VYBERTE SI REGION

Bioplynové stanice? Jen dál od obcí. Jinak hrozí petice a protesty lidí

Jižní Morava, Vysočina /TÉMA, INFOGRAFIKA/ - Zápach a proudy nákladních aut jsou důvody, proč lidé na svém území většinou nechtějí bioplynové stanice. Obyvatelé obcí často proti výstavbě sepisují petice a pořádají protesty. V mnoha městech se však ukázalo, že po opadnutí počátečních emocí stanice mohou fungovat bez problémů.

31.3.2013 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Archiv

Na odpor obce narazila například plánovaná bioplynová stanice ve Vanovicích na Blanensku. Osm z devíti zastupitelů bylo proti. Stanice tam tedy stát nebude, zemědělci se však myšlenky ekologického využití odpadu nevzdávají. „Agrospol chtěl bioplynovou stanici postavit na areálu vzdáleném méně než dvě stě metrů od naší obce. Vůbec nejsme proti tomuto způsobu výroby energie, ale stanice musí stát podstatně dál od vesnice," uvedl vanovický starosta Petr Dvořáček.

Ve Žďáru nad Sázavou funguje bioplynová stanice od roku 2010. K výrobě plynu se tam používá kromě ostatního odpadu i ten biologický z domácností. Například staré pečivo a zbytky zeleniny. Teplo se následně využívá v horkovodním systému pro město. „Je to úspornější než vytápění uhlím. Navíc je to zelená energie, šetříme tím životní prostředí," řekl Miloslav Odvárka z firmy Odas, která stanici provozuje. Proti jejímu vzniku žádné výraznější protesty nebyly. Leží totiž v průmyslové zóně na okraji okresního města.

Dlouho funguje také bioplynová stanice v zemědělském družstvu Kouty. Je jednou z nejstarších na Třebíčsku. V provozu je od roku 2008. „Zřídit tuto stanici bylo těžší než nyní. Chyběly zkušenosti. Také některé orgány s tím neuměly pracovat. Když se ale podařilo tyto nesnáze překonat, bylo to pak vlastně snazší, protože ještě neexistovalo tolik různých předpisů jako dnes," vysvětlil předseda družstva, které stanici provozuje, Lubomír Pisk. Dnes vytápí stanice nejen okolní budovy, ale například i obecní úřad či bytovky.

Napojení na zemědělská družstva je u bioplynových stanic časté. „Teplo z nich se dá využít k vytápění a přípravě teplé vody v administrativních budovách, halách pro chov zvířat, dílenských provozech, skladech, sklenících a také při odchovu kuřat nebo teplomilných ryb," vyjmenoval možnosti energetický odborník Miroslav Šafařík.

Mezi nejproblematičtější stanice na jihu Moravy patří dvě ve Velkém Karlově na Znojemsku. Měly být vzorovou ukázkou moderní a čisté technologie. Provoz spuštěný v polovině roku 2006 o rok později získal Evropskou sluneční cenu určenou pro projekty v oboru obnovitelných zdrojů energie. Brzy se však objevily první stížnosti na zápach, který stanice vypouštěly do okolí. Česká inspekce životního prostředí jim proto v následujících letech udělila pokuty v celkové výši čtrnáct milionů korun.

Předseda Agrodružstva Jevišovice Bohumír Rada dokonce kvůli stanicím skončil před soudem. Měl zfalšovat výběrové řízení kvůli získání šedesátimilionové dotace. Hrozilo mu šest let vězení. Soud ho loni v prosinci obžaloby zprostil.

Podle jednoho z majitelů stanice Radima Hrůzy jsou obavy z narušení životního prostředí zbytečné. „V České republice je již v provozu na tři stovky bioplynových stanic zemědělského typu, v Evropě víc než pět tisíc. Zkušenosti s provozem jsou déle než třicetileté a nebyl prokázaný žádný negativní vliv na životní prostředí nebo na hospodaření v krajině," řekl Hrůza.

Dodal, že provoz stanic umožňuje efektivní využití hnojiv a zemědělských přebytků. Toto je podle Hrůzy i cílem stanice v Ovesné Lhotě na Havlíčkobrodsku. „Tedy být efektivní koncovkou u stáje hovězího dobytka tak, abychom nemuseli přes obec vozit hnůj a močůvku, ale tyto suroviny využili v bioplynové stanici," vysvětlil Hrůza.

Bioplynové stanice nejsou podle šéfky společnosti Luka a provozovatelky bioplynové stanice v obci Luka nad Jihlavou Aleny Novákové žádné zlaté doly. „Na návratnost si budu muset pár let počkat, teď platíme úvěry. Politici nám slibovali jistotu investice. A najednou, když si asi neuměli spočítat miliardy na podporu zelené energie, nás ty samé politické strany a osoby špiní a vymýšlí, jak znejistit již tak nejisté podnikatelské prostředí," stěžuje si Nováková.

Kde jsou bioplynové stanice na jižní Moravě a Vysočině?
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Ze stanice jde zápach, stěžují si lidé

Uherčice - Stojí bokem, ale nikoliv osamoceně. Bioplynová stanice v Uherčicích na Břeclavsku vznikla u místního zemědělského družstva loni.

Zatímco někteří z uherčických obyvatel upozorňují na nepříjemný zápach, starosta je za stanici rád. „Až na drobné problémy je to poměrně v pořádku. Zápach jsme cítili hlavně, když naváželi spouštěcí tekutinu. Museli jsme vyčistit také silnici, která byla po průjezdu nákladních aut od bláta," popisuje počáteční potíže se stavbou uherčický starosta Marcel Slezák. Upozornil, že po skončení stavby problémy zmizely.

Zástupci společnosti Nwd, která bioplynku postavila, se k zápachu nechtějí vyjadřovat. Starosta s nimi o tom jedná. „Na schůzce mě ubezpečili, že zápach už nehrozí. Že skončil," zdůrazňuje.

Ještě minulý pátek si ale stěžovala jedna ze starších žen nakupujících v uherčickém obchodu s potravinami. „Bydlím kousek od toho a smrad nám vadí, rozhodně to není nic příjemného. Nedávno k nám přijeli známí a ohrnovali nos. Už jsem to byla říct na obecním úřadě. Jak to bude dál, ale opravdu nevím," říká žena. Podobně se vyjadřují i další lidé a tvrdí, že zápach byl cítit zejména před Vánocemi.

Podle starosty možná za problémy stojí negativní názor lidí. „Byli jsme se dívat na bioplynku u Žďáru nad Sázavou a také v Rakousku. Zápach tam není, což potvrdili také lidé žijící v jejich okolí," tvrdí Slezák. Společnost Nwd jakékoliv problémy odmítá. „Zkušební i následný plný provoz funguje bez problémů. Stanice má výkon dva tisíce kilowattů a jako vstupní substrát se používají cukrovarnické řízky a kukuřičná siláž," říká Lukáš Dostalík z marketingového oddělení společnosti Nwd.

Stanice je připojená do distribuční sítě. „Předpoklady ukazují, že spotřeba bude nakonec menší, samozřejmě při zachování výkonu," dodává Dostalík. (liv)

Autor: Petra Kozlanská, Redakce

31.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies