Právě omezená plocha vinic žene jejich ceny nahoru. V současné době se podle prezidenta Svazu vinařů Tibora Nyitraye prodávají spíše pozemky o větší rozloze. „Záleží na tom, kolik keřů ve vinici je. U zdravého vinohradu rozhoduje dost významně už jeho poloha. V místech, jako je Pálava, se prodávají draze," ozřejmil Nyitray.

Liší se také ceny jednotlivých vinohradů. „Cena nově vysazené vinice se pohybuje okolo tři čtvrtě milionu až milionu korun za hektar. Obecně se prodávají většinou za půl milionu až milion korun, u těch lepších i více. U půdy, kde není vysazený vinohrad, je to hodně individuální. Někde je to deset korun za metr, na některých místech až padesát. Půda musí být samozřejmě ve viniční trati," uvedl Nyitray.

Růst cen potvrzuje i ředitel Znovínu Znojmo Pavel Vajčner. „Za posledních deset let zdražily pozemky asi dvojnásobně. Cena vinohradů se liší a čísla, která uvedu, jsou velmi orientační. Například cena deseti- až dvanáctiletého vinohradu může být 600 až 800 tisíc korun za hektar. Naopak pokud jde o nájem, může být cena například 200 tisíc korun," řekl Vajčner.

Podle něj na Znojemsku momentálně nejsou vinice na prodej. „To se ovšem může kdykoli změnit. O vinohrady je zájem a víno je v kurzu. Také proto ceny stále rostou," dodal Vajčner.

Pro zvětšení klikněte.

Nabídek kvalitních a velkých pozemků pro pěstování vína je na trhu nedostatek. „Chtěli bychom zařadit do našeho sortimentu nové odrůdy hroznů, ale zatím nemůžeme. Dívali jsme se po nějakém pozemku ke koupi, ale ty nejsou. Je to bariéra a tlumí to i celkový vývoj moravského vinařství," komentoval vinař František Bílek z Velkých Bílovic.

Podle něj je problém hlavně najít nějakou větší plochu, aby měl vinař pozemek pohromadě. „Občas se najde nějaký starší člověk, který chce prodat své vinohrady. Vinař tedy může poskupovat jeho několikaarové pozemky, ale ukáže se problém, že vinice jsou většinou rozložené po větší ploše katastru. Člověk si musí rozmyslet, zda je pro něj výhodné popojíždět kvůli pár arům. Vždy je výhodnější koupit třeba pět parcel vedle sebe, aby mělo význam tam něco dělat," vysvětlil vinař Bílek.

Menší zájem o malé pozemky s vinohrady potvrzuje i předseda Okresní agrární komory v Hodoníně Petr Chaloupka. „Jak populace na vesnicích stárne, vinohrady lidé prodávají, předávají, pronajímají. Chtějí se jich zbavit. Když majitel menšího vinohradu na vesnici prodává, musí ještě pomalu skoro i připlatit," podotkl Chaloupka.

Celkovou rozlohu vinic v České republice stanovují pravidla Evropské unie. Bez povolení není možné založit nový vinohrad, dá se pouze vyklučit starý a vysadit na pozemku nové sazenice.

Takzvané právo na novou výsadbu musel nedávno pracně shánět vinař Miloš Pekárek, který hospodaří na pozemku u Jaroslavic na Znojemsku. „Neměl jsem starý vinohrad, který bych vyklučil, proto jsem musel shánět právo na opětovnou výsadbu. Nyní mám tedy vysázeno asi jeden a půl hektaru vinohradu, příští rok chci pokračovat ve výsadbě až do tří hektarů," přiblížil Pekárek.

Návrat za šest let

Jeden hektar vinohradu vyjde podle vinaře asi na šest set tisíc korun. „Věřím, že asi v horizontu pěti šesti let se mi investice z vinohradu začnou vracet," zakončil Pekárek. Dodal, že v budoucnosti chce obhospodařovat až čtrnáct hektarů vinic.

Podle prezidenta Svazu vinařů Nyitraye letos po opakovaných žádostech vinařů povolila Evropská unie plochu vinic rozšířit. „Nově se od letošního roku mohou vysazovat nové vinohrady, kdy se navýší plocha stávajících vinic o jedno procento z rozlohy v předchozím období. Pro letošní rok je k dispozici 178 hektarů. Letos neočekávám tak velký zájem, ale v příštím roce, jakmile dojdou současné možnosti, se začne více využívat i toto nové právo," řekl Nyitray.

PETRA HANZLOVÁ

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU


Udělali si radost. Za vinohrad zaplatili desetinásobek ceny

Jižní Morava - Doba, kdy lidé vinohrady prodávali či měnili za jiné pozemky, je zřejmě pryč. Nabídek je na trhu v dnešní době velmi málo. Na vesnicích sice ještě stále k dostání jsou, ale vesměs jen v menších rozlohách. Za velké a ucelené bloky firmy zaplatí i miliony. „Vinohrady se prodávají už pouze sporadicky. Když někdo skončí, objeví se pak na trhu třeba jeden nebo dva hektary vinice. Ale těch dobrých se lidé většinou nezbavují. Rozumnější pak je spíš vinohrad pronajmout, než jej prodat," vysvětlil prezident Svazu vinařů Tibor Nyitray.

Existují však i výjimky. Na podzim minulého roku například koupilo vinařství Cha-teau Valtice od města Mikulov na Břeclavsku tříhektarový vinohrad s několika bílými odrůdami pod Svatým kopečkem. Za sedm milionů korun. Tedy za desetinásobek odhadní ceny.

Prodej nejvyšší nabídce odhlasovalo i zastupitelstvo. Jeden metr čtvereční tak vyšel na 251 korun. „Krásné podzimní počasí odhalilo neskutečné kouzlo a jedinečnost tohoto místa pod Svatým kopečkem natolik, že jsme se na rodinné radě rozhodli, že s cenou půjdeme historicky vysoko. Takovou cenu jsme za vinohrad nikdy nezaplatili a už ani nezaplatíme. Ale udělali jsme si vinařskou radost," prohlásil ředitel valtického vinařství Marek Šťastný.

O asi největší nákup poslední doby se postaralo Zámecké vinařství ze Bzence na Hodonínsku. Od společnosti Zemas Čejč získalo celkem 165 hektarů. Tento nákup se týkal vinic ve slovácké podoblasti v katastrech Čejč, Hovorany, Terezín, Karlín na Moravě a Násedlovice. „Nakoupit vinice je v dnešní době daleko komplikovanější. Souvisí to se zájmem o moravskou surovinu, která vedla již k rozsáhlým vlastnickým změnám v uživatelích vinic," uvedl ředitel Zámeckého vinařství Bořek Svoboda. (hra, kos)


Velkobílovický vinař Jaroslav Sedlák říká:

Pozemky zdražily o sto procent

Velké Bílovice - Jaroslav Sedlák z Rodinného vinařství Sedlák ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku pokračuje spolu se svým bratrancem Milanem v práci předků. I oni se věnovali vinařství. Když před necelými deseti lety dvojice zakládala rodinnou firmu, hospodařili zhruba s pěti hektary vinic, nyní se rozloha jejich vinohradů rozrostla na necelých osmnáct hektarů.

Jak dlouho máte ve vlastnictví nejstarší vinohrady?

Nejstarší vinohrady vlastníme zhruba pětadvacet let. Pozemky se ve Velkých Bílovicích vracely až po roce 1990. Do té doby byly všechny ve společném majetku tamního zemědělského družstva.

Jak moc si vážíte toho, že máte vinohrady po svých předcích?

Měli jsme asi pět hektarů, na kterých hospodařili můj otec se strýcem. Díky takovému základu jsme potom měli jednodušší start, když jsme se následně pustili do práce s mým bratrancem. Začínat úplně od nuly by bylo samozřejmě složitější.

Jak velké máte potíže s přikupováním nových vinic?

Je to velký problém i jinde v okolí. U nás je celkem dost vinařů a trend je aktuálně takový, že každý by ještě rád své pozemky a vinice rozšířil. Možnosti jsou však omezené. Poptávka výrazně převyšuje nabídku.

Jak nejčastěji získáváte nové vinohrady?

Občas se podaří koupit stávající menší vinohrady od starších vinařů, kteří končí a nemají následovníka. Nebo je i minimální možnost získat pozemky bývalých sadů. Ty jsou ve viničních tratích, ale vinohrad tam nikdy nebyl.

Jak se změnily ceny pozemků pro vinice za posledních deset let?

Cena pozemků vzrostla i o sto procent. Díky velké poptávce po moravském víně se zvýšil i zájem lidí o investování do takové půdy. Nejen od vinařů, chodí nám nabídky například od pražských firem. (hra)