VYBERTE SI REGION

Na Ondru v komoře nikdy nezapomenu

KUŘIM - Eduard Trdý z Kuřimi natočil svou kamerou týraného chlapce. Náhoda dítě zachránila před dalším týráním

19.5.2007
SDÍLEJ:

Eduard TrdýFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

Eduard Trdý si klidně žil v domku v Kuřimi na Brněnsku a těšil se, až si přiveze z porodnice svoji přítelkyni a dceru Magdalénu. Jenže den před tím montoval baby set, chůvičku na hlídání dcerky, a na jeho televizi se omylem, čistě náhodou, objevil nahý svázaný osmiletý Ondřej.

Chlapec byl zavřený v komoře vedlejšího domu. V momentě se z Eduarda Trdého stala mediální hvězda. Od té doby odpovídá trpělivě na stovky otázek novinářů, policistů i zvědavých lidí. „Byl to malér s tím baby setem,“ říká Trdý.

- No to nevím, vždyť vy jste tomu chlapci možná zachránil život?

Podcenil jsem to, vůbec jsem neočekával, že to může dosáhnout takových rozměrů. Byl jsem zaskočený tím, co potom začalo.

- Minulý týden v pondělí jste naladil baby set a viděl Ondru v komoře?

Měl jsem úkol, že to musím dát dohromady. Ráno jsem začal a v jedenáct jsem ho viděl, jak si hraje. Lekl jsem se, že se dívám k sousedům.

- To se může stát?

Údajně ano. Je to něco jako krátkovlnné vysílačky.

- To byl Ondra ještě v pořádku?

Nevypadal špatně. Seděl a hrál si s cívkou od lepicí pásky. Akorát byl zamčený v komoře.

- Vy jste ale ladil znovu, odpoledne, a to už bylo horší?

Byl jsem totiž bohužel s tím svým setem mnohem úspěšnější na cizí obrázek než na ten svůj. Snesl jsem kameru z pokojíčku vedle televize, abych viděl, jestli to ladím nebo ne. A ten kluk tam naskočil zas, ale už byl bohužel svázaný.

- Napadlo by vás v tu chvíli, že jste na stopě trestného činu?

Jsem motorkář, hraji kuželky, létám na paraglidingu, mám spoustu přátel. A tak mi blesklo hlavou, že je to nějaká kulišárna. Během pár vteřin jsem to ale zavrhl. Bylo to příliš autentické.

- Co bylo dál?

Zapnul jsem to a znovu vypnul. Bylo to tam pořád. A na dalším záběru se navíc objevila ta matka a začala mu do pusy rvát jídlo. Došlo mi, že je konec legrace.

- Ale vy jste si měl jet druhý den pro dceru do porodnice.

Dostal jsem se do jakési mezipolohy. Měl jsem ošizený pocit z příchodu nového člena domácnosti a částečně potlačený pocit z neštěstí vedle u sousedů. Rozhodilo mě to. Bylo to velmi nepříjemné.

- Řekl jste o tom své družce?

Hned v pondělí, když jsem za ní přišel do porodnice. Vrtalo mi to hlavou. Kdyby byl ten kluk oblečený, řekl bych si, že každé dítě občas někam zaleze a hraje si. Ale on tam byl nahý a hrál si s cívkou od izolepy. Připadalo mi, že je moc velký na to, aby se zabavil tak dětinskou hrou. Když jsem odcházel z porodnice, říkal jsem Katce, že budu asi volat policii, ale to jsem si ještě dělal legraci.

- Co na to ona?

Dívala se na mě trochu jako na blázna. Ale potom, když bylo po všem a já jsem jí to popisoval do telefonu, byla z toho přepadlá. Asi jsem jí to ani neměl říkat.

- Co se dělo, když jste přišel domů?

Ondra ležel na zemi a ze země lízal jídlo. A už byl svázaný. Vlasy v tom měl vymáchané. V hlavě mi to začalo běžet. Proč je tam ta kamera? Proč se na něj dívá? Proč, proč vlastně?

- Tak jste vzal telefon a volal?

Zavolal jsem kuřimskou policii. Taky vypadali, že mi moc nevěří. Ptali se, tak koho jste to slyšel, kde jako plakalo nějaké děcko? Tak jsem jim pustil televizi.

- A vy jste si to nahrál?

Nahrál. Abych měl důkaz, že jsem to opravdu viděl.

- Za jak dlouho přijeli?

Trvalo jim to asi patnáct minut. Viděli záznam a volali okamžitě výjezdovku. Přijeli další policisté a začali jsme zjišťovat, u koho to může být. To kdyby někdo natočil, určitě bychom se nasmáli. Poslouchali jsme s hrnkem na zdi. Ale osvědčilo se to. Když jsme zesílili zvuk na televizi, hrálo tam rádio. Potom jsme zvuk vypnuli a poslouchali s hrnkem na zdi. Tu stejnou stanici jsme slyšeli hrát z domu od vedle. Hned nám to bylo jasné.

- Řekl byste, že by se v tom domě vedle mohlo něco takového dít?

Vůbec ne.

- Vídal jste rodinu Mauerových?

Ne. Tu ženu jsem viděl poprvé v novinách, když ji zatýkali policisté. Vůbec nikoho z toho domu vedle bych nedokázal popsat. Děti jsem tam nikdy neviděl.

- Byl jste u toho, když šli policisté do domu pro Ondru?

Policisté neměli povolení k domovní prohlídce, a přesto zasáhli. Líbil se mi jejich přístup. Nemazlili se s tím, jednali rozhodně. Byli rychlí. Šéf skupiny řekl, že si to bere na zodpovědnost, a tak zazvonili.

- Vy jste to pozoroval z domu?

Všechno bylo slyšet na baby setu. Měl jsem úkol. Musel jsem to sledovat a nahrávat. Proto je záznam z toho zásahu až do konce.

- Neměl jste strach?

Spíš rozpaky, že jsem se najednou ocitl v blízkosti takové situace. Od vedle jsem slyšel křik.

- To jste jim dost pomohl.

No pomohl, tomu klukovi, snad. Jen aby ho nakonec za měsíc nevrátili mamince.

- Sledujete, jak se případ vyvíjí?

Samozřejmě. Jsem toho najednou součástí. Přistihl jsem se, že to vyhledávám, hledám, co se dozvím. Je nepředstavitelné, že se to stalo hned vedle. Já tady ležím, spím a lenoším na pohovce a za zdí se dějí takové věci. To je průšvih, že se to dokáže tak skrývat. Všichni by měli zpozornět, nedá se to podceňovat. Něco takového jsem viděl jen v televizi.

- Od minulého týdne jste pod palbou novinářů, kteří chtějí vědět od vás, jak to bylo. Je těžké to zvládnout, když jste dosud žili klidně?

Moje role je už dávno pryč. Ondrovi to pomohlo. Byl jsem startovní bod. Kdyby se nenarodila Magdalénka a nekoupili jsme baby set, Ondra, chudák, by tam ležel ještě dnes.

- Ondru jste nikdy předtím neviděl?

Jen jak ho nesou do sanitky. Strašně hezký kluk to byl a nevím, jak se to mohlo stát. Šikovný klučina.

- Vadili vám novináři?

V úterý byl ještě klid, ale ve středu jsem měl osmnáct lidí najednou v obýváku. Mířil na mě les mikrofonů. Hned tak něco mě nevytočí, ale byl to velký tlak. Byl jsem naivní. Až se mi podaří objevit další týrané dítě, nebudu tak sdílný.

- To znamená, že byste už novinářům v takovém případě raději nic neřekl?

To ne. Netajil bych to, spíš mi šlo o to, aby to neskončilo ve slepé uličce. Aby se najednou nezjistilo, že se nic nestalo, že nikdo nikoho netýral. Že maminka byla hodná a kluk zlobil. To jsem nechtěl. Mělo by se to vědět.

- Neřekla vám policie, že nesmíte o tom mluvit?

Neřekla. Ale myslím si, že to policie podcenila. Zásah byl perfektní, ale to, že dali ihned děti do Klokánku a nezjistili, co všechno bylo v domě, byla chyba. Ta kamera tam nebyla zbůhdarma.

- Proč myslíte?

Tak jako já jsem si zapojoval baby set, abych dával pozor na Magdalénku, oni měli kameru, aby někde něco nahrávala. Ta jejich kamera byla ale mnohem lepší kvality. Přitom kdyby chtěli kontrolovat kluka, stačí baby set za pár stovek, který jsme měli my. Policie měla hned zjistit, na co ta kamera byla zapojená. Protože další večer byl někdo v domě a v prvním patře svítila televizní obrazovka.

- V úterý?

Ano.

- Ve středu se to dozvěděli novináři.

Už to jelo na plné obrátky. Vůbec jsem neznal novinářskou práci. Myslel jsem si, že to řeknu jednomu a ten to předá dál. Ale každý časopis, každá televize to chtěla zvlášť a tak jsem si už u třetího povídání nebyl jistý, jestli jsem řekl všechno. Někdy jsem žasl, když jsem si přečetl, co jsem vlastně řekl.

- Zlobil jste se?

Ne, ale musel jsem se pomalu smířit s tím, že jsem mediální hvězda. Začaly mi chodit esemesky od kamarádů. První napsali motorkáři: Blbečku, když si neumíš zapojit baby set, proč nezavoláš. Přijedu a zapojím ti to. Tomu jsem se i zasmál. Byl tam ale potom i dovětek: Dobrá práce, dík.

- Došlo vám vůbec, jak vážnou věc jste odhalil? Myslíte si, že na to někdy zapomenete?

Na to nejde zapomenout. Bude se mi to pořád vracet. Přál bych třeba tak za pět let vidět toho Ondru. Jestli to vůbec k něčemu bylo nebo jestli se podaří státu něco provést, udělat.

- Myslíte si, že to na něm zanechá následky?

Myslím, že ne. Toho hned tak něco nezlomí. Ten kluk normálně komunikoval, v hlavě to měl poskládané, šikovný klučina. Myslím, že sám zjistí, že to, co se dělo, nebylo správné. Rád bych věděl, jak ten kluk dopadne.

- Vypadá to, jako byste ho znal dlouho, když o něm mluvíte. Cítíte k němu něco?

Pozoroval jsem ho od pěti hodin až do deseti, než ho odtud vytáhli. Jeho reakce. Vztah asi ne, ale účast, to ano. Vím určitě, že kdyby někdy potřeboval pomoct, určitě mu rád pomůžu. Kdykoliv.

- Máte doma ty nahrávky Ondry z komory. Co s nimi budete teď dělat?

Asi to nesmažu. Prostříhám to, vyčistím, dám to na DVD a někde to založím. A budu se snažit na to nesahat. Kdybych to vyhodil, budu mít výčitky svědomí, že jsem se zbavil něčeho tak důležitého. Schovám to, ale vůbec mě nenapadá, proč bych se na to měl ještě někdy dívat.

KDO JE EDUARD TRDÝ

• Narodil se v roce 1953.

• Vyučil se instalatérem a topenářem.

• Podniká v oboru rozvody elektro, plynu a vody.

• Bydlí v domku v Kuřimi se svojí družkou a čerstvě narozenou dcerou Magdalénou.

• Ve volném čase je motorkářem, létá na padákovém křídle, hraje závodně kuželky a zajímá ho amatérská archeologie.

• Minulý týden při instalaci sady baby set odhalil v sousedním domku týrání osmiletého Ondřeje, syna Kláry Mauerové.

19.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies