VYBERTE SI REGION

Ředitelka školy v norském Oslu vypráví o Barboře Škrlové

Brno, Oslo - O Barboře Škrlové mluví zásadně v mužském rodě a nazývá ji Adamem: Ingjerd Eriksenová, ředitelka školy Marienlyst v norském Oslu, kam minulý rok od září do prosince Barbora Škrlová v přestrojení za třináctiletého Adama chodila.

12.1.2008 3
SDÍLEJ:

Barbora Škrlová jako třináctiletý AdamFoto: Norská policie

Eriksenová má ve škole šest set padesát dětí ve věku od šesti do šestnácti let. Patnáct z nich navštěvuje speciální třídu pro děti cizinců. Jde o přípravný roční kurz, ve kterém se děti připravují na normální výuku. Adam neboli Barbora Škrlová chodil právě do této třídy. A svým učitelům podle ní řekla, že ji sexuálně zneužíval a týral nějaký muž.

V telefonickém rozhovoru pro Deník Rovnost popsala ředitelka Eriksenová vše, co o záhadné Aničce alias Adamovi ví.

Jak vypadala výuka, na kterou chodila Barbora Škrlová?
Výuku jsme rozvrhli na pětadvacet hodin týdně. Každý den tedy zhruba pět až šest hodin. Učíme děti norštinu a pak vyučujeme další předměty: biologii, historii, tělocvik, hudební výchovu. Adam ale do tělocviku chodit nechtěl, a tak jsme ho ani nenutili. Nemůžete dítě nutit, aby se svléklo, když nechce.

Přestože jde o ženu Barboru Škrlovou, mluvíte o ní stále jako o chlapci.
Nechci o něm mluvit jako o ní. Pro nás to bude vždycky chlapec Adam.

Kdy jste se tedy dozvěděli, že Adam je Barbora alias Anička?
Tuto sobotu od policie.

Od té doby jste ji už neviděla?
Ne. Neviděli jsme ho od šestnáctého prosince, kdy utekl z dětského domova.

Jste ředitelka školy. Přijímala jste Škrlovou vy? Jaký jste z ní měla první dojem?
Když s matkou přišli, ukázala mi pas, kde měla své tři děti, z nichž jeden byl Adam. Řekla: toto je Adam a má třináct roků.

Neměli jste vůbec žádné podezření, že by mohlo jít o dospělou ženu? To na vás nepůsobil nijak zvláštně?
Nejprve jsme si mysleli, že je to ona. Ale v tomto věku je ještě možné dívku a chlapce zaměnit. Když nám však matka řekla, že je to Adam, už jsme o tom vůbec nepochybovali. Do školy přijímají každé dítě.

Kdy v Norsku vlastně začíná školní rok a kdy k vám Adam přišel?
Přišel k nám osmnáctého září. Školní rok začíná v srpnu, ale děti přijímáme v průběhu celého roku.

Škola se nezajímá o zázemí dětí, které přicházejí, či o podrobnosti o rodičích?
Přijmeme každé dítě a snažíme se mu dát tu nejlepší péči. Pokud přijedete do Norska jako běženec nebo i z vlastního rozhodnutí a máte děti, musíme jim poskytnout vzdělání. Jestli žijete v kostele nebo kdo jsou vaši rodiče, už není v žádném případě naše věc.

Platí se za výuku v Norsku školné?
Ne, v Norsku je vše zadarmo. Myslím, že je to stejné jako v České republice. Chceme se o děti starat. Proto jsme se ujali i Adama. Myslela jsem si, že má rakovinu a navíc to bylo dítě podle mého názoru v hluboké duševní krizi.

Mluvila Barbora Škrlová, tedy Adam, vůbec norsky?
Bylo to trošku divné, protože za chvíli už mluvil celkem obstojně. Teď už rozumím proč. Předtím žil totiž v Dánsku a naše jazyky jsou velmi podobné. Byl opravdu v norštině velmi dobrý.

Potkávala jste se s Adamem jako ředitelka školy osobně?
Každý den jsem jej viděla přicházet do školy. Pak jsem ho potkávala na chodbách, školním dvorku nebo při návštěvách tříd, kam chodím pravidelně.

Učila jste ho z nějakého předmětu?
Ne, učili jej a starali se o něj tři učitelé. Hodně si s ním povídali a často si s ním i večer telefonovali. Nejvíce Adam kontaktoval jednoho z nich.

Po jaké době Adam s učitelem navázal kontakt?
Prakticky hned po příchodu do školy.

O čem si povídali?
Adam byl opravdu zvláštní dítě s velkými psychickými problémy. Říkal nám opravdu strašné věci. Že jej dali k muži, který trpěl pedofilií a sexuálně jej zneužíval a mučil. Asi si to nedovedete představit.

Zneužíval ho muž, který se vydával v Norsku za jeho otce?
Ne. Říkal, že to byl někdo v Česku.

Takže šlo o zážitky z minulosti. Neříkal Adam, o koho mělo přesně jít?
Ne, to neupřesnil.

Adam se tedy obracel na jednoho z vašich učitelů. Rozhodli jste se po čase poskytnout mu odbornou péči?
Oslovili jsme psychologa. Mluvil s Adamem každý týden celý měsíc. Potom jsme se rozhodli kontaktovat sociální péči. Ti pak zavolali policii, která zatkla jeho údajného otce.

Ano, to byl šéfdramaturg Východočeského divadla Martin Fahrner, který se za otce Adama v Norsku vydával. Toho však později norští policisté propustili, protože se prokázalo, že toho neměla Anička na mysli.
Obávali jsme se, že jej otec prodával někomu, kdo ho zneužíval. Otce zatkli a Adama poslali do dětského domova, kde strávil dva týdny a potom zmizel. Od šestnáctého prosince jej nikdo od nás ze školy neviděl.

Co jste si myslela, že se mu stalo?
Vzhledem k jeho psychickému stavu jsme se obávali, že spáchal sebevraždu.

Mezitím se skrýval s údajným otcem Martinem Fahrnerem a pak ho norští policisté vydali do Česka. Ve vaší škole strávil tři měsíce. Jak se choval?
Chodil zahalený v dlouhé bundě a pořád měl něco na hlavě, nikdy neukazoval celou svoji tvář.

Jak se choval ke svým spolužákům?
Byl osamělý a stranil se ostatních. Částečně i proto, že mluvil norsky a ostatní cizinci jen anglicky. Vyhledával společnost dospělých, tedy učitelů.

Chodil do školy pravidelně?
Ano, každý den.

Odlišoval se Adam ve škole ještě něčím?
Protože byl hodně dobrý v matematice, namísto učebnice pro třináctileté dostal učebnici pro šestnáctileté. Ale to zase není tak neobvyklé, na to jsme celkem zvyklí. A pak se odlišoval ještě svou psychickou poruchou. V angličtině bych řekla, že byl blázen, i když to není úplně to nejlepší slovo.

Měl Adam nějakou zálibu, smál se někdy?
Nikdy se nesmál ani neusmíval. Hrál však velice dobře na koncertní křídlo Bacha, Beethovena a další klasiky. Na třináctiletého chlapce to byl docela výkon, ale na třiatřicetiletou ženu to zase takový zázrak není.

Viděla jste se někdy s lidmi, kteří se vydávali za jeho rodiče?
Nejdříve jsem viděla asi dvakrát matku. V říjnu se ale prý musela vrátit do Česka. Adamovi hodně chyběla. Pak jsem asi dvakrát slyšela otce v telefonu, byl velice milý a příjemný.

V této chvíli je třiatřicetiletá Barbora Škrlová ve vazbě v Česku za falšování identity. Jaký máte z celé kauzy pocit?
Když jsem se dozvěděla, že Adam je třiatřicetiletá žena, nemohla jsem tomu uvěřit. S kolegy jsme se cítili oklamaní. Taky jsme se obávali, že opravdového Adama, za kterého se ta žena vydávala, v Česku zabili. Teď už se tomu jenom smějeme.

Byla jste s Adamem v kontaktu každý den celé tři měsíce. Proč se mohla dospělá žena podle vás vydávat za třináctiletého chlapce?
Nevím proč a nechci to vědět. Adam či Barbora Škrlová je hodně nemocný člověk. S učiteli jsme se jí pokusili poskytnout útěchu. Chudák chlapec nebo chudák děvče.

Událost na vás jistě zapůsobila. Nebudete teď u nově příchozích dětí na vaši školu v Oslu více na pochybách?
Zítra do stejné třídy, do které chodil Adam, nastupuje nový chlapec z Thajska. Žádné pochyby ohledně falešné identity dětí nemáme a ani mít nebudeme. Taková událost se stává jednou za celý život.

 

Čtěte více: Týrání v Kuřimi

 

12.1.2008 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies