Malá amforka, keramika zdobená vlčími zuby, přeslen, žernov, ale také kostra koně, po stovky let ležící v odpadní jámě. Takové nálezy učinili v těchto dnech archeologové v místě, kde se v dohledné době bude stavět další část obchvatu Znojma. V úseku několika set metrů provádí pod skrývkou ornice záchranný archeologický výzkum. Řidiči jedoucí ze Znojma na Prahu je mohou v posledních dnech vídat kousek za Znojmem po pravé straně silnice. „Výzkum provádíme v místech, kde lze pozorovat průběh opevňovacího příkopu, který obtáčí nedaleké prameniště. Jde o ohrazenou osadu s komponenty z mladší doby kamenné. Máme zde i několik objektů z doby železné, tedy asi osm set let před naším letopočtem, přesněji z doby Horákovské kultury. Nejmladší osídlení je pak středověké, přibližně ze dvanáctého až čtrnáctého století. Přesněji to budeme vědět až po odborném laboratorním zpracování nalezené keramiky," uvedl šéf archeologického výzkumu David Humpola.

Z důležitých keramických předmětů budou odborníci teprve určovat přesnější stáří naleziště.

„Našli jsme například malou amforku zdobenou vlčími zuby, což je určité rýhování. Další střepy nesou znaky kultury s nálevkovými poháry. Objevili jsme také přeslen, tedy pravěký rotační setrvačník, který používaly přadleny na vřetenech pro spřádání nití, než byl později vynalezen kolovrat. V jedné z jam jsme odhalili žernov, což je rotační mlýnský kámen," přiblížil archeolog.

V jedné z jam pak ležela kostra koně. „Byla v původní zásobní jámě, která časem zřejmě posloužila jako odpadní jáma. Pokud se koni něco stalo, tak tam jeho mršinu uložili a zahrabali. Podobných nálezů je v mladohradištním období poměrně dost. Stáří jámy a samotného nálezu zatím není potvrzeno," doplnil Humpola.

Archeologové a brigádníci, kteří v místech pracují, našli i tři čtyři kovové nožíky, které nejsou datovatelné. „Našli jsme i několik podkov a hřebíky podkováky. Jiné kovové předměty jsme nenalezli. Nálezy po zpracování a vyhodnocení půjdou do Jihomoravského muzea ve Znojmě," shrnul archeolog.

Mezi tuctem brigádníků, kteří se musí potýkat s velmi tvrdou skalnatou zemí, byla také Michaela Simandlová ze Ctidružic.

„Práce zde je sice fyzicky velmi náročná, ale setkání s historií v hmotné podobě je úžasné. Moc mne to baví. Podařilo se mi vykopat několik kousků keramiky. Dávám si velký pozor, abych nic nepoškodila. Příště bych na podobnou brigádu opět chtěla," svěřila se Simandlová.