VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Černé zlato si obce pochvalují. Kvůli penězům

Jižní Morava - Tradice těžby ropy v Jihomoravském kraji sahá až před první světovou válku. Takzvané černé zlato poprvé odborníci našli náhodou díky mohutnému výbuchu. Dnes ropa vytěžená na jihu Moravy uspokojí jen procento spotřeby v České republice. Naftařská společnost MND ale chce objem těžby zvětšit. Na Břeclavsku hledá nová ložiska ropy a zemního plynu. Průzkum skončí příští rok v dubnu.

15.12.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK

Jižní Morava Palivo, léky, plasty, hnojiva či pesticidy. To jsou jen některé z věcí, které se dělají z ropy a ropných výrobků. Ke světové těžbě takzvaného černého zlata přispívá malým dílem i jižní Morava. Baštami těžařů v kraji jsou především Hodonínsko a Břeclavsko. Druhý jmenovaný region teď naftaři prohledávají kvůli dalším ložiskům ropy a zemního plynu.

Do průzkumu se pustila hodonínská společnost MND na konci listopadu. Prověří území o rozloze téměř sto padesát kilometrů čtverečních. Práce se zaměří na místa v okolí Mikulova, Bulhar, Sedlece, Mušovských jezer a části oblasti Pálavy. „Seizmické měření je první krok. Získaná data využijí naši experti spolu s dalšími geologickými informacemi v následujících letech při dalším zpracování a zkoumání oblasti," uvedla ředitelka úseku geologie MND Jana Hamršmídová.

Neznámá číslaKde se na jižní Moravě těží ropa a zemní plyn.

Společnost má na jihu Moravy desítky dobývacích prostorů. Jedná se o největší naftařskou firmu v České republice, která na Hodonínsku a Břeclavsku ropu a zemní plyn těží řadu let. K tomu, kolik vytěží a na jaké ploše, se ale zástupci MND nevyjádřili.

Jestli se jejich zisky zvětší i díky dalším ložiskům na Břeclavsku, zatím není jasné. I pokud by je našli, těžba může začít třeba až za několik let. Na situaci v kraji by navíc podle analytika společnosti Cyrrus Tomáše Menčíka neměla vliv. „Energetika u nás je postavená na úplně jiných věcech. Těžba ropy je menšinová. Pokud společnost něco najde, může na tom vydělat. Z hlediska energetické nezávislosti to ale nebude mít pro republiku ani pro kraj velký význam," řekl Menčík.

Spotřeba ropy v České republice je podle něj tak vysoká, že jakákoliv místní těžba nemůže nijak ovlivnit objem dovozu ze zahraničí. „Nečekám zásadní přínos ani k zaměstnanosti. Pro podnikatele to ale může být dobrý byznys," uvedl analytik.

Jeho slova částečně potvrzují i aktuální čísla. „Celková produkce ropy a zemního plynu v České republice pokryje jen první dvě až čtyři procenta naší spotřeby," sdělila Martina Neckářová z ministerstva životního prostředí. Do statistiky se navíc počítá i těžba ve Zlínském a Moravskoslezském kraji.

V tom Jihomoravském kromě MND působí i Lama Gas & Oil, původně Česká naftařská společnost. Ta v okolí Břeclavi těží od roku 2006 a loni tam našla podle vyjádření jejích zástupců největší ložisko zemního plynu za posledních deset let.

Aktivity firmy ale vyvolaly v Břeclavi i paniku. Kvůli nalezišti v oblasti lužního lesa Kančí obora. Moderní těžba však umožnila dostat se k ložiskům z dálky, těží se tak přímo zpod obory. „Některé vrty jsou vedené šikmo. Tato technologie se dnes běžně používá. Těžba ropy a plynu klasickou metodou je ekologicky naprosto bezproblémová a velmi nenáročná na prostor. Zařízení je nenápadné a není hlučné," ubezpečil mluvčí Lama Gas & Oil Andrej Čírtek.

Všichni v klidu

V současné době to vypadá, že těžba ropy většinu Jihomoravanů neznepokojuje. Z oslovených ekologů se k problémům spojeným s těžbou nikdo nevyjádřil. Klidné je i ministerstvo životního prostředí. „Průzkum a těžba ropy na jižní Moravě je už dlouhodobá záležitost. Při kvalitním technickém provedení nepřináší významné problémy pro životní prostředí a život tamních lidí. Odbor geologie dlouhodobě nezaznamenal žádné stížnosti," sdělila Neckářová.

Strach nemá ani starostka Ždánic na Hodonínsku Iva Stafová. „MND těží mimo obec, takže naši lidé to nepociťují. O těžbě ale vědí, protože se společností spolupracujeme. Z ovlivnění podzemní vody strach nemám," konstatovala. Podobně se vyjádřil starosta Mutěnic na Hodonínsku Dušan Horák. „Jsem přesvědčený o tom, že těžba lidem nevadí. Jsem naopak za spolupráci rád, protože z ní plynou peníze do obecního rozpočtu," řekl.

Jakub Filip z Lužic na Hodonínsku dokonce vrty vnímá jako přirozenou součást krajiny. „Jejich přítomnost v okolí obce mi nevadí. Navíc znamenají přínos do rozpočtu," uvedl muž.

VOJTĚCH KUČERÁK 

ROPU NAŠLI DÍKY VELKÉMU VÝBUCHU
Hodonín - Historicky prvnímu nálezu ropy na jihomoravském území předcházel kuriózní objev rolníka Jána Medlena jen několik kilometrů od Hodonína. Ve slovenském městě Gbely totiž při kopání odvodňovacích kanálů našel unikající zemní plyn. Svedl si jej do domu, kde vytvořil výheň a dva roky s ní topil.

V roce 1913 mohutný výbuch v jeho obydlí přivolal na místo odborníky, kteří tam začali s výzkumem. Prvním vrtem objevili těžitelné množství ropy a o rok později začala těžba v oblasti vídeňské pánve, která se táhne i pod Hodonínem.

Dlouhý příběh vrtů v kraji začal ještě dřív. „Historie průzkumů a využití ložisek a zemního plynu na jižní Moravě je více než stoletá," sdělila Martina Neckářová z ministerstva životního prostředí.

Podle některých pramenů zkusili lidé hlubinné vrty u Hodonína už v roce 1900. Byl to první pokus o objevení ropy ve Vídeňské pánvi. Očekávané výsledky ale tehdy nepřinesl. Posun přišel až po první světové válce. „V roce 1919 objevili naftaři ložisko Nesyt u Hodonína. Vrt byl velmi úspěšný a významný. Těžba pokračovala i za druhé světové války, nyní už zůstaly jen likvidační práce," vysvětlil odborník Stanislav Benada.

Vzácný adamantat

Pět let po první světové válce se ropa z Hodonínska proslavila. Stanislav Landa v ní totiž objevil adamantat, což je jediný krystalický uhlovodík na světě. Používá se pro výrobu léčiv. Podobné sloučeniny naftaři našli i v jiných částech světa. Dnes se vyrábí uměle.

Po další válce, třiadvacet let po Landově objevu, vznikla společnost Československé naftové závody. Ta se o dvanáct let později sloučila s podobnou společností na Slovensku.

Nový státní podnik dostal jméno Moravské naftové doly. „Z nich privatizací v roce 1990 vznikla akciová společnost MND. To je dnes největší a nejvýznamnější společnost, která se zabývá průzkumem a těžbou ropy a zemního plynu v České republice," uvedla Neckářová.

Kromě objevů a zakládání podniků pamatují těžaři na jihu Moravy i některé havárie. Nehody při vrtání se staly například u Tvrdonic a Dolních Dunajovic na Břeclavsku nebo u Poddvorova a Karlína na Hodonínsku. Před více než půl stoletím zemřel při havárii jeden člověk. Jednalo se o jediný tragický případ za posledních sedmdesát let.
(vkl, kos)



Hlouběji jsou možná další ložiska

Hodonín /ROZHOVOR/- Ropa z jihu Moravy je velmi kvalitní. Ve srovnání s velkými světovými producenty ale není objem těžby významný. To tvrdí zakladatel a ředitel Muzea naftového dobývání a geologie Stanislav Benada. „Věřím, že se stoupající cenou ropy se průzkumy zaměří i na hloubky pod dva a půl až tři kilometry," říká.

Je ropa z vrtů v Jihomoravském kraji kvalitní?

Ropa z vídeňské pánve, která sahá i na jih Moravy, je velmi kvalitní. Má několik výhod. Neobsahuje síru a hlavně se dobře destiluje. To znamená, že má velmi malý destilační zbytek v řádech několika procent. Některá ropa z jiných ložisek na světě má například až dvacet procent těžkých asfaltů, které mají nižší cenu než benzin nebo nafta.

Těží se na jižní Moravě hodně ropy?

Aktuální těžba není ve srovnání s velkými světovými producenty významná. V dnešní době přestavuje asi jen procento spotřeby České republiky.

Na co se ropa z regionu používá, kam se dostává?

Dříve se používala například v rafinerii Dubová na Slovensku, kde se vyráběly z malého procenta farmaceutické výrobky nebo suroviny pro kosmetiku. Dnes se veškerá produkce z okolí Hodonína plní do cisteren a vozí se do rafinerie Schwechat v Rakousku, kde jsou zaměření právě na tento typ ropy. Ropa z okolí Dambořic putuje ropovodem spolu s tou ruskou do Litvínova, kde ji opět zpracovávají na paliva.

U Uhřic je nyní velký podzemní zásobník plynu. K čemu přesně slouží?

Když firma vytěží ropu nebo plyn, může póry v horninách rezervoárech naplnit znovu plynem, který se přivádí potrubím například z Ruska. V zimě se pak odtud zase čerpá. Takže je to vlastně takový podzemní sklad.

Jsou na jižní Moravě nějaká nová naleziště?

Ano, můžeme za ně považovat lokality u Břeclavi, Mutěnic a Prušánek. Věřím, že se stoupající cenou ropy se průzkum zaměří také na hloubky pod dva a půl až tři kilometry. Tam se stále dají nalézt nová a snad i velká ložiska především zemního plynu.

JIŘÍ KOSÍK

Autor: Redakce

15.12.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Maloměřické nádraží v Brně. Ilustrační foto.
3

Obřany chtějí zastávku vlaku. Podle železničářů je stavba v nedohlednu

Nejvyšší soud v Brně staví moderní přístavbu. Zaplatí za ni 114 milionů.
1 3

Nejvyšší soud staví přístavbu za 114 milionů. Soudní procesy to nezkrátí

První ročník BeerFest Brno nabídl šedesát druhů piv a koncerty oblíbených kapel

Brno - Na stadionu za Lužánkami v Brně v sobotu uspořádali organizátoři první ročník pivního festivalu. Šedesát druhů piva, koncerty českých a slovenských kapel a dobré jídlo. Tak vypadal BeerFest Brno. „Pivní festival v Brně chyběl, rozhodli jsme se proto založit novou tradici,"řekl organizátor David Kopp. dodal, že v případě úspěchu akci zopakují.

Hollan: Spory s Bielkem jsme neměli, říká o konci šéfa odboru dopravy

Brno - Náměstek brněnského primátora pro dopravu Matěj Hollan popírá souvislost odchodu Vladimíra Bielka z funkce vedoucího odboru dopravy magistrátu s aktuálními problémy v dopravě. „Je to nesmysl,“ tvrdí.

Kobyla spadla do díry u bazénu. Před utonutím ji zachránili hasiči a jeřáb

Lelekovice /FOTOGALERIE/– V technické šachtě bazénu se zaklínil kůň v Lelekovicích na Brněnsku. V neděli ráno našel majitel kobylu uvězněnou v šachtě s otvorem o průměru zhruba metr a půl. V následujících minutách nastalo drama, prostor se totiž začal plnit vodou z přilehlého bazénu, podle hasičů patrně kvůli poškozenému potrubí.

Stopy brněnských Židů sleduje stezka mladé studentky

Brno – Netradiční cestou po stopách židovských obyvatel Brna se vydala dvaadvacetiletá studentka Fakulty architektury Vysokého učení technického Adéla Vepřková. Ve svém předmětu Design manuál vytvořila speciální informační tabule pro interaktivní stezku, která Brňany provází po místech spjatých s židovskou minulostí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení