VYBERTE SI REGION

Japonská kultura na vlastní kůži? Z řevu kendistů téměř vstávaly vlasy hrůzou

Hodonín /REPORTÁŽ/ – Před hodonínskou knihovnou postávají dvě postavy jako vystřižené z komiksu. Dívka s dlouhými, ostře tyrkysovými vlasy, v bílé košili s černým motýlkem a károvanou sukní, kterou doprovází asijsky vyhlížející bojovník s dvěma meči za zády. „Poznejte Japonsko! Hry, bojová umění, workshopy i ochutnávka," zvou na Národní třídě kolemjdoucí. Spolek Minami no Otaku z Hodonína totiž v pátek v knihovně totiž pořádal již páté Odpoledne japonské kultury.

16.4.2016
SDÍLEJ:

Prostory hodonínské knihovny se proměnily v Japonsko. Na jednotlivých stanovištích si návštěvníci zahráli klasické deskové i počítačové hry. Milovníci země vycházejícího slunce představili také bojová umění – kendó, aikido a judo.Foto: DENÍK/Dominika Floriánová

Ve vestibulu se na žíněnkách připravují dva bojovníci k ukázce umění kendó neboli japonského šermu. Nejprve si na hlavu uvážou šátky a následně nasadí ochrannou helmu. Chrániče jim nechybí ani na jiných částech těla. „A ne že mě zase trefíš někam mimo. Minule jsem měl na ruce modřinu snad dva týdny," upozorňuje svého protivníka jeden z mužů.

Důvod jeho obav je jasný, jakmile se pustí do boje. Ostrými ranami bambusovým mečem, takzvaným šinajem, se rozhodně nešetří. A souboj doprovází hlasitými výkřiky, které se rozléhají po celé knihovně a přilákají také řadu zvědavců. „Někdo říká, že je to jako když se perou dva kohouti, a asi je to pravda. Ten řev k tomu patří. Je třeba protivníka odstrašit, ukázat, že nad ním máte převahu. Označuje to také správný zásah," vysvětluje jeden z kendistů, Jan Pôbiš.

Naproti tomu zcela rozdílná nálada panuje na stanovišti, které se věnuje klasickým japonský hrám. Dva chlapci soustředěně sledují hrací desku s černými a bílými kameny před sebou a pečlivě zvažují další tah. Své mozkové závity namáhají kvuli Go. „Jde o tisíce let starou hru původem z Číny. Řekl bych, že jde o takový mix piškvorek a šachů, ale hráči při ní mají mnohem víc možností. Kameny mohou i brát, tedy takzvaně zajmout. Velkou roli zde hraje strategie," přibližuje tradiční hru člen Minami no Otaku Libor Nesvadba.

Zatímco deskové klání zaujalo spíše ty odrostlejší návštěvníky, děti se shlukují v místnosti s počítačovými hrami. „My chceme ještě jednou!" vykřikují dvě malé dívky, kterým se zalíbila virtuální taneční hra. Po souhlasném pokynu jednoho z pořadatelů berou do ruky ovladače, které zaznamenávají jejich pohyb, a začínají hopsat a tančit, tak aby napodobily postavy na obrazovce.

Malá tlačenice se tvoří také u stánku s japonskými pochoutkami. „Máme tady japonské matcha sušenky ze zeleného čaje. Ten pokrm s rýží je karé, vlastně kari na japonský způsob. U Japonců je hodně populární. Zkusit můžete i želé s příchutí červených fazolí, ale nebojte se, chutná sladce," vyjmenovává nabídku dívka v černobílých šatech s ostře fialovými vlasy Gabriela Eková.

Největší poptávka je ale po palačinkách. Speciální přísadou těch ze země vycházejícího slunce je med, který nahrazuje cukr. „Nahoru pak dávají čokoládovou hmotu podobnou marmeládě a jahody," dodává Eková.

Při pojídání hosté poslouchají přednášku o cosplay neboli kostýmové hře, ve které jsou Japonci přeborníci. „Nejde jen o to mít kostým, jako když jdete na karneval. Musíte tu postavu žít. Jde hlavně o herecký výkon," vysvětluje dívka, která se svým modrým oblečkem a modrými vlasy jako by vypadla z animovaného fil­mu.

DOMINIKA FLORIÁNOVÁ

Autor: Redakce

16.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Připomínka trhové tradice: Lidé se ptali po rybí polévce, říká prodejkyně

Brno – Současný název Dominikánského náměstí se poprvé objevil až ve druhé polovině devatenáctého století. V minulosti byli lidé zvyklí o něm mluvit spíše jako o Rybím trhu. Na dávnou tradici v letošním roce navázali organizátoři vánočních trhů. Ty se v letošním roce rozrostly i před budovu Nové radnice a lidé na nich podle dávné tradice opět dostanou ryby. Jen ne syrové, ale připravované na různé způsoby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies