VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Barokní jízdárny lednického zámku? Světová chlouba zatím bez využití

Lednice /INFOGRAFIKA/ - „Tohle vám budou závidět ve všech památkách v České republice," pronesl před časem Karel Všetečka z Prahy, když s manželkou procházel zámeckým areálem v Lednici na Břeclavsku. Zaujaly ho jízdárny opravené za téměř půl miliardy korun. Turisty nejnavštěvovanější místo v České republice budí obdiv. Jenže jízdárny, které byly v opravě šestnáct měsíců a ukončení prací se dočkaly loni v září, stále nejsou v plném provozu.

30.8.2014
SDÍLEJ:

Unikátní barokní jízdárny lednického zámku. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Tereza Hunkařová

Posledním důvodem se stala opakovaná výběrová řízení na dodavatele vybavení. „Některé soutěže, ve kterých jde o zařízení kolem milionu korun, ještě nejsou završené podpisem smluv," řekl starosta Lednice Libor Kabát.

Tím pádem také není jasná konečná cena, kterou si přeměna jízdáren v multifunkční centrum pro výstavy, koncerty, společenské akce a vzdělávací programy vyžádá. Plánovaná půlmiliarda, ze které 422 milionů pokryje evropská dotace, to podle Kabáta nebude. Zároveň ale neřekl, o kolik půjde cena dolů.

Administrativní průtahy způsobily, že kromě turisticky lákavé podívané zvenčí chybí jízdárnám využití. Dosud se v nich uskutečnily pouze menší akce jako program dětí nebo výstava vín. „Snažili jsme se zajistit i první konference, zvládli jsme asi tři. S vypůjčeným nábytkem. Ale ověřili jsme si, že k těmto účelům bude centrum fungovat velice dobře," doplnil Kabát.

Právě obec je vedle Jihomoravského kraje, Masarykovy a Mendlovy univerzity a Centrály cestovního ruchu jižní Moravy členem sdružení Multifunkční centrum zámku Lednice, které bude jízdárny provozovat.

Pro zvětšení klikněte.Stabilnější provoz by podle vedoucí projektové manažerky centra Jarmily Kubešové měl začít v září. „Na tento měsíc už máme naplánované některé vzdělávací akce," ujistila Kubešová.

Roční náklady na provoz vyčíslil jeden z posudků na osm a půl milionu korun. „V horizontu několika let by mělo být centrum plně ekonomicky soběstačné," vyjádřila se Kubešová. Jak toho chce dosáhnout, ale neupřesnila. Zpočátku hodlá u konkrétních vzdělávacích programů usilovat o dotace.

Ačkoli řemeslníci jsou pryč už několik měsíců, lidem mohou těžko uniknout znatelné skvrny a praskající fasáda. Příčina? Vlhkost. Jedním z kritiků se stala lednická rodačka žijící ve Vídni Gabriela Myksicek. „S hrůzou jsme zjistili, že nově zrenovovaná budova má trhliny, mokré skvrny a opadává fasáda," uvedla po jedné z návštěv.

Odborníci se ale shodují, že u starých a dlouho zanedbaných staveb je podobná reakce běžná. „Nejde o žádnou tragédii. Budova postupně vysychá, trpělivost je na místě," vyjádřila už dřív názor kastelánka Ivana Holásková.

Na co všechno dělníci v jízdárnách sáhli? Nutné bylo obnovit fasády včetně jejich sochařské výzdoby, restaurovat okna, dveře, podlahy včetně původních mramorových žlabů, dřevěné stropy a krovy. Přibyla moderní vzduchotechnika a vytápění. „Stavba je jedinečná jako komplex jízdáren a koníren, který nemá v Evropě téměř obdoby," ocenil lednické jízdárny architekt Milan Šindler z Národního památkového ústavu.

Od roku 1996, kdy byl Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, prodělal lednický zámek řadu oprav. „Vedle jízdáren patří mezi největší rekonstrukce skleníku, oprava a restaurování všech fasád zámku včetně sochařské výzdoby a oprava minaretu," shrnul Šindler.

Lednicko-valtický areál je jedna ze dvou jihomoravských památek zapsaných do UNESCO. Následuje brněnská Vila Tugendhat.

Lednici říkali palác pro koně
Lednice - Mohutný, šlechtickými rody velmi ceněný a používaný jako dar pro krále a významné členy evropské šlechty. Tak kastelánka lednického zámku Ivana Holásková popisuje plemeno s názvem Lednický kůň. To vzniklo už v sedmnáctém století.
Koně přitom v zámku chovali už od středověku. „Tehdy ale šlo o běžná zvířata k tahu i pod sedlo. Velký rozvoj chovu nastal v první polovině sedmnáctého století, kdy Lichtenštejnové koupili velké stádo zdravých koní od Kouniců. Tyto koně šlechtili, a tak vzniklo plemeno Lednický kůň. Lichtenštejnové k tomuto kroku přistoupili hlavně proto, že evropská plemena koní byla v té době přešlechtěná," vysvětlila.
Dodala, že právě kvůli ceněnému plemeni vznikly jízdárny na vysoké úrovni. „Jízdárnu v Lednici soudobá literatura v sedmnáctém století nazývala palácem pro koně. K dispozici byly mramorové žlaby, stání byla dostatečně široká a pohodlná a pokud můžeme věřit rytině Johanna Delsenbacha, uprostřed nádvoří byl bazén k plavení koní," vyjmenovala kastelánka.
V devatenáctém století se Lichtenštejnové začali věnovat i chovu anglických plnokrevníků pro dostihy. „Velký milovník jezdeckého sportu byl kníže Rudolf, pobočník císaře Františka Josefa. O významu koní svědčí i portréty úspěšných dostihových zvířat," uvedla Holásková.
Dnes je v lednicko-valtickém areálu několik stájí, které se chovu věnují. Jde o koně dostihové i pro projížďky v sedle či kočáře.

Manažerka multifunkčního centra: Podlahu čistili jak ropnou skvrnu

Lednice - Na zámecké jízdárny byl podle slov vedoucí projektové manažerky Multifunkčního centra zámku Lednice Jarmily Kubešové před začátkem rozsáhlých oprav žalostný pohled. „Největší starosti nám dělaly a stále dělají zasolené zdi," říká.

V jakém stavu byly jízdárny předtím, než se změnily v multifunkční centrum?

Jízdárny byly velmi zdevastované. Po různorodém využití v minulých desetiletích postupně chátraly. Historický kanalizační systém už dávno nefungoval, takže se voda zadržovala pod objektem. Okapy také už dlouho nebyly funkční.

Co byl největší problém?

Znovu obnovit a zprůchodnit právě historickou kanalizaci včetně okapů. Největší starosti nám totiž dělaly a stále dělají vlhké a zasolené zdi. Ale jsme pokorní a víme, že co se v materiálu po desítky let hromadilo, nemůže za rok ani za dva zmizet. Další komplikace bylo zachování původní podlahy v jedné z koníren, která byla nasáklá naftou a zejména oleji. K jejímu odmoření jsme jako jedni z prvních použili metodu biodegradační technologie, kterou se třeba odstraňují ropné skvrny na moři nebo na zemědělských polích. Podařilo se nám tak zachránit podobu podlah, kterou návštěvníci uvidí v téměř nedotčeném stavu.

Jak dlouho bude ještě trvat vysoušení částí s vlhkou fasádou?

Vysoušení určitě zabere ještě pár let. Těžko se to předpovídá, záleží i na tom, jaké budou zimy a léta.

Autor: Lukáš Ivánek, Michal Šupálek, Vojtěch Kučerák

30.8.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO
35

Příspěvek na roční šalinkartu se musí zdanit. Magistrát o povinnosti netušil

Restaurační zahrádka na dvoří Místodržitelského paláce na Moravském náměstí.
3 10

Zahrádky v historickém centru? Rozhodnutí Brna-středu uleví restauratérům

DOTYK.CZ

Většina úvěrových firem jsou predátoři. Exekucím čelilo 843 tisíc lidí

Lidé by si měli dávat pozor nejen na úvěrové společnosti, z nichž je predátorských či lichvářských přes devadesát procent, tvrdí tvůrci Mapy exekucí.

Zůstane v Kometě? Zvážím to, říká nadšený reprezentant Krejčík

Brno /ANKETA/ – Po roční pauze opět nejspíš zažije atmosféru hokejového mistrovství světa. Obránce Jakub Krejčík si o účast na květnovém šampionátu v Kolíně nad Rýnem a Paříži výrazně řekl výkony v Kometě, se kterou slavil extraligový titul a na pozvánku kouče Josefa Jandače do přípravy reprezentace kývl. „Neváhal jsem, to se neodmítá," usmívá se pětadvacetiletý bek.

AKTUALIZOVÁNO

Kašnu Parnas opět naplní voda. Po dvou letech

Brno /FOTOGALERIE/ – Symbol brněnského Zelného trhu, barokní kašnu Parnas, lidé v těchto dnech opět uvidí v plné kráse. Napuštěnou. Voda se do kašny vrátí po dvou letech.

Zbrojovka víc střílí góly, ale body jí chybí. Nadále proto bojuje o záchranu

Brno – Zlepšili, co se jim vytýkalo, jenže efekt se nedostavil. Při čtyřech bezbrankových remízách nedali ani gól, přesto fotbalisté Zbrojovky získali čtyři body. V posledních třech zápasech nejvyšší soutěže vstřelili pokaždé dvě branky, ale body brali jen tři. „Víc pilujeme koncovku, ale také góly dostáváme, takže je to zase na remízu," hlesl brněnský kapitán Pavel Zavadil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies