VYBERTE SI REGION

Týrání důchodců v ubytovně v Přerově? Případ řeší policie

Brno /ROZHOVORY UVNITŘ/ - V pokoji žije dvacet lidí trpících schizofrenií, těžkou demencí, někteří jsou neschopní pohybu. Ve vzduchu páchne moč a výkaly. Jeden klient je přivázaný amatérsky vyrobenými pásy k posteli. O nemohoucí se starají sestry bez zdravotního vzdělání. Tak to podle ombudsmanky před půl rokem vypadalo v domově důchodců v Kunštátě na Blanensku. Jeho majitelku Chrystynu Černejovou vyšetřuje policie. Problémy jsou i v dalších pochybných zařízeních, naposled v Přerově.

12.2.2015 3 AKTUALIZOVÁNO 13.2.2015
SDÍLEJ:

Sociální služby. Ilustrační foto.Foto: Bára Kelnerová

Podle ombudsmanky Anny Šabatové selhala kontrola úřadů, zejména kraje. „Tato zařízení má kontrolovat na vlastní pěst a při pochybení s poskytovateli okamžitě zahájit správní řízení," řekla.

nejhorší případy
Problémová zařízení pro staré a nemocné lidi:
- Centrum komplexních služeb pro rodinu a domácnost v Kunštátě na Blanensku: Policisté vyšetřují majitelku Chrystynu Černejovou kvůli podezření, že personál týral klienty, kteří trpěli podvýživou. Od června ubytovna nefunguje.
- Penzion Jiřinka v Brně: Klienti platili až třiadvacet tisíc měsíčně. Majitelka v březnu ukončí činnost.
- Ubytovna v Dluhonské ulici v Přerově: v zařízení žili i Jihomoravané, trpěli hladem, myli se pod jednou sprchou. Zařízení bude fungovat do konce února.

Náměstek jihomoravského hejtmana pro sociální věci Marek Šlapal úředníky brání. Podle něj nemají šanci poznat, které ubytovny jsou nelegální. Obvykle se totiž o staré lidi, postižené a nemohoucí starají domovy, penziony, hospice nebo i jednotlivci s oficiálním oprávněním. Jde o takzvané registrované sociální služby. Pochybná zařízení se obvykle tváří jako obyčejný penzion. „Pokud o problematických domovech nevíme, nemůžeme je ani prošetřit. Dozvíme se o tom jedině tak, že si někdo bude stěžovat," shrnul Šlapal.

Jádro problému je podle Šabatové v nedostatku míst v oficiálních zařízeních. S tím souhlasí provozovatel Domova u zámku v Ivanovicích na Hané na Vyškovsku Pavel Herajt. Podle něj populace stárne a úřady na to nereagují.

Kraj má dvě řešení. Letos se postará o sto starých lidí. „Vznikne nová ubytovna v Újezdu u Brna," ujistil Šlapal. I tak bude ale dalších dvanáct set zájemců na jižní Moravě speciální péči hledat. Na svou stranu chtějí úřady získat i část nelegálních poskytovatelů sociálních služeb. Pokud se zaregistrují, nabídnou jim třicet milionů z celkových sedmi set určených v kraji pro poskytovatele sociální péče.

Pokud se nelegální provozovatelé nezaregistrují a dál budou poskytovat pochybnou péči, hrozí jim správní řízení a vysoká pokuta. Za týrání svěřených klientů riskují ještě tvrdší postih. Stejně jako provozovatel přerovské ubytovny Pavel Mirga, kterého vyšetřuje policie, a se kterým Olomoucký kraj zahájil správní řízení.

V jeho zařízení živořilo i několik Jihomoravanů. Podle posledních informací pět z nich ošetřila Nemocnice milosrdných bratří v Brně, magistrát je pak umístil do různých zařízení. Jeden muž z Přerovska skončil v tamním domově důchodců. Mirga sice tvrdil, že ubytovnu v únoru zavře, uvolněných šest míst však už obsazuje dalšími postiženými.

Za týrání důchodců odpovídá hlavně kra, říká Šabatová

Brno - Týrání svěřenců se měli podle ombudsmanky Anny Šabatové dopouštět pracovníci v domovech důchodců v Kunštátě, Přerově a brněnských Řečkovicích. A to nejsou všechny případy, na které Šabatová upozornila. „Jde o selhání systému," tvrdí.

Byla náhoda, že jste na tato zařízení přišli? Nebo jich existuje více?

Náhoda to nebyla. Už můj předchůdce Pavel Varvařovský v roce 2012 prošetřil dvě problémová zařízení. Kolegové se rozhodli, že se na tento fenomén zaměří. Podezřelá zařízení vyhledávali a kontrolovali, jestli mají registraci. Jestliže ji ubytovna neměla, zkontrolovali ji.

Zařízení pro důchodce si dovolí fungovat bez registrace? Problémy s úřady přece musí předpokládat.

Mě to taky překvapuje. Poskytovat služby bez registrace je správní delikt. Úřady mohou v těchto případech uložit až milionovou pokutu. Přesto se to děje a dělo dlouhou dobu předtím, než jsme na to přišli. A pokuty nikdo neuděloval. My teď chceme přimět státní orgány, aby vyvíjely zákonný tlak na tato zařízení. Aby se registrovala, nebo ukončila svou činnost.

Bez registrace je nemůže nikdo kontrolovat?

My se jako zástupci kanceláře ombudsmana dostaneme do každého zařízení, kde jsou lidé omezeni na svobodě. Máte ale pravdu. Nemůže tam jít inspekce sociálních služeb, protože ta zařízení říkají: my podle zákona nejsme sociální služba. Je to nedomyšlené. Inspekce se tam dostane, teprve až ji někdo upozorní, třeba my. Pak s takovou ubytovnou může zahájit správní řízení.

Do té doby se tam může dít cokoli?

Až ve chvíli, kdy úřad někdo upozorní, že tam poskytují neregistrované služby, kontrolu provede. Do té doby tam nikdo nechodí, protože se o existenci zařízení z oficiálního rejstříku nikdo nedozví.

Jak se stane, že se člověk do takového zařízení dostane?

Stává se to, když příbuzní nebo děti hledají pro někoho blízkého místo, kde by mohl žít a měl by zajištěnou i zdravotní péči. Často je nenapadne, že zařízení nemá potřebnou registraci. Na první pohled ale nemusí být patrné, že je něco v nepořádku. Neodbornost se projeví postupně. Mohou se ale přeptat na krajském úřadě, který vede databázi všech registrovaných.

Jak tedy poznat, jestli je zařízení dobré nebo ne?

Jakmile zjistíte, že má potřebnou registraci, je třeba si všímat, jak je například vstřícný personál, jak se ke klientům chová. Důležité je, co klienti přes den dělají, kde jsou. Když všichni jen leží na pokoji, tak nejspíš nepůjde o dobré zařízení.

Kdo je za to zodpovědný?

Odpovědnost nese i zřizovatel, ale především, protože je to veřejná věc, krajský úřad. Ten má zjišťovat, jak to v domovech funguje, a s poskytovateli bez registrace okamžitě zahájit správní řízení. Jde ale také o to, že pokud by kraj nařídil uzavření, musel by se o ty lidi postarat a někam je dát. To je jeden z důvodů, proč jsou v tomto ohledu kraje tak liknavé.

Jak by se ještě dala tato situace zlepšit?

Problém je systémový. Ale odpověď zní: nemáme dostatek kvalitních sociálních služeb, které pracují v souladu se zákonem. Proto vzniklo tolik takových nelegálních zařízení. Lidé se neorientují. Nabídka těch legálních musí být větší. Třeba i terénních pracovníků, kteří by chodili do domácnosti. Díky této pomoci by člověk do pobytového zařízení třeba vůbec nemusel.

Nelegální domovy? Není šance je objevit, říká Šlapal

Brno - Podle ombudsmanky Anny Šabatové za vznik nelegálních ubytoven na území Jihomoravského kraje odpovídá především kraj. Náměstek hejtmana Marek Šlapal, který má odbor sociálních věcí na starost, ale tvrdí, že krajští úředníci nemají jak problémová zařízení kontrolovat. „Dozvíme se o tom, jedině když si někdo bude stěžovat. Pokud neobdržíme podnět, není v našich možnostech problémy odhalit," komentoval Šlapal.

Ombudsmanka v minulém roce prošetřila několik zařízení, která měla poskytovat neregistrované sociální služby. Proč se o tom dřív nedozvěděl i odbor sociálních věcí?

Můžeme kontrolovat ta sociální zařízení, o kterých víme. To nám ukládá zákon. Pokud o neregistrovaných sociálních službách nevíme, nemůžeme je ani prošetřovat. Nepoznáme, co se tam děje, tváří se například jako hostince.

O kolika problémových zařízeních na jižní Moravě víte?

V současné době máme informace o deseti neregistrovaných zařízeních, kde poskytují pobytové služby. Se dvěma z nich jsme zahájili správní řízení, dvě až tři se přihlásila k registraci a zbytek prošetřujeme.

Ombudsmanka ale zjistila špatné podmínky i v registrovaných sociálních zařízeních. V blízké době svá šetření zveřejní. O těch víte?

O tom žádné zprávy nemám. Jihomoravský kraj je zřizovatelem sedmadvaceti příspěvkových organizací poskytujících pobytové so-ciální služby, jsme primárně zodpovědní za příspěvkové organizace a v těch jsme něco takového nezjistili. Je ale pravda, že zařízení poskytujících sociální služby je na jižní Moravě více než pět set.

Podle ombudsmanky je za dnešní alarmující situaci odpovědný kraj. Tvrdí, že chybí odpovídající počet zařízení s registrací.

V Jihomoravském kraji je v současné době k dispozici 3128 lůžek v domovech pro důchodce a 2726 lůžek v domovech se zvláštním režimem (ty fungují velmi podobně jako domovy důchodců, ale jsou přizpůsobeny specifickým potřebám klientů a mohou omezit jejich pohyb pozn. red.). Těmito čísly se Jihomoravský kraj řadí mezi ty s nejvyšším počtem míst v domovech určených pro důchodce. Poskytujeme i terénní služby. Myslíme si, že pokud lidé nepotřebují čtyřiadvacetihodinovou péči, je vždy lepší jim poskytnout pomoc v domácím prostředí.

Jaké terénní služby Jihomoravský kraj poskytuje?

Patří k nim například pečovatelská služba, osobní asistence, centra denních služeb, odlehčovací služby a podobně.

Pokud se člověk dostane do zařízení bez registrace, na koho spadá odpovědnost?

Odpovědný je samozřejmě rodinný příslušník, který do neregistrovaného zařízení příbuzného umístí, a taky provozovatel. Odpovědnost se přece nedá přenášet na nás.

Budete se snažit počet legálních zařízení rozšiřovat?

Existuje cesta. A to poskytovat víc peněz na rozvoj registrovaných zařízení. V roce 2015 vznikne nové krajské pobytové zařízení sociálních služeb v Újezdu u Brna pro sto klientů. Budeme také víc přispívat na terénní a ambulantní služby, které považujeme za klíčové, protože lidé sami chtějí zůstávat víc doma.

Kolik peněz jste letos vyčlenili?

Celkem je na sociální služby určená státní dotace sedm set milionů korun.

Autor: Věra Sychrová, Veronika Gecová

12.2.2015 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies