VYBERTE SI REGION

Deset kilometrů, 40 překážek. Army Run nabídl extrémy nad očekávání

Březina /REPORTÁŽ/ – Hned ze startu pořádná bahenní koupel a pak dalších asi deset kilometrů plné jiných, méně i více náročných překážek. A stovky závodníků majících jediné přání: dostat se do cíle. I to je sobotní extrémní závod Kilpi ArmyRun ve Vojenském újezdu Březina. „Říkali, že to nebude smrdět. A páchne to pořádně," poznamenává po zdolání první překážky jeden z účastníků.

23.8.2015
SDÍLEJ:

Na start extrémního závodu Kilpi Army Run se ve Vojenském újezdu Březina postavilo přes 700 sportovců. Soutěžili jak sami za sebe, tak i v týmech.Foto: DENÍK/Martina Hašková

Těch se na start postavilo něco přes sedm set. Mezi nimi třeba Alexandra Roučková. „Na Army Runu jsme potřetí. Žádnou speciální přípravu nemáme. Přes rok běháme třeba právě v lese a účastníme se i jiných, podobných soutěží. Vyhrát jsme určitě nepřijeli, bavíme se tím," svěřuje se žena.

Deset místo pěti

Spolu se svým partnerem Jiřím Melicharem očekává, že vyškovský závod nabídne náročnější, tedy lepší překážky. „Na pěti kilometrech jich má být jednatřicet a polovina vyloženě armádních, to jsme na Šumavě, pochopitelně vzhledem k podmínkám, nezažili, takže se nemůžeme dočkat. Navíc stěny prý budou podstatně širší, takže nebude nutné stát u nich frontu," dodává Melichar.

Během absolvování trasy na ně ovšem čeká překvapení. Vzhledem k tomu, jak se těší, budou zřejmě příjemná. Kilometrů neuběhnou pouze pět a překážek má být také o poznání víc. „Závodníci před sebou mají necelých deset kilometrů s přibližně čtyřiceti překážkami. Vždycky máme přichystané něco navíc, jsou zvyklí, určitě s tím počítají," uvádí Martin Liška z organizační­ho týmu.

Běh si tak sportovci proloží například nesením těžké klády, absolvováním lanové dráhy, překonáváním minových polí, šplhem, shyby, lukostřelbou i setkáním s paintballistou. Zopakují si ale třeba také žabáky nebo kačátka. Ty jsou hned druhou překážkou.

Přesto už někteří závodníci vypadají docela zničeně. Mají za sebou odhadem kilometrový běh v nepříliš rovném terénu. Od obrovské kaluže s bahnem běží lesem, kde jsou ne vždy všechny cestičky dobře vyšlapané. Nicméně absolvovat je pouze svižnou chůzí, jak si to můžu dovolit třeba já, taky není zrovna med.

V areálu se kromě pořadatelů a závodníků pohybuje i řada dobrovolníků, právě u druhé překážky pomáhá Kateřina Šponerová z Olomouce. Na Army Runu je podruhé. „Byla jsem i na Šumavě. Ve Vyškově je to o dost náročnější. Plánuji, že se příští rok zúčastním jako závodnice. Musím ale ještě hodně trénovat," přiznává dívka.

Stejně jako v okolí startu, i podél trasy postávají fanoušci z řad přátel závodníků. Například jeden manželský pár z Brna přijela povzbudit Vyškovanka Nela Šimková. „Sama bych si na něco takového netroufla, musela bych mít lepší kondičku. Oni už po podobných závodech pokukovali. Nijak speciálně netrénují, jsou ale sportovci. Mám tušení, že nebudou v týmu, půjde o rodinný boj. Fandit budu oběma," usmívá se dívka.

Nejtěžší ručkování

Je necelá hodina a půl po startu a do cíle už dobíhají první závodníci. Všechny zástupkyně něžného pohlaví nechala za sebou cizinka: sympatická Švédka, mimo jiné fotbalistka Natalia Folbrycht, která žije čtyři roky v Praze. „Uběhla jsem to za jednu hodinu, třiadvacet minut a patnáct vteřin. Je to báječné. Nejnáročnější pro mě byla jedna z překážek v dráze bojovníka, tedy armádní. Šlo o ručkování," vydýchává se a zároveň polévá vodou. Jen tak mimochodem, někteří podle pořadatele běží tři hodiny i déle.

Zatímco Natalia má svůj dnešní boj za sebou, mnozí závodníci ještě ani neodstartovali. „Poslední by měli vyrazit ve dvě hodiny," zmiňuje Šponerová.

Stejné pocity jako závodníci, z nichž vesměs čiší nadšení, mají i organizátoři. „Prostředí je perfektní. Uvidíme, jak to bude dál. Pořádání dalšího ročníku ve Vyškově bychom se nebránili, je zde výborné zázemí. Určitě to bude předmětem diskuzí," zakončuje Liška.

Autor: Martina Hašková

23.8.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nemocní z léčebny se přestěhují do Úrazové nemocnice. V březnu

Brno – Pětadvacet lidí z Léčebny dlouhodobě nemocných na Červeném kopci přesídlí vedení města do Úrazové nemocnice v Brně. Současné budovy totiž podle náměstka primátora Petra Hladíka nevyhovují dnešním potřebám. „Pacienti si zaslouží prostředí, které odpovídá jednadvacátému století," vysvětlil.

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies