VYBERTE SI REGION

Žně uzavírala pouť. Bývaly na ní také banány

Vyškov /LETNÍ RETRO/ - Začátek září patřil každoročně na Vyškovsku marchanickým dožínkám. Pamětníci na ně vzpomínají jako na velkou slávu, přijely tisíce lidí.

31.7.2012
SDÍLEJ:

Tisíce lidí chodily každoročně v září do Marchanic na oslavu konce žní. Foto: archiv Muzea Vyškovska

Pestrý průvod, v němž nechyběli krojovaní pionýři. Vévodily mu zemědělské nástroje i stroje. Účastníci měli jediný cíl: vyškovské Marchanice. Tak popisoval týdeník Náš život v roce 1971 začátek dožínek, které se tam každoročně konaly do konce osmdesátých let. Je jim věnovaný další díl seriálu Letní retro.

Podle článků z dob socialismu šlo o hojně navštěvovanou akci. Mnohdy se tam shromáždilo i přes deset tisíc lidí. O oblíbenosti dožínkové slavnosti hovoří i pamětníci. „Byla jsem ještě dítě, když se dožínky konaly. Takže se na ně zpětně dívám dětskýma očima. Chodila jsem tam moc ráda. Těšila jsem se na zábavný program, líbila se mi vystoupení dětských lidových souborů v krojích. Ve stáncích byly k dostání věci, které jsme běžně v obchodech nenašli. Například banány, pomeranče, cukrová vata," zavzpomínala Svatava Rumpelová z Vyškova.

PÁTÝ DÍL SERIÁLU LETNÍ RETRO, VĚNOVANÝ SBĚRU ZNOJEMSKÝCH OKUREK, ČTĚTE VE STŘEDEČNÍM (1. SRPNA) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

Akce byla oslavou konce žní, takže nechybělo vyhodnocování končící sezony. „Bylo tam obrovské pódium, pod ním lavice seskládané do půlkruhu jako v amfiteátru. Na pódiu se četly výsledky, kolik čeho jednotlivá družstva sklidila. Otec byl zemědělec, takže jsme se dožínek účastnili pravidelně. Jako malé holce se mi nejvíc líbily kolotoče," řekla zase Vyškovanka Lenka, která nechtěla zveřejnit celé jméno.

Další lidé zavzpomínali na norování lišek, koňské dostihy, bikrosové závody, které se konaly na přilehlém poli. Nechyběly soutěže pro mládež, tombola, připravená bývala i domácí zabijačka.

Historie dožínek sahá daleko do minulosti, kdy měly náboženský charakter. Jak píše Wikipedie.cz, v Československu jej ztratily ve 20. století, kdy bývaly využívané k politickým účelům. Po roce 1948 se v zemi zařadily mezi takzvané socialistické slavnosti.

Nechyběly aféry

Dožínky se vykládaly jako oslava úspěšné lidské práce. Pořádala je zemědělská družstva nebo i kraje a pojily se s kulturním programem.

Součástí dožínek, podle pamětníků zhruba od konce šedesátých let, proto byla takzvaná mírová slavnost. Jak tehdy psal týdeník Náš život, lidé se jí účastnili, aby vyjádřili touhu po životě a práci v míru. „Aby podpořili mírové úsilí Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí, aby dali najevo svůj naprostý souhlas s politikou KSČ," stojí v Našem životě z 5. září 1986.

Dožínek, respektive mírové manifestace, se proto zpravidla účastnili i významní politici tehdejší doby. Zástupci Vyškovska přednášeli projevy, v nichž oceňovali práci nejlepších zemědělských podniků v okrese nebo přáli účastníkům akce mnoho pracovních úspěchů při budování socialistické vlasti. A jak to občas bývá na velkých akcích, kde se i popíjí, ani marchanickým dožínkám se nevyhnula aféra, která se vryla do paměti mnoha návštěvníků.

„Bylo to někdy v osmdesátých letech, kdy tam v křoví nachytali milenecký pár in flagranti. To byl skandál. Dlouho se ve Vyškově nemluvilo o ničem jiném. Šlo o dost známé lidi," přidal peprnou historku jeden z pamětníků, který odmítl uvést jméno.

MARTINA HAŠKOVÁ

Autor: Redakce

31.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Marek Radimský je ředitelem Psychiatrické nemocnice Brno patnáct let.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Brno /VIDEO/ – Líná sobota? Ani zdaleka! Prohánět se na bruslích po Brněnské přehradě přišly tisíce lidí. Ke sportování je vyzýval dva kilometry dlouhý a několik metrů široký pruh hladké ledové dráhy. Řidiči však v areálu bojovali o parkovací místa.

Chátrající lázně: průzkum je hotový, spor o nájem pokračuje

Brno – Kdysi si do nich chodili lidé zaplavat, dnes chátrají. A jaký další osud zábrdovické lázně čeká, stále není jasné. Spor mezi Židenicemi, kde lázně sídlí, a iniciativou Kulturou proti chátrání, která téměř rok usiluje o jejich pronájem, na měsíce pozdržel stavebně-historický průzkum lázeňského areálu. Ten je už dva měsíce hotový, řešení je však stále v nedohlednu.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Jižní Morava /ANKETA/ – Nejvíc lidí za posledních deset let letos zamíří do front na obecních úřadech. Musí si totiž vyměnit brzo neplatné řidičské průkazy vydané v roce 2007. „Letos si musí průkaz v kraji vyměnit dvaaosmdesát tisíc lidí," vyčíslil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies