VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Děti zůstávají v ústavech. Může za to jejich vyšší věk i stávající krize rodiny

Blanensko, Vyškovsko – V boskovickém dětském domově momentálně žije čtyřiatřicet dětí. Pracovníci navíc čekají na dvě další, které se vrací od pěstounů. Stejně na tom bylo zařízení ústavní výchovy loni. Tak jako další na Vyškovsku i Blanensku potvrzuje celorepublikový fenomén – počet chovanců v ústavech se nedaří snižovat.

29.3.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Eva Lukášová

Potvrzují to statistiky. „V roce 2010 pracovníci sociální péče umístili do ústavní výchovy třináct dětí z Blanska a okolí, o pět let později patnáct, stejně tak i loni,“ shrnula vedoucí blanenského sociálně-právního odboru Jana Fadrná.

Někdy volná místa v dětských domovech dokonce schází. „Kapacitu máme obvykle z devadesáti procent naplněnou, už se ale i stalo, že jsme měli plno, a přesto byla poptávka na další místa,“ upřesnila ředitelka Dětského domova v Boskovicích Jarmila Štůlová.

Počty dětí v ústavní výchově
Česká republika:
2017 – 6 500
2016 – 6 482

Jihomoravský kraj:
2017 – 514
2016 – 526

Blanensko:
- Dětský domov Boskovice:
2017 – 36
2016 – 36
- Dětský domov Hodonín u Kunštátu:
2017 – 24
2016 – 22

Vyškovsko:
- Domov pro postižené děti Lila:
2017 – 26
2016 – 28

Zdroj: dětské domovy

Stejně jako v Boskovicích i v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku se stává, že se děti vracejí od pěstounů zpět do domovů. „Zrovna teď se k nám dostal jeden předškolák, kterého neustála jeho pěstounka. Často sem přichází děti, se kterými si nikdo neví rady,“ potvrdil ředitel hodonínského domova Bohumír Verner.

Podle odborníků je problém ve vyšším věku dětí i v nevhodném výběru pěstounů. „Výchova mladých dětí se za pomoci odborníků zvládnout dá, u starších je to horší. Pěstoun by musel být psychoterapeut, aby vyléčil poruchy, kterými dítě trpí dlouhodobě,“ přiblížila koordinátorka a terénní pracovnice neziskové organizace Dobrá rodina Ivana Brabcová. Se svým týmem se věnuje pěstounům na jižní Moravě.

V pětaosmdesáti procentech případů jsou pěstouni dětí jejich příbuzní. „Jde o babičky, tety, většinou starší lidi, kteří mnohdy neprodělají hlubší přípravu, a pubertu mladých potom vůbec nezvládají,“ upřesnila Brabcová. Jak dodala, se staršími pěstouny se pracuje hůř, protože mají zažité návyky, vychovali už několik vlastních dětí a nepřizpůsobují se potřebám svěřence.

Odborníci východisko ze současné situace nevidí. „V dnešní době by rodiče měli dbát na upřednostňování rodinných vazeb, neuchylovat se jen k technologiím. Vliv rodiny se podceňuje, hodnoty společnosti jsou nastavené jinde, než by měly opravdu být. A proto nastala krize rodiny,“ sdělila Štůlová.

Souhlasí s ní ředitelka Domova pro postižené děti Lila v Otnicích na Vyškovsku Ludmila Pšenáková. „Děti přichází z rodin s pochybnou minulostí, a ne že by jich ubývalo, dnes je to spíš naopak,“ upozornila.

Podle ní se sociální pracovníci snaží ze všech sil tyto rodiny pozitivně ovlivnit. „Ale výsledek je většinou stejně nulový,“ je pesimistická Pšenáková.

Rodiči bývají alkoholici, narkomani, lidé bez citů, říká ředitel dětského domova

Hodonín u Kunštátu – Dítě se do ústavu dostane z různých příčin, hlavně jde ale o vážné potíže v rodině. „Někdy sem přicházely i děti, jejichž rodiče měli problémy s penězi, ale to už ustalo,“ objasňuje ředitel dětského domova v Hodoníně u Kunštátu Bohumír Verner.

Jaké jsou nejčastější příčiny dnes?
Je to individuální. Děti odcházejí z rodin, kde jsou rodiče psychicky nemocní, narkomani, alkoholici, surovci, kteří je týrají jak psychicky, tak i fyzicky, zneužívají je. Nebo jde o lidi, kteří jsou k dětem totálně citově chladní.

Jak se daří pracovat s dětmi s takovou historií?
Je to problém. Rodina kolabuje dlouho, děti se odnaučí chodit do školy, zvyknou si na volný styl života bez pravidel. Domovy se začínají posouvat do jiné kategorie. Soudy nám posílají starší děti než dřív.

Kdy děti odcházejí?
Když dospějí nebo jim soud zruší ústavní výchovu. Berou si je i pěstouni, to se děje ale málo.

ADÉLA JELÍNKOVÁ

Autor: Redakce

29.3.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Michal Škoda.

Útočník Škoda zatím jenom střídá, za tři kola stihl 47 minut

Kometa Brno proti Dukle Jihlava.
13

Výhru Komety nad Jihlavou řídilo duo rybářů, Haščák se mstil

Linka z Brna do Eindhovenu končí. WizzAir ji v říjnu zruší

Brno – Nečekaně a bez předchozího varování ruší nízkonákladový dopravce WizzAir pravidelnou leteckou linku z Brna do nizozemského Eindhovenu. Konkrétní důvody firma nesdělila. Poslední letadla vzlétnou na konci října, od listopadu linka osiří.

Důchodkyně našla na chodníku 200 tisíc korun. Brašnu s penězi odnesla strážníkům

Brno /ANKETA/ - Přes dvě stě tisíc korun, osobní doklady i platební kartu přinesla ve středu v kožené brašně na řečkovickou služebnu strážníků šestašedesátiletá žena. Našla ji na chodníku v Ječné ulici. Zapomněl ji tam čtyřiasedmdesátiletý muž.

Muž se chtěl otrávit výfukovými plyny. Policista mu zachránil život

Brno – Napsal dopisy na rozloučenou, připojil hadici k výfuku, posadil se do auta a nastartoval. Muže, který se rozhodl ukončit život, si ve středu nad ránem všiml na obchůzce v parku na Kraví hoře psovod se svým čtyřnohým pomocníkem. V poslední chvíli ho z auta vytáhl a tím mu zachránil život.

Začíná souboj žluté a zelené. Cestující z Brna do Prahy svezou další autobusy

Brno /FOTOGALERIE/ – Zelená či žlutá, to je oč tu běží. Dosud dominantní brněnský dopravce RegioJet dostává těžkou konkurenci na trase z Brna do Prahy. Flixbus, charakteristický zelenými autobusy, od čtvrtka zvyšuje počet spojů do a z hlavního města. Celkem jich bude jezdit osmadvacet párů denně. Dosud přes Brno provozoval jen mezinárodní linky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení