VYBERTE SI REGION

Dravcům se na jihu Moravy daří. Žijí nad střechami měst

Jižní Morava - Od časných ranních hodin budí Brňana Jindřicha Smutného pronikavé skřehotání poštolek. V České republice typičtí drobní dravci hnízdí ve skulině pod střechou jeho domu. „Když sedím na balkoně, vždycky je pozoruji," řekl Smutný. Ornitologové z jižní Moravy mají pro milovníky přírody dobrou zprávu: vzácných druhů dravců v kraji díky aktivitám ochranářů přibývá.

28.6.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník/archiv

Odborníci potvrzují, že některé běžnější druhy dravců lze spatřit i ve větších městech. „Ptáci se takzvaně synantropizují. To znamená, že se druhy, které sídlily mimo dosah člověka, přesouvají do jeho blízkosti a zvykají si na něj," vysvětlil biolog Jaroslav Koleček. Ptákům, kteří hnízdí převážně na skalách, podle něj městské prostředí s výškovými budovami vyhovuje.

Nejvíc je poštolek

Přesné počty dravců ve městě ornitologové neznají. „Druhým rokem vše sledujeme a počty ptáků mapujeme. Ještě nejsme zdaleka hotovi, práce potrvají další dva roky," řekl David Horal z České společnosti ornitologické. Vědci rozšíření dravců mapují například sledováním starých hnízd, do kterých se mají páry vracet a zahnízdit v nich.

V Brně se podle odborníků člověk nejčastěji setká s poštolkou obecnou. Její počet odhadli ornitologové na konci devadesátých let v Brně na sto až sto padesát hnízdících párů, v kraji pak na zhruba dva a půl tisíce párů.

Poštolka ve městech hnízdí ve vyvýšených dutinách, na římsách výškových budov nebo v jejich výklencích. Při troše štěstí může zahnízdit lidem i na balkoně. „Kromě nich se obyvatelé okrajových částí měst vzácněji setkají s káňaty lesními, krahujci obecními, výjimečně i s jestřáby lesními," dodal Koleček. S dravci přijde člověk do styku nejčastěji v parcích nebo na krajích měst, kde loví drobné savce či menší ptáky.

Na jižní Moravě je některých druhů dravých ptáků nejvíc z celé České republiky. „Kromě běžnějších druhů jako jsou poštolky hnízdí na jihu Moravy například raroh velký, ostříž lesní, pár desítek luňáků, několik desítek orlů mořských a dokonce tři páry u nás vzácného orla královského" vyjmenoval biolog Koleček.

Orel královský se v Česku před rokem 1998 nevyskytoval vůbec. Uhnízdil se na soutoku Moravy a Dyje na Břeclavsku, kam nejspíš přeletěl z Rakouska nebo ze Slovenska.

Větší počet i velkou různorodost dravců na jižní Moravě zdůvodňuje ornitolog Jan Sychra z Masarykovy univerzity dvěma faktory. „Ptáci tady mají vhodné podmínky k hnízdění, a to například v okolí soutoku Dyje a Moravy. Mají zde také dostatek potravy," vysvětlil ornitolog.

Nebezpečná auta

Město ale může být pro dravce také nebezpečné. Záchranné stanice v okolí Brna evidují rok od roku větší počet ptáků, kteří skončí v jejich péči. „Často nám lidé nosí dravce po srážkách s auty nebo popálené dráty elektrického napětí," řekl Jaroslav Sedláček ze záchranné stanice pro dravce v Rajhradu na Brněnsku.

Nejčastěji bývají sražená auty káňata. „Jsou to mrchožrouti. Vidí sražené zvíře na silnici a chtějí se najíst. Pak nestačí dost rychle uhnout, když jede další auto," vysvětlil ornitolog Josef Chytil.

V záchranné stanici v Jinačovicích, která funguje při brněnské zoo, teď mají v péči dvě mláďata poštolek. „Nejčastěji tady máme ptáčata, která vypadnou z hnízd ve výškových budovách. Zrovna v pondělí v noci nám do stanice přinesli ptáče, které z jednoho takového hnízda vypadlo. Bylo v tak špatném stavu, že už ho zpátky do přírody vrátit nemůžeme," řekla Tereza Karasová ze záchranné stanice.

Pokud lidé najdou poraněného dravého ptáka, nemají se ho podle odborníků snažit sami odchytit. „Nejdůležitější je zavolat na záchrannou stanici. Tam lidem poradí, jak dál postupovat, nebo si pro poraněného dravce přijedou," řekla Karasová. Kdyby se snažili poraněnému zvířeti sami pomoct, mohl by je pták poranit zobákem nebo pařáty.

JAN ČAMBORA

Autor: Redakce

28.6.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Bruslařskou dálnici na Brněnské přehradě využívají o víkendu davy lidí.
2 23

Bruslařská dálnice. Na přehradě si lidé užívali dvoukilometrového okruhu

Ilustrační foto.

Pozor. Řidičák musí na jižní Moravě vyměnit 82 tisíc lidí

Na ledě ve společném dresu. Hokejový tým tří univerzit sbírá podporu

Brno – HC Univerzita Brno. Tak by mohl znít název společného hokejového týmu hráčů z Masarykovy univerzity, Vysokého učení technického a Mendelovy univerzity. Sportovci třech největších brněnských vysokých škol by pod jednotnou barvou dresu rádi bojovali v druhé lize.

Auto skončilo v řece. Nehoda uzavřela silnici mezi Bílovicemi a Adamovem

Bílovice nad Svitavou – Silnici mezi Bílovicemi nad Svitavou a Adamovem zablokovala v sobotu odpoledne dopravní nehoda. Krátce před druhou hodinou osobní auto sjelo do příkopu a skončilo v řece. Záchranáři odvezli do nemocnice jednu ženu. Podle prvních informací nejde o vážné zranění.

Jistota školky? Nově blízko domova. Brno zavede spádové oblasti

Brno – Každé ráno vyjíždí Martina Kratochvílová z brněnské Bystrce se svou čtyřletou dcerou. „Jelikož pracuji v centru, malou dávám do školky kousek od práce. Je to pro mě pohodlnější. Když skončím, dceru vyzvednu. Kdybych ji musela vyzvedávat v Bystrci, často bych to nestíhala," přiznala matka. Po zavedení takzvaných spádových oblastí, by Kratochvílová mohla mít s umístěním dcery v centru Brna problém. Při letošním zápise si rodiče sice mateřinku vyberou podle zaměření nebo kvality. Hlavním kritériem pro přijetí ale bude místo trvalého bydliště. Brno musí spádové oblasti zavést kvůli novele z ministerstva školství.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies