VYBERTE SI REGION

Děti na hřišti: vede fotbal, prosazuje se i florbal. Kvůli penězům

Vysočina, jižní Morava /TÉMA, INFOGRAFIKA/ - Při výběru sportů pro děti rozhodují především možnosti rodičů a vzdálenost tréninků od domova. Dál vládnou kolektivní sporty fotbal a hokej, do popředí se dere i badminton.

17.11.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/František Géla

Před dvaceti lety vládly sportovnímu zájmu v České republice klasiky fotbal a hokej. Oba kolektivní sporty i v současnosti patří k nejvyhledávanějším odvětvím mezi rodiči a dětmi, do popředí se však stále usilovněji derou moderní fenomény jako badminton nebo florbal.

Rozšiřují se i na jihu Moravy a Vysočině, tisícovky členů čítá hlavně florbalové hnutí. Důvody jejich rozmachu? Děti nemusejí tolikrát týdně na trénink a rodiče netahají z peněženky desítky tisíc ročně. Náklady činí okolo dvou tisíc korun.

Rodiče na taková lákadla slyší. „Na kurtu proti sobě hrají i malé děti. Sport je od začátku nenáročný a hodně pestrý, takže jej doporučuji každému," povídá Tomáš Prek, jehož dvě děti se badmintonu věnují. V popularitě raketových sportů válcuje i dříve modernější squash.

Cena a dostupnost sportovních odvětví platí za hlavní kritérium jejich výběru. „Když jsou děti malé, jejich chtění má minimální význam při výběru sportu. Rozhodují rodiče a jejich finanční možnosti, limitující jsou také přírodní podmínky," říká člen české Asociace psychologů sportu Josef Falář.

I proto zůstává na čele popularity nejrozšířenější kolektivní sport na světě fotbal. „Kvůli velkému zájmu musíme některé děti už brzy vyřazovat," tvrdí sportovní manažer mládežnického úseku prvoligové Jihlavy Josef Morkus.

Základna fotbalu na jihu Moravy a Vysočině přesahuje čtyřicet tisíc členů, roční poplatky se přitom ani u klubů z nejvyšší soutěže nepřehoupnou přes tři tisíce. „Motivuje mě možnost fotbalem něco velkého dokázat, být dobrý a dostat se do různých zemí. Trénuje nás bývalý brněnský ligový hráč Tomáš Polách, což nám moc pomáhá," sděluje žák fotbalových Řečkovic Lukáš Král.

Co do zájmu sice fotbalu dýchá na záda hokej, ten však rodiče často odrazuje vysokými náklady na vybavení. Vyjde minimálně na deset tisíc korun ročně, přesto si lidé podle posledních průzkumů ve sportovních obchodech žádají hokejovou výzbroj nejčastěji oproti jiným sportovním pomůckám.

Drahý tenis

Na opačné straně cenové stupnice než fotbal stojí zcela jiné sporty. K nejdražším patří lyžování či tenis. Za vybavení i sezonu platí rodiče desetitisíce. „Pokud chcete dělat tenis alespoň na slušné úrovni, platit prostě musíte. Průměrného tenistu stojí sezona až padesát tisíc. V tom se skrývá pronájem haly, zaplacení trenéra, vybavení. A to jste ještě nevyjeli na žádný turnaj," upozorňuje Petr Altrichter, jehož dvě dcery se vydaly tenisovou cestou.

Obecně u dětí převládají kolektivní sporty, k nimž patří také basketbal a volejbal. „Na basketu mě nejvíc baví právě výborný kolektiv. Trenér je přísný, ale to je správné," culí se žákyně brněnského Valosunu Klára Foltanová.

Na sílu kolektivního pojetí spoléhají i rodiče. „Dceru jsem dala na volejbal, protože jde o kolektivní sport. Nedokáže dělat individuální. Kdyby se jí nedařilo, sekne s ním. Musí kolem sebe mít spoluhráčky, které ji vyhecují a podrží. Já jsem také kdysi dělala volejbal," popisuje své pohnutky Radka Filipi.

Často se stává, že dítě brzy opustí počáteční nadšení. To je nebezpečí náročných sportů jako plavání, cyklistiky, gymnastiky nebo krasobruslení, které trpí i nedostatkem tréninkových ploch a volných hodin. „Něco naučit čtyřleté dítě poránu je strašně těžké. I když je zprvu nadšené, po týdnu ho to prostě přestane bavit. Záleží na podmínkách, které nejsou příliš ideální," posteskne si Andrea Vlasáková z havlíčkobrodského oddílu krasobruslení Rebel.

Přibližně po dvanáctém roku končí zásadní vliv rodičů na dítě, které se už nenechá do aktivity nutit. „Sport je hra a pokud rodiče či trenér vyvíjejí tlak, nemá to dobrý účinek. Takové děti se sportem v pozdějším věku končí. Každý tlak vyvolává protitlak a dítě ztrácí motivaci," vysvětluje nestor české sportovní psychologie Falář.

Nejvíc táhne fotbal, o krasobruslení ztrácejí děti zájem.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE!

Brněnský basketbalový trenér Miroslav Pospíšil.Basketbalový trenér Pospíšil: Mladí kluci jsou zženštilí bolestínci

Brno /ROZHOVOR/ - Pokud má někdo co říct ke sportování mládeže, je to právě on. Brněnskému basketbalovému trenérovi Miroslavu Pospíšilovi prošly pod rukama stovky hráčů. Když přijde řeč na téma sport a děti, nebere si servítky. „Postrádají vzory. Mají obdivovat černochy v naší basketbalové lize?" ptá se sedmašedesátiletý kouč.

Dlouhá léta se pohybujete v basketbalu. Jak se z vašeho pohledu vyvíjí zájem o něj?

Na školách se mu věnuje stále méně a méně času. Dříve se hrála liga škol, která dnes chybí.

Může za klesající zájem o basketbal spíš konkurence ostatních sportů, nebo hrají roli i jiné faktory?

Mládež má jiné zájmy, hlavně počítačové hry.

Projevuje se nedostatek tělesné aktivity u dětí také v běžném životě?

Zvlášť u kluků. Otcové se často věnují práci, aby uživili rodinu. Kluky pak vychovávají maminky a oni jsou zženštilí, takoví bolestínci. Chlapská ruka chybí.

Jak hodnotíte přístup státu a měst, přijde vám jejich podpora sportování dostatečná?

Do politiky se chodí lidé zviditelnit a zbohatnout. Mají funkce ve sportovních komisích a dozorčích radách. Osobnosti ale chybějí. Když má někdo opravdový zájem pomoct, hází se mu klacky pod nohy.

Když už dítě začne sportovat, bývá těžké ho u sportu udržet?

Jestliže setrvá, často mají trenéři na dítě větší vliv než rodiče. Naženou ho třeba i do učení. To je velké plus sportu.

Setkal jste se s tím, že vám movití rodiče mluvili do sestavy?

Záleží na osobnosti trenéra. Já si takové rodiče vždy usměrnil. Pokud vám ale někdo pomůže, aby mládežnický tým vůbec fungoval, musíte to zohlednit. Jinak je člověk sám proti sobě.

Čím se podle vás dají děti přilákat ke sportu?

Musí se na to jít přes školy. Je potřeba osvěta v otázce zdravovědy.

MARTIN VYMYSLICKÝ

Autor: Jaroslav Kára, Redakce

17.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Muž blokoval tramvaj. Dal hlavičku ženě, která mu chtěla pomoci

Ilustrační foto
1

Platy v kraji? I přes navýšení jsou stále podprůměrné

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Brno /VIDEO/ – Byla to honička skoro jako z akčního filmu. Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit. Situaci po zadržení vysvětloval tím, že zákony jsou od toho, aby se porušovaly. „Dobrá honička," řekl zasahujícím policistům.

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

Brno /REPORTÁŽ/ – Po červeném koberci v sobotu večer přicházejí do brněnské Fait Gallery první celebrity. V záři barevných světel se třpytí dlouhé šaty krásných dam, doprovázených pány ve smokingu s motýlkem. Pečlivě upravené stoly zdobí kytice bílých a růžových tulipánů. Nad nimi se starostlivě sklání číšníci a dohlížejí, aby skleničky nezůstávaly prázdné. Ples jako Brno začíná.

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies