Nelegální byznys. Provozovatelé neregistrovaných zařízení pro staré lidi, která nejsou pod přímou kontrolou krajů, obchází zákon a přiživují se na bezvýchodné situaci svých klientů. Stát nad nimi nemá kontrolu. Takové závěry vyplývají z kontrol úředníků a kanceláře veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové. „Lidé tam přišli o peníze a báli se,“ shrnula Šabatová.

Provozovatelé zařízení tvrdí, že jednají v souladu se zákonem. „Snažíme se s vládou o dialog na téma otevření trhu a najít další možnosti rozvoje sociálních služeb,“ tvrdí prezident Asociace penzionů pro seniory České republiky Lukáš Stehno.

Ta sdružuje asi patnáct neregistrovaných zařízení pro důchodce. Na problémy v těchto zařízeních Deník Rovnost opakovaně upozorňoval. Naposledy na neregistrovaný Senior klub Zlatuška v Boskovicích. (přečtěte si zde => Důchodci jsou zamčení, ve zdi díra a koupelna jako staveniště)

8 500 000
korun. Pokuty v takové výši zatím udělily v České republice úřady provozovatelům neregistrovaných zařízení pro staré lidi.

Sídlí v zadním traktu zchátralé budovy v Havlíčkově ulici. O prostory se dělí s ubytovnou, která nabízí levný nocleh vesměs lidem na okraji společnosti nebo zahraničním dělníkům. Klub je v rekonstrukci. „Pořád něco vylepšujeme, máme v plánu další pokoje,“ omlouvala stavební úpravy budovy bývalého pivovaru ředitelka klubu Zlatuše Gerlichová. Ta čelí stížnosti, že klub od klientů neoprávněně vybíral příspěvky na zdravotní péči. Gerlichová to popírá s tím, že péči zajišťují dojíždějící asistenti.

Přečtěte si k tématu: Senior klub šidí důchodce, stěžuje si muž. Podal trestní oznámení

Na Blanensku fungovalo několik dalších neregistrovaných zařízení. Od loňského srpna za poskytování sociálních služeb bez registrace hrozí provozovatelům pokuta až dva miliony korun. Ani to však nepomáhá. „Ministerstvo ani krajské úřady nemohou zabránit vzniku těchto ubytoven, ani je uzavřít. V případě porušení zákona jim ovšem mohou uložit pokutu,“ sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Vaněk.

Zákon obcházel například Domov Slunečnice ve Lhotě Rapotině, který byl v provozu dva roky bez patřičných povolení. Jak už Rovnost informovala, pracovníci centra pro rodinu a domácnost v Kunštátě zas přivazovali klienty k posteli a zabavovali jim peníze. (přečtěte si zde => Rodinné prostředí pro důchodce? Pouta i zamykání, zjistila ombudsmanka) Provozovatelka Khrystyna Chernei pochybení odmítla. Přivazování se podle ní týkalo jen velmi neklidného klienta.

Případ řeší Okresní soud v Blansku. Provozovatelky Chernei, Anžela Jemelková a Tetyana Turlo jsou obžalované z neoprávněného podnikání.

Klíčoví jsou lidé. Ne fasáda nebo výmalba, říká prezident Asociace penzionů pro seniory Stehno

Pardubice - Lukáš Stehno jako dobrovolník pracuje na pozici prezidenta Asociace penzionů pro seniory České republiky. „Jeden z pilířů sociálního systému má být stát, ale musí být i nějaká alternativa,“ upozorňuje Stehno.

Co se vám vybaví, když se řekne byznys se stářím?

Neinformovanost. Spousta lidí neví, jak u nás funguje sociální systém, jak je nastavený a kudy do něj tečou peníze. Myslí si, že jen registrované zařízení je záruka kvalitní péče.

A není?

Kvalita zařízení se nepozná podle toho, zda má novou fasádu. Klíčoví jsou pracovníci. Důležitější než to, zda je pokoj vymalovaný, by mělo být to, že starý člověk, který je nepohyblivý na lůžku, nemá proleženiny. S nekvalitní péčí mají potíže i registrovaná zařízení, ale o tom se nikde nemluví.

Sám stojíte v čele spolku, pod který spadá Pardubický klub pro seniory. Není registrovaný, proč?

Před lety jsme o registraci uvažovali. Z mého pohledu ale jde v mnoha případech o úřední šikanu. Spousta jejich předpisů nemá na kvalitu poskytované péče žádný vliv. Do neregistrovaného zařízení chodí sociální pracovníci z úřadu práce, kteří kontrolují, zda příspěvek na péči je vynakládaný podle zákona a v odpovídající úrovni. Zákon neobcházíme. Máme vyškolený personál.

Opravdu se neregistrovaná zařízení starají o lidi, kteří by jinak skončili na ulici?

Je to pravda. V České republice žije několik desítek tisíc důchodců v otřesných podmínkách. Domovy jsou přeplněné. Navíc mnoho z těchto lidí nemá důchod ani příspěvek na péči v takové výši, aby se do nich dostali. Proto je pro ně neregistrované zařízení často jediná možnost. Stát o tomto problému moc dobře ví.

Jaká je vize asociace penzionů pro seniory?

Jedním z pilířů sociálního systému má být stát, ale musí být i nějaká alternativa, která ho doplní.

Pro své členy poskytuje asociace také právní servis ve správních řízeních nařízených úřady. To vypadá, že za peníze neregistrovaná zařízení zbavujete dotěrných úředníků?

Právní servis poskytujeme. To je pravda. Ale důležitější poslání členství v asociaci je školení personálu v jednotlivých zařízeních, které děláme. Se členstvím souvisí takzvané standardy Sanatory. Mají tři stupně. Základní bronzový standard je podmínka členství v asociaci. Jde o záruku kvality péče a důstojného prostředí pro staré lidi.

Prosazují nezákonné postupy, tvrdí o Asociaci penzionů pro seniory ombudsmanka Šabatová

Brno - Špatné jídlo, zabavování peněz, nedostatečná zdravotní péče. I takové jednání personálu museli snášet obyvatelé domovů důchodců bez registrace, a to i na jihu Moravy. Vyplývá to z kontrol úředníků a podřízených ombudsmanky Anny Šabatové. Zato domácké prostředí slibované asociací penzionů pro seniory nikde neviděli. „V neregistrovaných zařízeních není žádná garance kvality,“ je nekompromisní Šabatová.

Asociace penzionů pro seniory České republiky tvrdí, že lidé v jejích členských zařízeních žijí jako doma. Co si o tom myslíte? Je možné je opravdu chápat jako domov?

Navštívili jsme různé typy zařízení bez registrace. I ta menší, třeba jen s dvaceti klienty. Ani tam tito lidé jako doma nežili. O ničem sami nerozhodovali, byli podvyživení, přišli o peníze a báli se. Nevím, proč by se tedy neregistrovaná zařízení v asociaci penzionů měla brát za nějakou alternativu. Podotýkám, že jsme s asociací nikdy nejednali z povahy věci jde o sdružení založené s cílem prosazovat nezákonné postupy.

Asociace má vlastní standardy kvality, které si sama nastavila. Mohou se na ně lidé spoléhat?

Samozřejmě že v neregistrovaných zařízeních není žádná garance kvality. Je třeba si položit otázku, jestli zákony platí pro všechny, nebo jestli je v pořádku zákon nerespektovat, když zrovna našemu podnikání nevyhovuje. Pokud si zařízení definuje navíc vlastní, vyšší standardy péče nebo dobrovolně podstoupí nějakou akreditaci, je to jen dobře. Zároveň však musí mít registraci.

Když o příbuzného pečuji doma, znamená to, že nikdo nekontroluje, jak se o něj starám?

Na situaci doma dopadá úprava o domácím násilí a vůbec trestní odpovědnost za špatnou péči nebo zanedbávání. To, že péči zajišťuje někdo jiný než registrovaný poskytovatel sociální služby, musí příjemce příspěvku na péči ohlásit úřadu práce. Úředníci potom sledují nejen čerpání příspěvku, ale i kvalitu péče.

Myslíte si, že by se měl změnit nebo upravit zákon o sociálních službách tak, aby vymezil i neregistrované poskytovatele?

K odstranění problému neregistrovaných zařízení není třeba měnit zákon. Je na orgánech státní správy, aby využívaly všechny kontrolní nástroje k tomu, aby provozovatele přiměly k registraci.

JAN CHARVÁT
ANNA TIŠNOVSKÁ