VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Za války se staral o telegraf. Po ní pomáhal československému vojsku

Začátek válečného konfliktu v roce 1914 měl dopad téměř na každou rodinu v Rakousko-Uhersku, včetně té naší. Odhaduje se, že počet českých vojáků bojujících v řadách císařské armády dosáhl asi 1,4 mil. V důsledku rozsáhlých válečných operací se mobilizace nakonec týkala celých ročníků 1865-1900. Do armády tak nastoupil jak můj pradědeček Emil (ročník 1885), tak i jeho pozdější švagr Josef (1894), se kterým sdílel společné bydlení v Brně.

25.6.2014
SDÍLEJ:

Valečná paměť - Emil Wald s manželkou.Foto: Archiv Michaela Doležala

Emil Wald se narodil 12. dubna 1885 v rodině chemika kladenských železáren prof. Františka Walda jako druhý syn (celkem bylo 6 sourozenců). Vystudoval elektrotechniku a tomuto oboru zůstal věrný celý život. Patrně to mělo vliv i na jeho službu, resp. zařazení do armádních složek. Tak, jak se do armád postupně zařazovaly nové  technologie (kulomety, automobily, bojové plyny, atd.) a vylepšovala se taktika boje, vyvstávala  naléhavě potřeba operativního spojení.

Již v druhé polovině 19. století měly mladé německé telegrafní oddíly výrazný podíl na vojenských úspěších pruské armády (v bitvě u Hradce Králové -1866), kde pruské velení poprvé v masovém měřítku nasadilo telegraf. První světová válka prověřila,  že již tehdejší úroveň techniky, využívající telegrafních a telefonních zařízení, umožňovala přenosy informací v polních podmínkách - zkrátka platnost hesla "Bez spojení není velení."

V dubnu 1906 byl Emil odveden a vojenskou službu vykonával jako jednoroční dobrovolník od října 1906 od října 1907. Následně v hodnosti poručík převeden do zálohy. Po vypuknutí 1. světové války byl reaktivován a od 1. července 1915 zařazen jako správce provozní telegrafní služby u 7. armádního velitelství.

Před začátkem války měla rakousko-uherská armáda celkem 16 velitelství a to "jeho" se nacházelo v Temešváru, takže to měl domu poměrně daleko.  Ačkoliv  na jaře 1918 pokračoval postupný rozklad rakousko-uherské armády včetně nedostatečného zásobování a rostoucí dezerce, byl v začátkem března 1918 odeslán do telegrafního důstojnického kurzu ve Lvově, následně od 15. března 1918 jako velitel polní radiové stanice čís. 11. V prosinci 1920 byl převeden v hodnosti nadporučík do zálohy (veden u čs. telegrafního praporu č. III) a 31. prosince 1936 propuštěn z branné moci.

Po válce se čs. telegrafní vojsko rodilo jen zvolna, protože odborníků s praxí mnoho nebylo - v rakousko-uherské armádě sloužili čeští vojáci v malém počtu u jediného telegrafního pluku (s třemi prapory) v dolnorakouském St. Pöltenu. Ti se stali jádrem československého telegrafního pluku, který se začal vytvářet v roce 1918 v Josefově.

Válka měla dopad i na jeho rodinný život, oženil se na podzim roku 1912, první dcera se mu narodila na počátku válečného roku 1914; na druhého potomka si v důsledku odloučení od rodiny musel počkat až do roku 1919. S oběma dětmi a manželkou přesídlil na Moravu a od dubna 1924 pracoval jako vedoucí provozního oddělení ve společnosti Západomoravské elektrárny (nyní E.On).

Díky technickým znalostem byl od roku 1927 jmenován místoředitelem a od roku 1938 působil jako ředitel sekce. V dubnu 1935 byl na ČVUT promován doktorem technických věd. Intenzivně se  zabýval problematikou námraz na elektrickém vedení, přičemž své matematické modely ověřoval měřením v terénu mezi lety 1930 - 1937 na lokalitách u Studnice a Rapotic.  

Zemřel krátce po svých sedmdesátých narozeninách v Brně.

Michael Doležal, Waldův pravnuk

Autor: Redakce

25.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Archeopark Pavlov. Ilustrační foto.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Při dopravní nehodě před třemi lety přišel Aleš Eger o pravou nohu. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.
5

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Děti neponižuji. Nabádali je proti mně, oponuje učitelka. Někteří rodiče ji hájí

Brno - Po stížnosti rodičů na učitelku základní školy Labská se Brněnskému deníku Rovnost ozvali jiní, kteří ji naopak hájí. Pochybení odmítá i dotyčná vyučující.

Největší obavy důchodců? O zdraví i z migrantů, ukázal dlouholetý výzkum

Brno – Jak vnímají lidé odchod do důchodu a z čeho mají největší starosti? Na podobné otázky i mnoho dalších hledali odpověď výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Několik let analyzovali pomocí dat z evropských šetření, dotazníků i hloubkových rozhovorů kvalitu života českých důchodců. Ve středu představili výsledky.

Bez přepychových přístrojů. Polní nemocnice přibližuje práci Lékařů bez hranic

Brno – Jak chutná roztok proti choleře, proč mají podvyživené děti nafouklá břicha nebo jak se chirurgům operuje ve válkách, mohou lidé zjistit od čtvrtka 27. dubna až do středy 3. května na brněnském náměstí Svobody. Začala tam totiž výstava s názvem Polní nemocnice Lékařů bez hranic.

AKTUALIZOVÁNO

První vertikální farma. Firma vypěstuje ekologické saláty v patrech nad sebou

Břeclav - Břeclavská Fosfa bude historicky první v republice, která vypěstuje zeleninu uvnitř speciální budovy. V takzvané vertikální farmě porostou saláty bez pesticidů a chemikálií.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies