VYBERTE SI REGION

Pokuty od inspekce? Za špatné nakládání s odpady i boty z krokodýlí kůže

Jižní Morava – Pokuty v celkové výši dvaadvacet milionů korun loni udělili zaměstnanci České inspekce životního prostředí z brněnského oblastního inspektorátu. Mají na starost Jihomoravský a Zlínský kraj a provedli zde celkem 1 743 kontrol. Každá pátá skončila udělením pokuty.

29.4.2015 4 AKTUALIZOVÁNO 29.4.2015
SDÍLEJ:

Příklady zabavených věcí inspektory z Oblastního inspektorátu Brno České inspekce životního prostředí.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Nejčastěji pokutovali za nesprávné nakládání s odpady, setkali se ale také s pašováním ohrožených druhů rostlin a zvířat. Dlouhodobý trend je růst přestupků s nakládání s odpady, loni za ně padlo 149 pokut. „Na jižní Moravě byly loni hned dvě kauzy s odpadářskými firmami. Pokud pokuty přestávají fungovat a plnit účel, dáváme podněty k zákazu podnikání daných firem," uvedl ředitel České inspekce životního prostředí Erik Geuss.

Dvě nejvyšší pokuty, které inspektoři v kraji loni uložili, byly shodně ve výši dvou milionů korun. „Šlo o společnosti Ecowaste a Cititi Servis provozující na jižní Moravě mobilní kontejnery pro sběr nebezpečných odpadů jako jsou obaly od chemikálií a čistírenské kaly. Obě se provinily tím, že nepředložily doklady o způsobu nakládání s nebezpečnými odpady," uvedl ředitel inspektorátu Oblastního inspektorátu Brno Jindřich Mikeš.

Ve dvou zmíněných případech inspektorát přikročil k maximální výši pokuty také z toho důvodu, že u obou společností se jednalo o opakované prohřešky. „Obě z firem jsme dlouhodobě prověřovali. Firmě Cititi Servis jsme poprvé uložili pokutu už v roce 2002, tehdy to bylo tři sta tisíc korun," poukázal Mikeš.

Inspekce po firmě žádala doklady o tom, jak s odpady nakládala a kde skončily, aby neohrožovaly životní prostředí. Ty ale firma nedodala a navíc neumožnila inspektorům kontrolu. Loni přitom přebrala od společností na jižní Moravě osm tisíc tun odpadů a jedenáct tisíc tun nebezpečných odpadů. Inspektoři pro závažné porušení zákona o odpadech proto podali podnět ke zrušení podnikání. Kauza je ale stále otevřená.

Podobný je případ s firmou Ecowaste, která už ovšem podnikat nemůže. První kontroly tady inspektoři prováděli v roce 2010. „Následující rok jsme firmě udělili pokutu milion korun za to, že nedokázala doložit, kam odpady jdou. Loni šlo o sedm tisíc tun odpadů a tři tisíce tun nebezpečných odpadů. Firma nespolupracovala a nekomunikovala. Udělili jsme pokutu dva miliony korun a dali jsme podnět na živnostenský úřad pro zrušení podnikání. Ten nám vyhověl a společnost už nesmí podnikat," uvedl Mikeš.

Geuss zdůraznil, že vedení firmy v těchto případech ohrožovalo přírodu i lidi. „Nebezpečné odpady mizely neznámo kam. Nikdo je určitě nezlikvidoval legálně. To přitom může vést k ohrožení vody i lidí. Proto v těchto případech postupujeme nesmlouvavě," zdůraznil Geuss.

Pětačtyřicet zaměstnanců inspektorátu v Brně provádí kontroly plánovaně i na základě podnětů. „Zhruba šedesát procent kontrol provádíme na základě podnětů od lidí," poukázala mluvčí inspekce Radka Burketová.

Za první čtvrtletí letošního roku brněnští inspektoři provedli 412 kontrol. „Vydali přitom devětašedesát pokut," vypočetl Mikeš.

Inspekce se často zabývá také pašováním chráněných rostlin a zvířat ze zahraničí. „Podle statistik Interpolu se jedná o třetí nejrozsáhlejší trestnou činnost po obchodu s drogami a zbraněmi," poukázal Geuss.

V praxi se pašeráci rozdělují na dvě skupiny. „První jsou turisté, kteří věc nebo zvíře koupili nebo dostali a nevědí, že přestupují zákon. Druhou skupinou je organizovaný zločin," poukázal Geuss.

Klasickým suvenýrem, kteří si lidé z dovolené přivážejí, jsou lastury nebo koráli z moře. „Koráli se dovážet nesmějí vůbec, ať už jsou živé nebo mrtvé. V případě lastur je počet omezený na dvě až tři," zdůraznila mluvčí Burketová.

Podle Geusse se často dováží také slonovina, peněženky nebo boty z ohrožených druhů krokodýlů anebo peněženky z varanů. „Některé jsou pravé a jiné jsou padělky. Oblíbené jsou například lahvičky alkoholu uvnitř s hadem. Ten naoko vypadá jako kobra a prodává se velmi draze. Ve skutečnosti ale někteří prodejci do sklenic dávají užovky, které jsou za pomocí drátů upravené tak, aby vypadaly jako kobra," vysvětlil Geuss.

Oblastní inspektorát v Brně úzce spolupracuje s brněnským letištěm. „Lidé se většinou snaží pašovat korály z Egypta, které kupují na černém trhu nebo od překupníků. V tomto případě dáváme symbolické pokuty," uvedl Mikeš.

Někdy se ale organizovaně dovážejí i živí ptáci, savci nebo plazi. V tomto případě pašerákům hrozí i vězení. „Pro živá zvířata je v republice sedm záchytných zařízení. Zvířata tam velmi často tráví dlouhou dobu. Musí tam totiž zůstat, dokud se případ nevyřeší. Poté přecházejí do majetku státu a nejčastěji se předají do zoo," sdělil Mikeš.

Autor: Věra Sychrová

29.4.2015 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies