VYBERTE SI REGION

Zkoumají mouchy i slony. V pitevně měl zájem vystoupit také experimentální balet

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Lesknoucí se nerezové stoly, nabroušené nože a pach dezinfekce. Na pitevně Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně studenti a pedagogové zkoumají příčiny úmrtí zvířat. Nejčastěji pitvají psy, koně nebo prasata. Výjimkou nejsou ani sloni nebo žirafy. Pitevnu Veterinární a farmaceutické univerzity představuje další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost nazvaný Za zavřenými dveřmi, který ukazuje lidem běžně nepřístupná místa.

17.3.2016 AKTUALIZOVÁNO 18.3.2016
SDÍLEJ:

Na pitevně Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně studenti a pedagogové zkoumají příčiny úmrtí zvířat. Nejčastěji pitvají psy, koně nebo prasata. Výjimkou nejsou ani sloni nebo žirafy.Foto: DENÍK/Ludmila Korešová

Patolog Miša Škorič si obléká modrý plášť a kolem pasu zavazuje zástěru. Navléká gumové rukavice a přináší z kafilerního boxu mrtvé sele. Na pitevním stole leží přichystané nože, pily na otevírání lebek a další nástroje. „Pitevna slouží pro praktická cvičení studentů i diagnostiku onemocnění zvířat. Občas nám přivážejí třeba postřelená nebo týraná zvířata na soudní pitvy. Je to taková detektivní práce," popisuje patolog a zástupce přednosty Ústavu patologické morfologie a parazitologie na veterinární a farmaceutické univerzitě Škorič.

Ponurou pitevnu s šedými kachličkami a keramickými stoly nechala univerzita před třemi lety zrekonstruovat. Bílé kachličky a střešní okna sál prozářily. Prosklené výklenky při západu slunce zajímavě odrážejí světlo. „Dostali jsme dokonce nabídku na představení experimentálního baletu. Nedovolili jsme ho kvůli sanitaci," komentuje mluvčí univerzity Petr Chmelař.

Patologové se na pitevně setkávají s nejrůznějšími zvířaty.

„Mezi nejmenší patří třeba akvarijní rybky, které pitváme s lupou. Největší jsme tu měli pětimetrovou žirafu z brněnské zoo," vzpomíná Škorič. Velká zvířata dostanou patologové na sál jeřábem. Na pitevní stoly se nevejdou, proto je zkoumají na zemi. Po pitvě odeberou vzorky a zvířata putují do kafilerie.

Pitvy zvířat vypadají podobně jako lidí. „Nejprve patologové prohlédnou mrtvé zvíře zvenku. Pak je otevřou a vyndají postupně orgány. Ty pak rozřežou a odeberou z nich vzorky, které dál zkoumají na parazitologii, bakteriologii nebo virologii," dodává parazitolog a přednosta Ústavu patologické morfologie a parazitologie na veterinární univerzitě David Modrý.

Práce v pitevně se pro studenty stává rychle rutinou. „Na prvním cvičení se ze sto studentů udělá nevolno asi jen dvěma. Po čase si i oni zvyknou," komentuje patolog.

Na sál mají přístup kromě studentů jen pedagogové nebo lékaři z veterinárních klinik. „Když nám přivezou zvíře, vůbec nic o něm nevíme. Navíc spektrum nemocí u zvířat je daleko větší než u lidí. Hrozí riziko infekce," vysvětluje Modrý. Patologové nedovolí vstup ani majitelům zvířat.

Z pitvy veterináři odhalí jen viditelné změny v těle zvířat. Z tkání vyrábějí preparáty a zkoumají je pod mikroskopem. Objev nové bakterie je mnohdy výsledek celoroční práce. Výzkum onemocnění pak celoživotní prací. Tým parazitologa Modrého se zaměřuje na nemoci delfínů. Jezdí je pitvat k Černému moři.

Autor: Dominika Vágnerová

17.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies