VYBERTE SI REGION

Dochovala se jako jediná. V Klamově huti vyráběli železo, slitinu i točili film

Blansko /HISTORIE OD PODLAHY/ – Jako jediná z železářských hutí na území bývalého blanenského panství rodu Salmů se dochovala do dnešní doby. Byla jednou z prvních v Česku, ve které se používalo minerální palivo. Řeč je o Klamově huti. Právě jí je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Historie od podlahy.

16.10.2016
SDÍLEJ:

Huť Klamovka na historickém obrázku.Foto: Archiv Pavla Svobody

Huť, které místní lidově říkají Klamovka, se nachází na jižním okraji Blanska v údolí řeky Svitavy. Kolem ní vede mezistátní cyklotrasa číslo pět zvaná Jantarová stezka. Ta spojuje Vídeň, Moravu a polský Krakov a dostala jméno po slavné obchodní cestě.

Postavili ji v letech 1853 až 1857. Dostala jméno Clam Hütte, podle Augusty Salmové, která se provdala za hraběte Jindřicha Clam– 
-Martinice. Zpracovávat železo v ní lidé poprvé začali v roce 1857. „Avšak teprve čtvrtá výrobní kampaň v letech 1958 až 1959 byla úspěšná," píše v knize Blansko – Brána Moravského krasu Ivan Balák.

Po roce provozu nechal rod Salmů vedle huti postavit koksovny, pro které se dováželo uhlí z dolů v Polské Ostravě, které jim rovněž patřily. Klamovka byla jednou z prvních hutí v českých zemích, v níž používali k vytápění místo dřeva uhlí. Vysoká pec produkovala ročně přes tři tisíce tun surového železa.

Zpracováním železných rud se v huti zabývali až do roku 1893, poté byla přestavěna na slévárnu. Zaměstnanci slévárny se zaměřili především na výrobu komerční litiny. V době své největší slávy dokázali vyprodukovat ročně až tři sta padesát vagónů litinového zboží. Výrobky vyváželi do řady zemí.

Komerční litinu vyráběli v Klamovce až do roku 1923, kdy byla výroba zastavena. „Důvodem byla především skutečnost, že se jednalo o nejmenší provoz slévárenský s nejhoršími podmínkami pro práci, vysokými dopravními náklady a špatnou perspektivou dalšího rozvoje vzhledem k poloze," píše Barták.

Na začátku třicátých let byla do nevyužitých prostor přenesena zkušební stanice pro modelový výzkum vodních strojů. V Klamovce se nacházela i zkušební stanice turbín, na níž dříve prováděl své pokusy i Viktor Kaplan.

V roce 1953 Klamovu huť koupili zástupci Výzkumného ústavu vodních strojů ČKD Blansko a od roku 1988 začali do budovy chodit studenti, přesunula se tam totiž svářečská škola. V roce 1994 vznikla v tamních prostorách výstavní a prodejní expozice blanenské umělecké litiny.

Ke Klamovce se mohou lidé od roku 2012 projít i s průvodcem. Huť je součástí komentované prohlídky jižní části Blanska. Trasu lidé s průvodcem projdou za hodinu a půl a zaplatí za ni padesát korun. Procházku Blanskem pořádá informační kancelář Blanka ve spolupráci s Galerií Ve Věži. „Prohlídky se nekonají nijak pravidelně. Zájemci nám zavolají a následně se přímo s průvodcem domluví, kdy by se Blanskem chtěli projít. Program prohlídky se dá také individuálně upravit," popisuje pracovnice informační kanceláře Kateřina Rumlová. Návštěvníci uvidí například i dřevěný kostelík, nejstarší domy v Blansku nebo Ježkovu továrnu.

Kromě výroby železa nebo litiny v huti dokonce vznikal i film. K natáčení několika scén televizního filmu Zrozen bez porodu si ji vybral režisér Filip Renč. Kriminální příběh napsal novinář a publicista Josef Klíma, v hlavních rolích se představila Simona Stašová a Juraj Kukura.

Dnes Klamovku vlastní soukromý majitel. Celou budovu využívá jako výrobní fabriku. „V budově jsou tři výrobní haly, ve kterých pracuje asi deset zaměstnanců. Historický ráz tak má budova pouze zvenku," řekl nynější majitel Klamovy hutě Petr Musil.

S ním souhlasí i blanenský průvodce Pavel Svoboda. „Budova je pro lidi zajímavá pouze zvenku," potvrdil.

MARKÉTA PULDOVÁ

Autor: Redakce

16.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies