VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Divoký kůň v Podyjí? Možná už příští rok. Letos na jeho vysazení chyběly peníze

Podyjí – Už na začátku letoška přišli přírodovědci se zprávou, že přírodu Podyjí má v blízké budoucnosti doplnit i exmoorský pony. Ten má svojí pastvou pomoci udržet vzácné živočišné a rostlinné druhy tamních luk. Od kdy bude tento malý divoký kůň v národním parku volně pobíhat, je zatím stále nejasné. Chybí totiž stále dotace z evropských fondů, která by měla procesu vysazení exmoorského ponyho do Podyjí, konkrétně na bývalou vojenskou střelnici v blízkosti Mašovic a na Havranické vřesoviště, pomoci.

7.11.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Milena Jínová

„Chtěli jsme k nám letos poníky dostat, spolupracovali jsme na tom s organizací Česká krajina, která podávala žádost o dotaci. Tato žádost ale bohužel nebyla přijata, peníze jsme nedostali. Takže se nyní připravuje nová žádost s tím, že se odstraní chyby, kvůli kterým jsme dotaci nedostali," přiblížila náměstkyně ředitele Správy Podyjí Lenka Reiterová.

Podle ní by v případě schválení dotace mohli už v příštím roce poníci alespoň na Mašovické střelnici být. „Doufáme, že to vyjde," doplnila Reiterová.

Organizátoři takové výjimečné akce tím chtějí docílit větší druhové pestrosti podyjské přírody a zároveň zlepšit péči o tamní vřesoviště a louky. „Dříve se zde pásly jen ovce a kozy, jeden čas dokonce i krávy, ale koně si vybírají jiné traviny a spásají úplně jiným způsobem," odůvodnila výběr poníků náměstkyně ředitele.

Dalšími důvody pro vysazení právě exmoorských poníků byla jejich relativní dostupnost i fakt, že do našeho prostředí ze všech uvažovaných druhů nejvíce zapadají. „Je to typ polodivokého koně, který se zde podle archeologických výzkumů dříve přirozeně vyskytoval," vysvětlila Reiterová.

Současný plán projektu počítá s vysazením jedenácti až dvaceti poníků. Jedna polovina má najít svůj nový domov u Mašovic v místě bývalé vojenské střelnice, druhá pak u Havraníků. Konflikty s turisty ani obyvateli blízkých vesnic podle Reiterové nehrozí. „Exmoorští poníci se velmi dobře snášejí s lidmi, nejsou agresivní a nehrozí tedy žádné nebezpečné střety," říká pracovnice Správy parku.

Jak již dříve potvrdil Dalibor Dostál, ředitel organizace Česká krajina, která je hlavním propagátorem tohoto projektu, v případě nezískání evropské dotace budou organizátoři hledat jiné způsoby financování. „Projekt je už připravený a byla by škoda jej nezrealizovat," naznačil Dostál.

Žijí už v Milovicích

Kromě organizace Česká krajina a Správy Národního parku Podyjí se na snaze o vysazení poníků podílejí také další aktivistické i vědecké organizace, zejména Institut aplikované ekologie Beleco, Biologické centrum Akademie věd České republiky a Jihočeská univerzita. Exmoorský pony se přitom v české přírodě již nově vyskytuje, a to od konce letošního ledna. Do Milovic na Nymbursku bylo z Británie dopraveno 14 divokých koní, které tam vypustili do volné přírody.

Tato zvířata patří v Česku k původním živočišným druhům, ale v Evropě byla vyhubena člověkem. Projekt má i v krajině bývalého vojenského prostoru v Milovicích navrátit přirozenou rovnováhu.

Autor: Vojtěch Smola

7.11.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Bojují o fotbalové hřiště. Jeho odpůrci sepsali petici

Ondřej Němec.
VÍME PRVNÍ

Němec se z reprezentace omluvil. Necítím se fit, říká po nedávném otřesu mozku

AKTUALIZOVÁNO

Mistrovské oslavy v Brně: hokejisty přivítalo 12 tisíc fanoušků, obsadili i věž

Brno /VIDEO, FOTOGALERIE/ – „Brno, miluji tě!" volal na plném Zelném trhu v centru města kouč a majitel hokejové Komety Libor Zábranský. Měl k tomu dobrý důvod, protože bez ohledu na déšť přišlo na sobotní oslavu titulu dvanáct tisíc fanoušků a na náměstí vládla euforická atmosféra připomínající zlaté okamžiky českého hokeje po výhře v Naganu. Fanoušci obsadili i nedalekou věž Staré radnice.

Akce Kulak, pak samota. I přes to trápení bych do strany nevstoupila, vypráví

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Ze třiaosmdesátihektarového statku v Mistříně na Hodonínsku se museli přestěhovat za jeden den. V roce 1951 jim ho totiž vzali komunisté při akci Kulak. Při ní zabavovali majetek všem velkým statkářům, aby vytvořili státní hospodářství. „Bylo nás devět. Vojáci nás převezli na samotu u Jestřabice na Kroměřížsku, která měla jen jednu místnost," vzpomíná šestaosmdesátiletá Eliška Kolečkářová na dobu, kdy jí bylo teprve osmnáct let. Jejího otce Metoděje Hlobílka letos na konci března hodonínský okresní soud rehabilitoval a očistil jeho jméno.

Obří beranidlo postavili na hradbách Špilberku. Pomocí dobového jeřábu

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/– Jako obrovští křečci se mohli cítit muži, kteří v sobotu odpoledne poháněli jeřáb při stavbě beranidla na Špilberku. Desetimetrové dřevěné součásti stroje totiž zvedali pomocí otočného kola, které rozhýbali díky vlastní chůzi v něm. Středověký jeřáb použili na zvedání dílů dobového beranidla k zatloukání pilotů. Oba stroje postavili jako součást výstavy Stavba jako Brno a návštěvníci je na hradě uvidí až do konce roku.

AKTUALIZOVÁNO

Třetí oběť tragické nehody na Blanensku. V nemocnici zemřel 45letý muž

Černá Hora /FOTOGALERIE/ – Třetího mrtvého má sobotní vážná dopravní nehoda na Blanensku. Pětačtyřicetiletý muž zemřel v noci na neděli v nemocnici na následky vážných zranění. Na silnici I/43 mezi Černou Horou a Závistí se v podvečer srazilo osobní auto s dodávkou. „Šlo o čelní střet volkswagenu a octavie. Po srážce obě auta ještě narazila do stromu," popsal policejní mluvčí Bohumil Malášek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies