Jedna z mála, která se ještě ani s jedním Američanem nezvěčnila, je desetiletá Dominika Rypalová z Vyškova. Na památku sbírá podpisy do notýsku. „Raději chci je než fotky. Je to jako autogram," říká.

Je jednou ze stovek civilistů, kteří během nedělního odpoledne prošli vyškovskými kasárnami. Nalákala je právě americká technika. „Byl jsem studentem armády a stále se o ni zajímám," říká Ivan Julínek ze slovenských Nových Zámků.

V kasárnách je přitom náhodou. Do Vyškova přijel s rodinou na hokejové soustředění. Až pak se dozvěděl o přehlídce.

Američané míří dál na sever
· Přesun se týká čtyř set vojáků a 225 kusů techniky. K vidění byly kolové obrněné transportéry Stryker a Humvee, minometný transportér, lehká tažená houfnice nebo třeba výbušný odminovač
· konvoj je složený z devíti částí, sedm z nich dorazilo na víkend do Vyškova
· příjezd se neobešel bez komplikací. U kasáren vbíhal před vozidla protestující muž, policisté ho usměrnili
· vojáci Vyškov opouští od pondělní sedmé hodiny ranní. Míří na cvičení do Pobaltí

Na ní nechybí například samohybná houfnice na podvozku obrněného vozidla Stryker. Lidem ji představuje Quincy Swensen. „Jde o hlavní bojový prostředek palebné podpory. Posádku tvoří tři lidi: řidič, střelec a velitel vozidla. Má úplně automatizovaný systém, takže to stačí," popisuje Swensen a hned pomáhá dalšímu dítěti nahoru.

U americké armády je tři roky. S konvojem jel podruhé. A v Česku je potřetí. „Byl jsem už v Praze a Plzni, takže jsem ochutnal i české pivo," usmívá se Swensen.

Tentokrát si ale točené nedá. „Večer plánuji zůstat v kasárnách a připravovat se na odjezd," dodává.

Dlouhé cestování mu prý nevadí. „Užijeme si při něm hodně legrace. Ale i dnešek je pro nás velká zábava, s dětmi je to fajn," rozhlíží se po malých návštěvnících.

Někde kolem něj se pohybují i děti Julínka. Ten přístup vojáků velmi oceňuje. „Všem se věnují, jsou ochotní a pouští nás i dovnitř vozidel. Naše děti si to tak moc užívají. Kdyby byla auta za ohradníkem, nebylo by to ono," podotýká Julínek.

Nadšená je i Rypalová. „Byla jsem uvnitř jednoho auta. Bylo v něm hodně tlačítek, což bylo dost zajímavé. Klidně si dokážu představit, že bychom taky takové měli a táta by mě s ním vzal třeba na výlet," usmívá se Rypalová.

Vojandou ale být nechce. „Asi to není pro mě, musí to být celkem těžké," odtuší.

A není daleko od pravdy. První vojáci, kteří do Vyškova v sobotu dorazili, se hned pustili do práce. Museli dotankovat a ošetřit techniku. A zahájili přípravu přehlídky. „Nedělní snídani měli už v sedm ráno. Celou dobu si vaří v rámci cvičení sami polním způsobem. Po jídle část z nich odjela na autopark, kde se opět věnovali ošetřování techniky. Část připravovala ukázky a zbytek tvořený řidiči navštívil naše centrum simulačních a trenažérových technologií," přibližuje mluvčí vyškovské posádky Monika Nováková.