VYBERTE SI REGION

Chátrající zemědělská družstva: pomníky socialismu zachraňují nápady architektů

Jižní Morava, Vysočina - Kravíny pro stovky kusů dobytka, vepříny, rozlehlá pole a louky. Dřív byla takzvaná jednotná zemědělská družstva na jižní Moravě a Vysočině pýcha každé větší vesnice a výstavní artikl socialistického zemědělství. Většina z nich teď chátrá.

12.5.2015 6 AKTUALIZOVÁNO 17.5.2015
SDÍLEJ:

Areál bývalého zemědělského družstva v Šakvicích na Břeclavsku. Foto: Regionální rozvojová agentura jižní Moravy

„Pracovalo tady několik stovek lidí, dnes všechno padá. Nedaří se najít nikoho, kdo si areál odkoupí," popsal situaci v Kobylnicích na Brněnsku Antonín Studený z bývalého zemědělského družstva Šlapanice, který vede firmu navazující na tradici tamního hospodaření.

Podle předsedy okresní agrární komory na Břeclavsku Antonína Osičky byly v devadesátých letech minulého století rozhodující právě schopnosti vedení družstev. „Tam, odkud kvalitní management odešel do jiného odvětví, nastaly problémy," objasnil. Podle něj proto spousta areálů chátrá.

Řešení v okolí velkých měst může být prodej bývalých družstev velkým firmám, které hledají místa pro své sklady. „Je zbytečné ničit další ornou půdu zastavěním, když zemědělská družstva nabízejí takovou možnost," vysvětlil Studený a připomněl rozrůstající se průmyslovou zónu na jihu Brna, jen několik kilometrů od družstva v Kobylnicích.

Stop skanzenům

Jak využívat opuštěné průmyslové a zemědělské objekty, takzvané brownfieldy, učí i na brněnské fakultě architektury. „Stavby je třeba přizpůsobit lidem. Z bývalých družstev by se proto neměly stávat skanzeny. Architekti musejí hledat nové možnosti jejich využití," řekl Jan Míčka z brněnského Vysokého učení technického, pod které fakulta spadá.

Podobnou zkušenost jako lidé z Kobylnic mají obyvatelé vesnic po celé jižní Moravě i na Vysočině. Bývalý kravín v Onšovicích na Pelhřimovsku je momentálně prázdný a chátrá. Už do měsíce bude ale všechno jinak. „Areál začneme opravovat. Chci tady oživit zemědělství a zprovoznit živočišnou výrobu," uvedl majitel objektu Pavel Vondrák, který dřívější družstvo zdědil po dědovi.

historie JZD
- Jednotná zemědělská družstva vznikala v Československu od roku 1948. Rolníci do nich původně vstupovali dobrovolně, v padesátých letech se stali oběťmi násilné kolektivizace.
- Sedláci se většinou museli vzdát své půdy a hospodářských zvířat a vstoupit do JZD. Jejich účelem bylo co nejlépe využít ornou půdu. Šlo o napodobeniny sovětských kolchozů.
- Vznik JZD s sebou nesl i ekologické problémy. Scelení polí, mechanizace a chemie ohrozily zvířata, například koroptve.

b Po sametové revoluci v roce 1989 zůstala původní JZD zemědělskými družstvy nebo je privatizovali původní vlastníci nebo jejich potomci. Často také zkrachovala. Jejich provoz byl za socialismu závislý na štědrých dotacích do zemědělství, kterých se jim od devadesátých let nedostávalo.

Návrat k původnímu účelu podporuje i ministerstvo zemědělství, ačkoli žádný podobný majetek už víc než dvacet let nekontroluje. Podle mluvčího Radka Melichara jde o způsob, jak zachovat české zemědělství. „Na hospodaření na venkově se snažíme přispívat. Slouží k tomu řada dotací, které jsou zájemců k dispozici," vysvětlil.

V některých vesnicích i pětadvacet let od revoluce brzdí opravy zaniklých družstev spory o majetek. Po roce 1989 se většina JZD rozpadla. Takzvaný transformační zákon pak rozdělil jejich majetek mezi původní vlastníky půdy, zvířat, techniky a zaměstnance. „Pokud jsme chtěli zachovat provoz, museli jsme vše začít skupovat. Dohoda byla ale často složitá," zavzpomínal Studený.

Obdobnou zkušenost mají také v Petrovicích na Znojemsku. Tamní bývalé JZD stojí uprostřed vesnice. Přestože zájemců o jeho využití bylo v minulosti několik, jednání vždy ztroskotala na majetkoprávních problémech. „Družstvo u nás skončilo v roce 1988. Byl tu chov skotu, vepříny a velká budova sýpky, kterou zemědělci využívali k moření obilí. Po revoluci ale vyvstal majetkový problém. Dvůr patřil původně místním sedlákům, kteří zažádali o navrácení majetku. Kvůli jejich údajné kolaboraci, kterou jim nikdy nikdo neprokázal, nakonec získal část stát a polovina je obce," uvedl starosta Petrovic Pavel Herman.

Stát nyní chce, aby obec odkoupila i zbytek pozemků. Podle Hermana místo ruiny můžou vyrůst rodinné domy.

Přesto se někde podařilo do opuštěných areálů navrátit život. Na Hodonínsku jsou ve většině případů budovy bývalých JZD využívané pro podnikatelské účely. K velké změně se schyluje v Bzenci. V bývalém vepříně se usídlí výroba ovocných šťáv a moštů, kterou se chystá spustit firma Vinný dům. „Opravy začneme už letos, provoz chceme zahájit příští rok," ujistil jednatel společnosti Dušan Černoch.

Ideální pro sklady

Architektka Leona Tupá ze Slavkova u Brna má s rekonstrukcemi průmyslových a zemědělských areálů několik zkušeností. „Snazší je upravit chátrající areál na sklady firem nebo na výrobní prostory a dílny. Sociální prostory mají vyšší hygienické standardy, kterých se například u bývalých kravínů špatně dosahuje," popsala úskalí proměny architektka.

Kompromis našli třeba ve Vanovicích-Drválovicích na Blanensku. V tamním družstvu pracovalo ještě v osmdesátých letech asi deset lidí. Nyní v něm sídlí farma. „Máme tady hospodářská zvířata k potěšení a radosti lidí. Pořádáme animoterapie, máme dětský jezdecký oddíl a věnujeme se i vzdělávacím akcím s tematikou péče o zvířata," popsala program ředitelka sdružení Minifarma ve městě Katarína Holasová, které objekt vlastní.

Starý areál zaplnily historické stroje zemědělců

Hoštice - Stovky exponátů starých desítky let a všechny vypadají jako nové. Muzeum zemědělských strojů v Hošticích na Vyškovsku se může pochlubit unikátní sbírkou historických předmětů. Mnohé nelze jinde v České republice spatřit.

Areál Zemědělského obchodního družstva nabízí zájemcům exkurzi, která pokrývá 150 let historie práce na polích. Návštěvníkům odhaluje způsob hospodaření a života lidí na vesnici od devatenáctého do začátku druhé poloviny dvacátého století.

Mechanizátor a vůdčí osoba muzea Jiří Cupák připomíná, že sbírku začali jeho předchůdci dávat dohromady od roku 1985. „Zaměstnanci družstva chtěli zachovat a připomínat tradici zemědělství v našem regionu. Právě proto začali jednotlivé stroje a nářadí shromažďovat," vysvětluje Cupák. U zrodu myšlenky stál hlavně jeho otec, v jeho snaze tak nyní pokračuje.

Nejprve expozice sídlila v Dětkovicích, v roce 1998 se přemístila právě do Hoštic. Tamní areál je pro návštěvníky dostupnější. Stálá muzejní expozice, kterou zřizuje Zemědělské obchodní družstvo Haná se sídlem ve Švábenicích, se přitom neustále rozšiřuje. „Například letos přibude další traktor z roku 1950. Bohužel zastřešených prostor máme k dispozici stále méně, takže hodně exponátů jsme schovali do depozitáře. Průběžně je ale vyměňujeme," poukazuje Cupák.

Zemědělské stroje a drobné předměty jsou rozdělené do několika skupin a seřazené chronologicky. Tedy tak, jak je lidé postupně potřebovali při práci v zemědělské usedlosti. Všechny předměty doplňují fotografie a průvodní texty. Vedle menších pluhů, podmítačů, kultivátorů, pospěchů a koňských postrojů tam stojí složité šrotovníky, fukary nebo mlátičky. Nechybějí ani dřevěné povozy, sáně a traktory.

Právě tyto stroje jsou až na jeden všechny pojízdné. „K nejzajímavějším patří německý traktor Hanomag z roku 1941. Máme k němu i kompletní dokumentaci," vyzdvihuje nejstarší kousek Cupák.

Vůbec nejstarší exponát, který můžou návštěvníci v muzeu spatřit, je ruční šrotovník na obiloviny z doby kolem poloviny devatenáctého století a dubový stůl. K vidění jsou také různé spalovací motory nebo první elektromotory. Mezi mladší kousky patří kolové traktory, které později zcela nahradily koňské potahy, a staly se tak symbolem nové doby a počátkem rozkladu tradičního zemědělství. Rozmezí vzniku vystavených kousků je téměř 150 let.

Hoštické muzeum navštěvují jak obchodní partneři zemědělského družstva, tak děti z okolních škol. Prohlídka je doplněk jejich vlastivědné výuky. Od roku 2012 jsou pak brány muzea otevřené všem zájemců, a to denně v červenci a srpnu a o víkendech v červnu a září. Vstupné vyjde na padesát korun, děti a důchodci platí pouze třicet korun.

Architektka: Zachovat historické klenby bylo nejnáročnější

Brno - Nedostatek peněz, bortící se zdi i černé skládky. To je jen několik z řady problémů, se kterými se architektka Leona Tupá setkala při přeměně bývalého zemědělského družstva na domov důchodců ve Vranovicích na Brněnsku. V komplexu za padesát milionů korun teď žije devadesát starších lidí. „Přestavět pomník socialismu na příjemné a útulné prostředí je velmi obtížné," tvrdí odbornice ze Slavkova u Brna. Její unikátní projekt uspěl v soutěži Stavba roku 2014.

Je rekonstrukce JZD náročnější než stavět na zelené louce?

Záleží na stavu opravované budovy, především z hlediska statiky. Navíc při rekonstrukci narazíte na spoustu komplikací, kvůli kterým je nutné dělat nepříjemné kompromisy. To se u novostavby nestane.

Brala jste nabídku na rekonstrukci bývalého JZD jako výzvu?

Rozhodně. Tyto původně zemědělské, dnes většinou opuštěné objekty jsou na našem venkově spíš pro ostudu. Udělat z nich sklad není až tak těžké. Přestavět pomník socialismu na příjemné a útulné prostředí je obtížnější. Myslím, že ve Vranovicích se to povedlo. Pomohl tomu i nový park, který vznikl ve stejné lokalitě.

Které problémy jste musela řešit?

Bývalé družstvo bylo v neutěšeném stavu. Na několika místech se nacházely i černé skládky. Opravy tak byly časově náročné, protože jsme museli areál nejdřív vyčistit. Projekt vznikl už v roce 2008. Na takovou opravu se ale těžko shánějí peníze. Starosta Vranovic dlouho žádal o různé dotace, ale neúspěšně. Nakonec se rozhodl, že domov pro důchodce postaví i bez dotací.

Co ve zmodernizované budově zůstalo z bývalého družstva?

Chtěli jsme zachovat především uliční část družstevních budov, ve kterých byly nádherné historické klenby. To bylo nejnáročnější. Kvůli špatné statice jsme museli vyztužit celý dům. V takových případech často hrozí i zřícení stavby. Ve vnitřní části komplexu budov jsme všechno stavěli znovu. Zachránit se nadalo bohužel nic. Původní stavby nesplňovaly bezpečnostní ani hygienické požadavky.

Je proměna bývalého družstva v dům pro důchodce rarita?

To si nemyslím, ale častěji najdeme pozůstatky družstev, které majitelé přemění na agro-turistická centra a snaží se tak přitáhnou návštěvníky. Taková rekonstrukce je méně náročná než vranovická.

Za přestavbu jste se svými kolegy dostali ocenění Stavba roku 2014 Státního fondu bydlení…

Je to hezká cena, protože hodnotí práci architekta, který byl od počátku limitovaný dispozicemi původní stavby. A v nesnadné situaci si dokázal poradit.

Přibude podobných projektů?

Dokážu si představit přestavbu na byty pro mladé.

Statek proslavil chov jalovic, dnes chátrá

Nové Syrovice - Rozlehlý zemědělský areál působí majestátně už z dálky. Při bližším průzkumu se však už několik desítek let lze dívat jen na jeho oprýskané zdi, rozbitá okna a chátrající střechy.

Samota Spetice mezi Novými Syrovicemi a Dešovem na Moravskobudějovicku je jedním z rozsáhlých zemědělských objektů, které po roce 1989 nenašly nové uplatnění. „Po únoru 1948 zde nevzniklo JZD, jak bylo tehdy obvyklé, ale hospodářství bylo začleněné pod státní statky později Osevu Jaroměřice. Po rozpadu státního statku počátkem devadesátých let přešlo vlastnické právo na pozemkový fond. V tomto období jsme současně s farmou Mikálka, kterou jsme získali zpět v restituci, nabyli i statek Spetice, protože obě hospodářství náležely ke stejnému středisku. Statek jsme bohužel převzali ve velmi zanedbaném stavu," sdělil současný majitel Eduard Kadrnka.

Podařilo se mu zemědělskou výrobu zachovat na Mikálce, která stojí pouze šest kilometrů od Spetic. Jen do ustájení pro chov prasat na farmě Mikálka však musel Eduard Kadrnka investovat přibližně osm milionů korun. Vložit alespoň podobnou sumu do Spetic zatím neplánuje. „Aby statek vypadal tak, jako před znárodněním, tak by rekonstrukce objektů spolykala desítky milionů," vyčíslil Kadrnka.

Velký areál s obytnou částí, s chlévy a stodolami zaměstnával v padesátých letech řadu lidí z okolí. „Za prací tam jezdilo hodně lidí z blízkých vesnic, mezi nimi i potomci vystěhovaných sedláků, třeba z Třebelovic nebo z Mladoňovic," řekl pamětník Jan Gráf.

Spetice byly vyhlášené chovem dobytka, konkrétně jalovic a prasat. „Fungovala tam taky rozsáhlá odchovna býků," podotkl ředitel Okresní agrární komory v Třebíči Karel Coufal.

Nynější žalostný stav zemědělského areálu u Nových Syrovic mají kromě přírodních živlů na svědomí také bývalí nájemníci. „Co bylo dřevěné, spálili, všechno železné prodali," prohlásil Coufal.

Smysluplné využití Spetic se podle majitele bude v nejbližší době hledat těžko. „Existují sice dotační programy, které lze na obnovu využít. Velkým dotacím do živočišné výroby se však nyní poměrně dost bráníme, protože je to odvětví, které není příliš rentabilní. Spíš jsme ve fázi vyčkávání nad tím, kam bude zemědělství směřovat," shrnul Kadrnka.

Autor: Redakce, Alžběta Nečasová, Adam Hrbáč

12.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies