací hodiny přes čtyři tisíce dívek.

Činnost Vesny se postupem času rozšiřovala. Vedení stavělo další budovy, ve kterých byly školy a penzionáty. Nakonec jich Vesna měla šest. Poslední dvě ve funkcionalistickém stylu navrhl Bohuslav Fuchs. V současnosti zřizuje spolek také školu. Jde o Střední školu sociálních a zdravotních služeb Vesna. Kromě toho sdružení pořádá mnoho různých kurzů.

Na zimu plánují novinku. „Chceme otevřít kurz pro hospodyně," uvedla starostka Vesny Marie Šigutová. Odborné znalosti v něm získají třeba ženy, které chodí ostatním pomáhat do domácnosti. Využijí ho také dívky, které si nevědí rady s domácími pracemi. I když třeba dvacetiletá Jitka Měchurová si není jistá, jestli by se takového kurzu zúčastnila. „Ale je to dobré pro lidi, kteří se nenaučili pracím v domácnosti od matek nebo babiček," podotkla Měchurová.