VYBERTE SI REGION

Běžkování v upravených stopách? Zadarmo, ale už se to mění

Vysočina, jižní Morava /TÉMA/ - Na Novoměstsku letos poprvé zkouší od turistů vybírat peníze za jízdu po udržovaných stopách. Informační centrum protozřídilo veřejnou sbírku. Potrvá tři roky.

15.12.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Vojtěch Podstavek

Zadarmo, nebo za peníze? Tuto otázku týkající se využívání upravených běžkařských tratí si už dlouho kladou představitelé Nového Města na Moravě. A letos poprvé si na ni odpověděli. Zřídili veřejnou sbírku, kam mohou turisté posílat peníze.

Vstup na všechny trasy v okolí Nového Města na Moravě zůstává bezplatný. „Lyžaři, kteří k nám jezdí, ale říkají, že by rádi nějak přispěli na úpravu stop. Proto jsme se rozhodli založit veřejnou sbírku, která potrvá tři roky," objasnila důvod vzniku novinky Jaroslava Šmídková z Informačního centra v Novém Městě na Moravě.

Stroje v okolí města pravidelně upravují asi sto kilometrů značených tras. Ročně to vyjde na dvě stě a čtyři sta tisíc korun. Záleží na počasí.

Na Novoměstsku stroje upravují na sto kilometrů značených tras. Ročně to stojí dvě stě tisíc, někdy i dvojnásobek. Záleží na počasí. „Údržbu platí město a okolní obce. V posledních letech nám přispívají i někteří hoteliéři, protože díky běžkování mají klienty. Letos nám dali dohromady zatím dvacet tisíc korun," uvedla Šmídková.

Na novou sbírku mají lidé různé názory. „Těch pár tisíc korun, co se tam sejde, nic nevyřeší," myslí si například Petr Novotný z Nového Města na Moravě. Navrhuje na trasách zavést obdobu dálniční známky. „Nic není dnes zadarmo. Proto by si měli běžkaři kupovat známku, díky které se dostanou na strojově upravené stopy," dodal Novotný.

Sport dostupně

Radim Křížek ze Žďáru nad Sázavou se zpoplatněním nesouhlasí. „Stopy by měly zůstat zadarmo," uvedl pětašedesátiletý člen Sokola a běžkař. Podle něj je potřeba, aby sport zůstal co nejdostupnější všem lidem.

Možnost přispět získají nově i běžkaři v okolí Žďáru nad Sázavou. „Na webových stránkách, které připravujeme, zveřejníme číslo účtu, kam se dají posílat peníze," sdělil ředitel Sportisu Vladimír Kovařík. Tato městská společnost se stará o trasy v okolí Žďáru od loňského ledna a udržuje padesát kilometrů stop.

V minulých letech si tam lidé kupovali samolepky Ski regionu Žďársko v hodnotě třiceti korun. A tím přispívali na údržbu stop. Letos tato akce skončí.

Na jižní Moravě zpoplatnění stezek neplánují. I kvůli tomu, že údržba nestojí tolik, co na Vysočině. Nejvíc upravených tras je na Drahanské vrchovině v okolí Boskovic. „Ze šesti okruhů je nejfrekventovanější Benešovský a Suchý okruh," uvedl Vlastimil Štefl z golfového hřiště v Kořenci na Blanensku. Spolu s okolními obcemi se stará o údržbu stop, která ročně nepřesáhne sto tisíc korun.

Okruhy označili před třemi lety za evropské peníze. A za dva roky skončí podmínka dotací, že se okruh nesmí využívat komerčně. Běžkaře ale ani pak zpoplatnění tras nečeká. „Peníze se budeme snažit získávat třeba od podnikatelů. Nabídneme jim reklamu na mapách tras," sdělil Štefl.

Běžkaři, kteří se chystají na celodenní výlet, si kromě lyží musejí připravit i správné oblečení. „Vhodné je takzvané funkční prádlo, které odvede vlhkost od těla, a člověk je tak stále v suchu," uvedl majitel brněnské prodejny lyží Jiří Šťastný. Dodal, že je nutné pít dostatek tekutin. A mít nabitý mobilní telefon, zvlášť když člověk jede sám.

Specialista Šťastný: Běžky potřebují hlavně parafín

Brno /ROZHOVOR/ - Zničit běžky je jednoduché. Nejen při jízdě, ale hlavně špatnou údržbou. „Při správné péči ovšem vydrží rok," říká majitel běžkařského obchodu Vodák sport Jiří Šťastný.

Jak má lyžař ošetřit lyže před první jízdou, když je skoro po roce vytáhne ze sklepa?

Podle toho, co s nimi udělal, když je ukládal. Správně je měl na konci sezony očistit a napustit parafínem. V tom případě teď jen stáhne parafín a může vyrazit. Pokud lyže nemazal, skluznice mu přes léto vyschla a poškodila se, musí ji parafínem namazat nyní.

Co se stane na nenamazaných lyžích?

Do minus dvaceti lyže nejede po sněhu, protože ten se třením rozpustí na vodu. Když nejsou póry zaplněné parafínem, tak se tam dostane voda, která později zmrzne. Zvětší se její objem a póry roztrhne. Pak je skluznice na povrchu bílá a chlupatá. Není to nic mimořádného. Když se podíváte na Vysočině na běžky vedle hospody, polovina z nich je taková. Skluznice pak špatně jede a co hůř, je měkká. Když přejedete ledovou hroudu, hned se udělá šrám. Pokud se člověk o běžky nestará, muže je za dva roky úplně zničit.

Jaké nejčastější chyby lidé dělají v údržbě?

Dost lidí ví, že mají po zimě nanést parafín. Ale neví, že ho musí před sezonou seškrábnout. Když tam zůstane, lyže špatně jede. Sníh navíc parafín vytrhá i zevnitř skluznice. Tam má ale zůstat.

Na co je potřeba dát si pozor při nákupu běžek?

Lidé jsou zvyklí, že se sjezdové lyže zkracují, a chtějí i kratší běžky. Takové se sice začaly vyrábět, ale není to úplně ono. Lépe se vejdou do auta, ale hůř se na nich jezdí. Správná běžka na klasický styl by měla být přibližně o dvacet centimetrů vyšší než lyžař.

Kolik stojí nové vybavení na běžky?

V supermarketu se dá set koupit za dva tisíce, ale nikdy nebude dobře sedět. Je lepší zajít do specializovaného obchodu. Kvalitní běžky, vázání, boty a hůlky přijdou zhruba na pět a půl tisíce korun.

Při prošlapování stopy držte stejný odstup nohou, radí muž

Vyškov - Na běžkách jezdí Zdeněk Štark z Vyškova od mládí. Poprvé se na ně postavil, když mu bylo asi deset let. Od té doby se sice dost změnilo, ale on svému koníčku zůstal věrný dodneška. Dokonce si ještě tu a tam sám prošlápne stopu. A to mu bude příští rok sedmdesát let.

„Samozřejmě je mnohem pohodlnější jezdit po prohrnutých stopách. Někdy se ale člověk prostě dostane na místa, kam stroje nejezdí. A tak, když tam chce projet, nezbývá mu nic jiného než se pustit do prošlapávání," popisuje své výlety Štark.

Prošlapávání stopy podle něj není nic jednoduchého. „Má to určitá pravidla. Především je potřeba dodržet dostatečný odstup nohou, aby se šlo odrazit. Když je mezera příliš úzká, tak se to nepodaří," zdůrazňuje běžkař.

Míst, kde si musí prohrnout stopu sám, podle Štarka sice ubývá, ale ne výrazně. „Když už se k neprohrnuté cestě dostanu, najdou se nadšenci, kteří se na ni vydají dřív než já," popisuje svoje zkušenosti muž.

Někdy ale už vyjeté stopy zavane vítr, takže je běžkař musí znovu prošlápnout. „Ale to už samozřejmě není tak složité, jako když je šlapete poprvé," líčí Štark.

I v sedmdesáti letech se pravidelně účastní například memoriálu kolem Kojálu. „Jde o závod dlouhý padesát kilometrů. Jízda mi zabere jedno dopoledne, zhruba nějakých pět hodin," počítá běžec na lyžích.

Začátečníkům doporučuje například cestu z Ruprechtova k Vyškovu. „Moje další oblíbená je třeba z Ruprechtova kolem Senetářovského potoka ke Kotvrdovicím," radí lidem, kam si vyjet na běžkách.

Autor: Kateřina Foltánková, Redakce

15.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Součást mého přestupu byla i stavba tribuny, vzpomíná jubilant Václavíček

Brno /ROZHOVOR/ – Dodnes drží platný rekord, když v nejvyšší československé soutěži nastoupil ve 280 po sobě jdoucích utkáních bez přerušení. A všechny odehrál ve fotbalové Zbrojovce. Kapitána brněnské mistrovské party z roku 1978 Rostislava Václavíčka už těžko někdo překoná. Ve středu slaví olympijský vítěz z roku 1980 z Moskvy sedmdesáté narozeniny. „Vůbec se na to necítím. Když si vzpomenu, že jsme kdysi slavili tátových padesát a už byl pro mě starší člověk, mám hrůzu, zda se naše děcka na to taky tak dívají," usmívá se v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Hrozí jim vystěhování. Zhruba stovka obyvatel Bronxu demonstrovala v ulicích

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo pečení vánočního cukroví řeší desítky rodin bydlících v brněnských bytových domech ve Vlhké, Bratislavské, Francouzské a Staré ulici, jestli budou mít v novém roce kde spát. Jak už Deník Rovnost informoval, majitel domů se je rozhodl vystěhovat. Obyvatelé bytů se proto rozhodli vyjít do ulic a protestovat. Asi stovka lidí chtěla po majiteli nemovitostí garanci, že nezůstanou na ulici.

Řečníka na univerzitě někteří lidé odmítli. Vadí jim jeho pornoherecká minulost

Brno – Přednáška o roli médií v ruské dezinformační kampani vyvolala v úterý diskuzi na brněnské Masarykově univerzitě. Někteří kritici totiž nepovažovali za vhodné, aby v diskuzi, kterou organizují studenti Fakulty sociálních studií, jako přednášející vystoupil Jakub Janda ze sdružení Evropské hodnoty. Muž měl totiž v minulosti zkušenosti s homosexuální pornografií. „Pornoherci vyslaní proruskými servery přednáší na univerzitě? Svět se zbláznil," komentoval třeba Stanislav Vaněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies