VYBERTE SI REGION

Boj proti falšovanému vínu? Pomoci má vlajka s kalichem

Jižní Morava – Spotřeba vína v České republice rok od roku narůstá. Za posledních deset let o téměř čtyři litry na hlavu. Jenže domácí vinaři s poptávkou nestačí držet krok.

29.11.2014 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Shutterstock.com

Kvůli složité výsadbě nových vinic tak asi dvě třetiny prodaného vína pocházejí z dovozu. Ti poctiví použití zahraničních hroznů přiznávají, jsou ale i obchodníci, kteří zákazníky klamou. Třeba za oblíbenou Pálavu z moravských hroznů vydávají víno vyrobené z italských bobulí nakoupených za pár korun.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce tvrdí, že falšovaného vína přibývá. „Z výsledků kontrol vyplývá, že situaci na trhu nelze podcenit. Opatření, která připravuje ministerstvo, mají pomoct problémy řešit," uvedl mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Noví kontroloři

Při loňských kontrolách nevyhověla víc než třetina prověřovaných vzorků vín. Inspekce kvůli tomu v letošním roce přijala dvacet nových kontrolorů. Předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray letos jednal s ministerstvem zemědělství a dalšími institucemi o tom, jak trh s falšovaným vínem zastavit. Spotřebitelé podle něj musejí na první pohled mít jistotu, odkud víno pochází. „Už máme připravená první opatření. Za nejdůležitější považuji označování lahví v obchodech vlaječkou se symbolem kalichu bez stopky. Dostanou ho jen vína českého či moravského původu. Vinařský fond ho začne používat od února a od roku 2016 bude povinný pro všechny domácí výrobce," popsal Nyitray.

Další důležité opatření je podle něj omezení prodeje sudového vína. „Měli by ho prodávat jen praví vinaři z vlastních sklepů. Ostatní obchodníci ať rozlévají víno z označených jednorázových obalů, které už pak nelze opět naplnit," dodal předseda svazu.

Pro zákazníky je původ vína důležitý. „Pokud ho jdu kupovat do obchoďáku, zajímá mě především, odkud pochází. Nepreferuji žádný konkrétní druh, spíš zemi původu. Samozřejmě se dívám i na cenu, protože jako student nechci utratit velké peníze," svěřil se Milan Novák z Veselí nad Moravou na Hodonínsku.

Nižší cena

Dovážená vína se dají poznat právě podle nižší ceny. A pro hodně kupujících jde o nejdůležitější kritérium. „Většinou si předem určím cenovou kategorii. Poté vybírám podle chuti, odrůdy a osvědčené značky. Nikdy ale neberu to nejlevnější. Když mám na výběr, raději si koupím víno přímo u domácího výrobce," řekla Tereza Maňáková z Lipova na Hodonínsku.

Domácí vinaři vyrobí každý rok v průměru šest set tisíc hektolitrů vína a víc než dvojnásobné množství na český trh putuje z dovozu. Nejvíc se k nám dováží vína z Itálie, která tvoří dvaadvacet procent, a poté ze Slovenska, které má třináctiprocentní podíl. „Spotřeba vína roste, proto se ho dováží čím dál víc," sdělil šéf jedné z největších moravských vinařských firem Znovín Znojmo Pavel Vajčner.

Jednatel Vinařství Mutěnice: Prim na trhu? Obchodní řetězce

Mutěnice – Sedmnáct let působí na trhu Vinařství Mutěnice z Hodonínska. S celkovou produkcí 260 milionů litrů vína od svého založení se řadí mezi největší vinařské podniky v zemi.

Kdo určuje, jaké víno budou v České republice lidé pít?
Na našem trhu mají dominantní postavení obchodní řetězce. Ty svou nabídkou diktují konečným spotřebitelům značku a původ vína. Stejně tak jako celková statistika spotřeby, která je skoro pětasedmdesát ku pětadvaceti procentům v neprospěch moravského vína, vypadá i skladba portfolia všech obchodních řetězců.

Nemohou na ně domácí importéři zatlačit a poměr vylepšit?
Pokud jim produkt nedodají české firmy zabývající se dovozem a stáčením vína, najdou si zahraničního dodavatele. Změna by měla za následek okamžité propouštění a zvýšení nezaměstnanosti v moravských regionech.

Co se kontrol týká, jste na tom stejně jako zahraniční dovozci?
Vůbec ne. České firmy inspekce zkontroluje přímo ve stáčírnách. U zahraničních to v takové míře zajistit nelze. A pokud jde o distributory, je obtížné vymáhání sankcí, protože takové firmy nemají postihnutelný majetek.

Proč se tak liší ceny moravského a dováženého vína?
Země jako Itálie a Španělsko mají vhodnější klimatické podmínky a podnebí pro pěstování révy. To jim umožňuje vyrábět kvalitnější víno při větším výnosu za mnohem nižší náklady. Podstatné jsou přitom rozdíly v dotační politice Evropské unie, kde některé státy mají mnohem vyšší dotace.

Masivní rozšíření vinic brzdí Unie

Jižní Morava – Nekonečný vinohrad táhnoucí se až za horizont. Této představě Evropská unie příliš neholduje. Výsadbu nových vinic omezila. Masivní rozšiřování produkce vína tak v České republice není možné.

Limity platí od vstupu do Unie v roce 2004. Podle některých vinařů nahrávají dovozu ze zahraničí. „Pokud se na Moravě nezvýší počet vinohradů, jiná možnost prakticky není. Poptávka je daleko vyšší, než jsou jihomoravští vinaři schopní vyrobit," sdělil ředitel Vinných sklepů Valtice z Břeclavska Marek Šťastný.

Podle něj takový přístup vede nepoctivé obchodníky k falšování původu. „Není fér, když víno přivezou a pak jej vydávají za moravské. Správný původ musí být uvedený na etiketě. Bohužel jde o vyústění poptávky," upozornil.

Ředitel dovozové firmy Total Import Milan Válek věří, že pokud Evropská unie vysazování nových vinic za přijatelných podmínek umožní, řada podniků to přivítá. „Budeme pak zpracovávat moravské hrozny, čímž postupně snížíme závislost na vínech z dovozu," vyjádřil se Válek.

Podle předsedy Svazu vinařů Tibora Nyitraye ale limity stanovené Unií nejsou svazující. „Hlavní důvod, proč nevzniká víc nových vinic, je vysoká cena. Nejsme v situaci, kdy je kvůli Unii výsadba nemožná," komentoval.

Na to upozorňuje i ministerstvo zemědělství. „Vinohradníci můžou nově osázet přes dva tisíce hektarů, ale bez dotací," uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán.

O vysazování nových vinic rozhoduje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Podle vinařského zákona je možné většinou pouze po vyklučení odpovídající plochy staré vinice nebo obnovení dříve zrušené vinice.

PETRA HANZLOVÁ
JIŘÍ KOSÍK
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Autor: Redakce

29.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Ples jako Brno 2017 v brněnské Fait Gallery.
81

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Tankodrom? Opravy rozbitých silnic nižších tříd spolknou téměř dvě miliardy

Brněnsko /INFOGRAFIKA/ – Na lepší cestování bez nekonečného nadskakování auta se mohou těšit v okolí Brna. Silničáři se totiž v březnu pustí do oprav osmnácti kilometrů silnic druhých a třetích tříd. Za spravení sedmi úseků dají 765 milionů korun. Celkem v Jihomoravském kraji investují skoro dvě miliardy.

Ředitel psychiatrické nemocnice: Pacienti jsou na prvním místě. Nejsme vězení

Brno /ROZHOVOR/ – Asi šest tisíc lidí ročně podstoupí léčbu v psychiatrické nemocnici v brněnských Černovicích. Podle jejího ředitele Marka Radimského si na péči v ní stěžuje jen minimum z nich. „Personál se snaží pro pacienty dělat, co může. Kdyby na psychiatrii zaměstnanci pracovat nechtěli, už tu nejsou," míní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies