VYBERTE SI REGION

Často bojují o přežití. Malé obchody ale potřebujeme, zní z vesnic

Jižní Morava – Obchody na vesnicích začaly na přelomu tisíciletí vytlačovat nové hypermarkety a supermarkety. Mnozí lidé z vesnic tam dojíždí kvůli nižším cenám. Přesto obchody ve většině jihomoravských vesnic zůstaly dodnes a místní je využívají. Týdenní nákup sice obstarají v supermarketech, drobné každodenní věci ale kupují na vesnici. Ve velkých městech zase lidé objevují farmářské obchody. 

17.2.2016 1 AKTUALIZOVÁNO 18.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Attila Racek

Lidé v Hýslích na Hodonínsku se bojí. Má tam zavřít jediný obchod s potravinami. „V Jednotě jsem skoro denně. Nemám auto, a kdyby obchod skončil, musela bych na nákup jezdit autobusem až do Moravan," řekla důchodkyně Miluše Maleňáková. Podobné problémy mají i v dalších obcích Jihomoravského kraje. Obchody a obchůdky se smíšeným zbožím k vesnicím roky patří. Ale často bojují o přežití.

Škodí jim hlavně konkurence supermarketů. „Přišly po revoluci. Nabídly velký výběr a nízké ceny. Lidé začali velké nákupy dělat v nich," popsal obtížnou situaci vesnických obchodů majitel potravin v Chudčicích na Brněnsku Zdeněk Homoláč.

S tím souhlasí i analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. „Na vesnicích je situace pro obchodníky stále složitější. Čím je obec menší, tím je menší i šance na udržení obchodu. Pravidelně v nich sice nakupují důchodci, ale v obcích bydlí i mladí lidé, kteří za prací dojíždějí například do Brna. A po cestě si mohou nakoupit v supermarketu," zhodnotil Kozub.

Podobnou zkušenost mají i ve spotřebním družstvu Jednota Moravský Krumlov na Znojemsku. „Provozování stovky prodejen ve vesnicích představuje úplně jiné náklady než provoz jednoho hypermarketu v okresním městě. Při dodržování platných předpisů nemůže zejména prodejna v menších obcích vycházet ziskově," přiblížil předseda představenstva krumlovské Jednoty František Šlapanský. Právě Jednoty najdou lidé ve všech jihomoravských okresech. Nakoupí v nich kromě potravin také drogerii nebo domácí potřeby.

Podobnou nabídku má i síť prodejen Brněnka. „Pětaosmdesát procent zákazníků k nám chodí pravidelně nakupovat nejméně třikrát týdně. Nejvíc lidé kupují čerstvé zboží, zejména uzeniny a lahůdky, pečivo nebo mléčné výrobky," uvedl jednatel Brněnky Miloš Škrdlík.

S obchody na vesnicích jsou lidé většinou spokojení. Například v prodejně v Morkůvkách na Břeclavsku nakupují i lidé z okolních obcí. „Obchod s potravinami a smíšeným zbožím prosperuje velmi dobře. Lidé jsou rádi, že zde něco podobného funguje," řekla starostka obce Brigita Petrášová.

I provozovatelé obchodů cítí, že lidé chodí do prodejen rádi. „Prodávám základní pečivo, chleba a rohlíky, sladké i tmavé pečivo. V obchodě mi nechybí sůl a mouka, paštiky nebo oleje či mléčné výrobky. Nabízím také drogerii. Spokojení jsou všichni zákazníci. Když tady obchod chvíli nefungoval, lidé museli pro každou maličkost jezdit dva až tři kilometry daleko," sdělil Luděk Maník, který má prodejnu se smíšeným zbožím v Malé Vrbce na Hodonínsku.

Jsou ale i obce, kde lidé obchod kvůli blízkosti hypermarketů nepotřebují. Například od Ladné na Břeclavsku je supermarket vzdálený necelé tři kilometry. „Máme sice jednu prodejnu potravin, nedaleko od obce je ale Tesco, takže někteří lidé třeba sednou na kolo a jedou si nakoupit tam," vysvětlila ladenská starostka Renáta Priesterrathová.

ELIŠKA GÁFRIKOVÁ

ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Krámky střídají asijské večerky, říká předseda Spolku pro obnovu venkova Jihomoravského kraje

Blanensko /ROZHOVOR/ – Několik supermarketů má už každé okresní město a výjimkou nejsou ani další jihomoravská sídla. Vesnické krámky zavírají. I díky tomu, že mají otevřeno jen část dne. A také proto, že lidé nakupují po cestě z práce, za kterou dojíždějí. „Vesnické obchody, podobně jako malé hospody, končí, protože nemají zákazníky. V posledních letech je nahrazují vietnamské večerky. Mají prakticky nepřetržitou otevírací dobu a lidé na jejich nabídku slyší," porovnává předseda Spolku pro obnovu venkova Jihomoravského kraje Zdeněk Peša.

Malé vesnické obchody postupně zavírají. Nemají zákazníky. Vnímáte to jako velký problém, například pro staré lidi?

Několikrát jsme to se starosty probírali, ale ve většině případů s tím velký problém nemají. Že se služby stěhují do větších měst, je fenomén doby a věc trhu. Lidé se musí prostě přizpůsobit. Na druhou stranu se také velmi zkrátily vzdálenosti. Skoro každý má dnes auto. A podobně jako za prací jezdí i nakupovat. Vesnické krámky se většinou omezily na základní potraviny. Mléko, pečivo, uzeniny. Když lidé chtějí víc, stejně musejí do města.

Má obec vesnický obchod nějak dotovat?

Pokud nabídne za rozumných podmínek obecní prostory, nebo částečně zadotuje provozní náklady, tak je to pomoc. Ale podle mého se stejně jedná jen o prodloužení agónie. Na řadě vesnic totiž není taková kupní síla, aby podobný obchod dlouhodobě uživila.

A co vietnamské večerky?

Ano, to je další fenomén. V současnosti jich je v České republice už několik tisíc a postupně nahrazují síť venkovských jednot. Na Moravě ještě ne v tak velké míře jako v Čechách, ale myslím, že je to jen otázka času. Pokud najdou nějakou díru na trhu a jsou schopní lidem tuto službu nabídnout a fungovat, tak proč ne? Na řadě míst provozují i malé hospody a lidé jsou spokojení.

JAN CHARVÁT

Autor: Redakce

17.2.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Volné místo? V parkovacím domě v Panenské ulici na něj upozorní čidlo

Brno /FOTOGALERIE/ - Správce stavby stojí pod čidlem na parkovacím místě a snaží se předstírat, že je auto. Po chvíli marného čekání natáhne ruku s mobilem, aby jeho přítomnost čidla konečně zaznamenala. Zelené světélko zčervená. Krátká demonstrace ukazuje, jak fungují světelná čidla v novém parkovacím domě Dominipark v centru Brna, který od úterý lidé mohou využívat.

Prodloužení studia: až o 21 tisíc korun dražší

Brno - Kdo si chce prodloužit studium na vysoké škole, pravděpodobně si připlatí. Vedení Masarykovy univerzity zvažuje změny v poplatcích za prodloužení studia.

Cejl a okolí bez předsudků? Přispět má Brnox

Brno - Ulice Cejl a její okolí jsou v Brně známé jako oblast, jíž se mnoho lidí vyhýbá. Reputaci sociálně vyloučené lokality si vysloužily hlavně v devadesátých letech minulého století.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies