VYBERTE SI REGION

Bezdomovci z Vyškovska na zimu mizí. Stáhli se do Brna

Vyškovsko – Problémy s lidmi bez domova v mrazech řeší zejména strážníci. Ti z Vyškovska žijí jako tažní ptáci. Chybí jim možnost ubytování. "Lidi bez střechy nad hlavou ve městě vůbec řešit nemusíme. Výjimkou byl muž, který bydlel v maringotce v zahrádkářské kolonii," vzpomíná rousínovský strážník Pavel Minařík.

29.1.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

„Žil tam ale poměrně slušně. V poslední době navíc sehnal lepší bydlení. Jiný bezdomovec v Rousínově není," konstatoval.

Podobně to vypadá i jinde v regionu. Mezi ostatními bývalými okresními městy v kraji je teď Vyškov raritou. „Vždycky jsme tu měli tak do pěti bezdomovců. Nejvíc se na jejich stavu podepsala úmrtnost. Většina z těch, kteří se pohybovali okolo nádraží nebo nemocnice, umřela. Ostatní ani nebyli z Vyškova. Dva pocházeli z Drysic. Šlo o bratry, jeden umřel, o druhém nejsou žádné zprávy," informoval velitel Městské policie ve Vyškově Petr Sedláček.

Přesto několik lidí bez vlastního bydlení v okresním městě je. „Bydlí často u známých nebo po ubytovnách. U těch je ale momentálně největší problém v tom, že svoji situaci odmítají řešit. Jakákoli snaha s nimi navázat spolupráci nebo jim pomoct je házením hrachu na zeď," naznačil velitel.

Velkou roli hraje roční období. „V létě se totiž několik lidí bez přístřeší, kteří přespávají venku, objeví. Rozhodně ale nejde o desítky případů, jsou to pouze jednotlivci, kteří si na zimu zase něco seženou," popsal koloběh.

Situaci podrobně monitoruje vyškovská charita. Bezdomovectví z Vyškovska podle jejího ředitele Karla Kosiny nezmizelo. „V zimě je ale skutečně nenajdeme. Vysvětlení je prosté. V regionu schází služba zaměřená přímo na tuhle problematiku. Pořádáme sice každoročně sbírku šatstva a případně jsme schopní jim poskytnout i nějakou drobnější finanční pomoc, třeba na léky, denní centrum nebo možnost ubytování pro ně ovšem nemáme," řekl Kosina.

Jakmile proto začnou teploty klesat pod bod mrazu, lidé žijící na ulicích se začínají stěhovat za teplem a plnit noclehárny. Nejbližší jsou ovšem až v Hodoníně, Brně nebo Otrokovicích. „Je proto víc než jasné, že do budoucna bude zapotřebí se na tuto oblast zaměřit. V současnosti bezdomovci dojíždí kvůli sociálním službám do Brna, kde přes zimu i zůstávají. Od kolegů z denních center a ubytovacích zařízení vím, že mají mezi klienty několik lidí s trvalým bydlištěm ve Vyškově. Ti se na léto zase zpravidla vrátí," prohlásil ředitel.

Ani v Bučovicích letošní zimu bez střechy nad hlavou nikdo netráví. „Počet skutečných bezdomovců se u nás aktuálně rovná nule. Zato ale řešíme problém s takzvaným skrytým bezdomovectvím. To jsou lidé, kteří by, nebýt pomoci úřadů, skončili na ulici. Těch je v Bučovicích dohromady dvaadvacet. Bydlí v soukromých ubytovnách a úřad práce jim proplácí nájemné. Pokud proto v Bučovicích najdeme někoho, kdo nemá kam jít, snažíme se ho alespoň na zimu přimět ke spolupráci s úřady. Je totiž nepřijatelné, aby zimu trávil pod mostem v krabici. Zatím se nám to docela daří," popsal velitel bučovických strážníků Jiří Wasserburger.

Zimou jsou tak podle něj ohrožení především ti, kteří to přehnali s alkoholem. „Myslím, že průměrně najdeme tak jednoho až dva lidi týdně, kteří opilí tráví noc venku," popsal Wasserburger.

Strážníci mají pro tyto případy připravených hned několik řešení. „Pokud je toho schopný, pošleme ho prostě domů, pokud je na tom hůř, ale není ohrožený na zdraví, tak ho dokonce domů někdy i odvezeme. Pokud ale usoudíme, že je situace už riziková, voláme lékaře, aby jeho stav zkontroloval. V úvahu pak připadá záchytná stanice nebo odvoz do nemocnice za našeho doprovodu," upřesnil Wasserburger.

Podobně je to také v Rousínově. „To, že někoho najdu venku na lavičce, není úplnou výjimkou. Často je to třeba na autobusovém nádraží, kde někdo, kdo popil, čeká na autobus a u toho usne. Občas si někdo ustele přímo na chodníku. Sanitku jsem k takovým případům musel v průběhu letošní zimy zavolat zatím dvakrát," konstatoval Minařík.

Autor: Karel Kašpárek

29.1.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Trať mezi Brnem a Prahou? V zisku budeme do dvou měsíců, říká Jančura

Brno /ROZHOVOR/ – Pět let uplynulo od doby, kdy žluté vlaky společnosti RegioJet podnikatele Radima Jančury začaly dělat konkurenci Českým drahám na trati mezi Prahou a Ostravou. Nyní vyjedou i mezi Prahou a Brnem. „Než rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty o našem začátku přišlo, trnuli jsme, protože politická moc Českých drah je velká. Ale právo bylo na naší straně," říká o svém vítězství nad státním dopravcem Jančura.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies