VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Apoštolové ze světelského oltáře ohromí Vídeň. Cestují v klimatizovaných boxech

Vídeň, Adamov - Sošky apoštolů ze světelského oltáře z adamovského kostela svaté Barbory jsou na výstavě ve Vídni. Zpět do Adamova se vrátí v červnu.

11.3.2015
SDÍLEJ:

Část světelského oltáře z adamovského kostela svaté Barbory putuje po výstavách v Evropě. Na podzim ji viděli turisté na výstavě Fantastické světy ve Städel Museu v německém Frankfurtu nad Mohanem. Nyní se výstava přesunula do Vídně. Foto: Jakub Hamsík

Pět set let staré dřevořezby rozebrat. Naložit do klimatizovaných boxů a převézt stovky kilometrů daleko. Tam je zase složit a připravit na výstavu. Dvanáct apoštolů z lipového dřeva, kteří jsou součástí unikátního světelského oltáře z adamovského kostela svaté Barbory, cestuje od podzimu po Evropě.

Nyní dorazili na výstavu do Uměleckohistorického muzea ve Vídni. „Myslím si, že výstava bude atraktivní i pro české turisty. Vždyť Vídeň není daleko. Pro náš kostel je to samozřejmě obrovská reklama," řekl adamovský farář Jiří Kaňa.

Druhá výstava

V rakouské metropoli po první zastávce ve Frankfurtu nad Mohanem pokračuje výstava Fantastické světy. Ta po padesáti letech znovu představuje pohromadě nejlepší ukázky Podunajské školy. Malířů, řezbářů a sochařů. Přehlídka věnovaná raně renesančnímu umění, kde jsou zastoupena i umělecká díla z gotiky, začíná v úterý a končí v polovině června. Poté se dřevořezby vrátí zpět do Adamova.

Část světelského oltáře na obou výstavách skládali restaurátoři, kteří unikátní památku před devíti lety kompletně opravili. Ve Vídni skončili s pracemi v pondělí. „Jeli jsme tam nadvakrát, protože organizátoři výstavy připravili na blok apoštolů ze světelského oltáře příliš malý sokl. Obě instalace byly docela náročné. Byli jsme totiž v časové tísni. Naštěstí oltář dobře známe a nakonec jsme vše zvládli poskládat včas," řekl jeden z restaurátorů Jakub Hamsík.

Dodal, že u podobných děl je největší problém změna klimatu a přesuny. „I když jsou třeba dlouhodobě ve špatném prostředí, není riziko poškození tak velké jako při stěhování a střídání teplot. I proto se na jejich přesun dělají speciální klimatizované boxy. Transport dřevořezeb tak byl bez problémů," poznamenal restaurátor z Prahy.

Podle něj stojí apoštolové z adamovského kostela ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu na atraktivním místě. „Myslím si, že světelský oltář bude mít na výstavě senzační antré, protože je přímo proti vchodovým dveřím. A návštěvníky výstavy by tak měl udeřit do očí jako jeden z prvních," pousmál se Hamsík.

Skvostné dílo řezbářských mistrů Podunajské školy si turisté prohlédnou vedle dalších uměleckých unikátů. Obrazů Albrechta Dürera, Albrechta Altdorfera a řezbářů monogramisty IP nebo Hanse Leinbergera.

Světelský oltář však není jedinou památkou z České republiky, která se na výstavě představila. Z Prahy do zahraničí zamířila také část zlíchovského oltáře a týnský oltář od monogramisty IP. Z pražského kostela Matky Boží před Týnem. „Výstava ve Frankfurtu měla fenomenální úspěch. Podle ohlasů organizátorů to byla jedna z nejlepších evropských výstav za poslední léta. Škoda jen, že se nepodařila domluvit zastávka výstavy také v Praze. Předchozí vedení Národní galerie o ni nemělo zájem," poznamenal vikář Římskokatolické farnosti u kostela Matky Boží před Týnem Vladimír Kelnar.

Zpět v červnu

Podle adamovského faráře Jiřího Kani se původně uvažovalo o tom, že se na výstavy přesune oltář celý. To však nebylo technicky možné.

Ročně adamovský kostel svaté Barbory navštíví asi šest tisíc turistů. Ti do Adamova míří právě hlavně kvůli světelskému oltáři, který je od roku 2010 národní kulturní památkou. Oltář pochází z let 1516 až 1525, kdy ho vyřezalo údajně šest řezbářů pro cisterciácký klášter v dolnorakouském městě Zwettl. „Když teď část oltáře v kostele chybí, vypadá to jako vykotlaný zub. Ale to nevadí. Blok apoštolů bude v červnu zpátky. Účast na dvou velkých evropských výstavách je čest," dodal Kaňa.

Adamovský farář poznamenal, že se jedná o první přesun části oltáře do zahraničí v jeho novodobé historii. „Pokud se tedy bavíme o legální cestě. Dvě ze sošek totiž někdo v sedmdesátých letech ukradl a našly se až na dražbě uměleckých předmětů v Mnichově v západním Německu," doplnil zajímavost farář.

Autor: Jan Charvát

11.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Prezident České republiky Miloš Zeman.

Král drsných bonmotů na jižní Moravě. Zeman v Brně zahájí veletrh IDET

Hustá doprava v okolí Koliště. Ulici kvůli opravám parovodů uzavřeli.
6 13

Řidiče v Brně omezí další uzavírka. Tentokrát na Moravském náměstí

Slavia šlapala a zaslouženě vyhrála titul, ocenil Lutonský

Brno – Šlo o hořkou rozlučku se sezonou. Fotbalisté brněnské Zbrojovky podlehli v posledním třicátém kole na Strahově pražské Slavii 0:4 a pak jen sledovali mistrovské oslavy. V největší šanci Brňanů se ocitl krátce po startu druhého poločasu záložník Milan Lutonský. Neproměnil, naopak třetí slávistický gól přidal Stanislav Tecl a bylo definitivně rozhodnuto.

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Brno - Nepříjemné chvilky zažili v neděli v podvečer cestující v rychlíku směřujícím z Brna do Prahy. Anonym totiž ohlásil, že v soupravě je bomba. Policisté vlak prohledali v zastávce Královo Pole, žádnou výbušninu nenašli.

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Brno – Nuda u vody? Na koupalištích na Brněnsku letos zřejmě nehrozí. Hned na několika koupalištích totiž lidé najdou nové hřiště nebo zajímavé možnosti, jak si zpestřit letní program. V Tišnově se rodiny s dětmi dočkají vytouženého bazénu pro děti.

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies