VYBERTE SI REGION

Kameny zmizelých připomínají na jižní Moravě už 66 osudů

Jižní Morava /TÉMA/ - Stolpersteine. V doslovném překladu kámen, o který zakopnete. Tak zní název projektu německého umělce Guntera Demniga, který díky neobyčejným kostkám s mosazným plíškem připomíná oběti holocaustu. Speciální kusy dlažby se stále častěji objevují i na jižní Moravě. Téměř sedm desítek jich najdou návštěvníci Brna a Lomnice na Brněnsku. Už letos v říjnu přibudou další.

11.8.2013
SDÍLEJ:

KAMENY ZMIZELÝCH. Projekt Stolpersteine, který po celé Evropě připomíná zmizelé židovské sousedy, dorazil i do České republiky.Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Mezi šedivými dlažebními kostkami se některé lesknou a nepatrně vystupují nad úroveň chodníku. Většinou si jich lidé všimnou, až o ně zakopnou. A právě to je jejich účel.

Kameny zmizelých v dlažbě připomínají tragické osudy lidí v druhé světové válce. Stolpersteiny s mosaznými deskami tiše uchovávají jména těch, kteří se stali oběťmi holocaustu. Bývají u domu, ve kterém žil člověk určený nacisty k likvidaci. Leží v různých evropských městech a také na jižní Moravě, kde jejich počet každý rok narůstá. Nyní je jich šestašedesát, už v říjnu se v kraji rozrostou o další. „První kameny v České republice položili v Praze. V Brně umístili organizátoři projektu kameny poprvé před třemi lety," vysvětlil jihomoravský garant projektu Boris Barak Selinger.

Připomínají i Romy

Kameny připomínají zavražděné Židy, Romy, ale i homosexuály, odbojáře, fyzicky handicapované a Svědky Jehovovy. S myšlenkou Stolpersteinů přišel v devadesátých letech německý umělec Gunter Demnig. Před osmnácti lety položil první kámen v ulicích Kolína nad Rýnem, následovala další německá města a projekt se postupně rozšířil do nejrůznějších měst v Evropě.

Na jižní Moravě je nyní jedenašedesát pamětních kamenů v Brně a pět v Lomnici na Brněnsku. „Myslím si, že je to velmi dobrý nápad. Neměli bychom zapomínat na to, co se za války dělo," řekla osmadvacetiletá Eva Friedbergová.

Právě pozitivní ohlasy organizátoři slýchají nejčastěji, zájem o projekt každým rokem narůstá. V Lomnici už v říjnu položí dalších pět kostek, další přibudou příští rok v Brně. „Jeden zájemce většinou žádá o víc kamenů na různých adresách," uvedla Mariana Kalvachová z občanské sdružení Stolpersteine CZ.

Do unikátního projektu se letos v červenci zapojil také Sokol Brno I. Šesti kameny uctil předválečné židovské členy Sokola. „Chtěli jsme získat informace o životě těch, za které jsme kameny pokládali. Podklady jsme sháněli asi půl roku," prohlásil starosta Sokola Brno I Michal Doležal.

Stolpersteiny v Evropě uchovávají tisíce příběhů. Třeba v Lesnické a Čapkově ulici v Brně připomínají památku Viktora Altensteina s rodinou a Huga Trauba s manželkou.

Jedni z mnoha

Viktor Altenstein přišel do Brna v roce 1927. „Oženil se s Eliškou Feuereisenovou, se kterou měli dvě děti Felixe a Annu," uvedla na internetových stránkách Židovská obec Brno.

Rodina si postavila dům v Lesnické ulici číslo jedenáct, ve kterém však dlouho nepobyla. Po okupaci v roce 1939 Altensteinovi o dům přišli. Třiadvacátého března 1942 deportovali nacisté rodinu do Terezína a odtud o dva roky později do Osvětimi, kde je nacisté poslali do plynových komor.

Počet Židů se za dob Protektorátu Čechy a Morava blížil sto dvaceti tisícům, zatímco romská komunita v roce 1939 měla podle odhadů pouze šest a půl tisíce členů. „V letech okupace zahynulo přes osmdesát tisíc Židů a čtyři tisíce Romů z protektorátu," uvedl historik Vlastimil Schildberger. Nejpočetnější židovské ghetto na Moravě bylo právě v Brně.

"Liebesná" rodina. Přežil jediný

Lomnice - Stovky let žili v poklidu vedle sousedů. Jaro 1942 ovšem krutě zpřetrhalo jejich osudy. Asi šest desítek Židů z Lomnice na Brněnsku nacisté deportovali do koncentračních táborů. V poklidném městečku už potom většinu z nich nikdo nikdy neviděl. Skoro všichni zemřeli v koncentračních táborech.

Jejich životy v městečku připomíná jen synagoga, náměstí, tichý hřbitov a také pět stolpersteinů. Dávají vzpomenout na rodinu Liebesných. „Žili v Lomnici už od devatenáctého století, patřili ke starousedlíkům," uvedla Marie Krejčí z tamního okrašlovacího spolku, který se podílel na umisťování kamenů.

Než začala válka, vedli manželé Otto a Markéta s dvěma dětmi Lilly Luisou a Janem běžný život. Otto pracoval jako úředník v textilní továrně, jeho žena se starala o rodinu. Nacisté je však postupně zničili. „Na podzim roku 1941 začali zabavovat majetek včetně oblečení, hygienických potřeb i potravin. Účastnili se toho místní četníci, ale i četníci z Tišnova a Brna," píše se v knize Lomnice od Michala Konečného.

Na příkazy Němců doplatil i syn Jan, který po ukončení Měšťanské školy v Tišnově nemohl pokračovat ve studiu a pracoval manuálně. Už v roce 1940 se ke své dceři Markétě přistěhovala Ida Weissbartová. Tu deportovali do Terezína jako první z rodiny. Odtud ji převezli do koncentračního tábora Lublin-Izbica v Polsku, kde zemřela. Byl to začátek hrůz. Rodina Liebesných odjela transportem do Terezína čtvrtého dubna 1942.

O dva roky později nacisté deportovali rodinu do Osvětimi. Otto, Markéta a Lilly Luisa téhož roku zahynuli v plynových komorách. Jana převezli, konce války se dočkal v koncentračním táboře Sachsenhausen. „Byl jediný z lomnických odvlečených Židů, který deportaci přežil," dodala Krejčí. Konce války se dočkal i nejvýznamnější rodák a slavný psycholog Leo Eitinger, ten se však z Lomnice odstěhoval ještě před válkou a nacisté jej dostihli jinde.

Pozůstalí Liebesných uctili památku příbuzných prostřednictvím projektu Stolpersteine. Před dvěma lety položili na ulici, kde rodina žila, pět kamenů. „Byl to krásný zážitek. Rádi na něj vzpomínáme," řekla dcera Jana Liebesného Jana Nachtigalová.

Stále se nám hlásí noví zájemci, tvrdí garant projektu

Brno /ROZHOVOR/ - Naposledy pokládali lidé z projektu Stolpersteine čtrnáct kamenů v Brně letos devatenáctého července. „Máme mnoho pozitivních ohlasů," říká garant projektu Boris Barak Selinger. Přes to, že je v jihomoravských ulicích už šestašedesát kamenů, podle Selingera počet zájemců o mosazné kostky stále narůstá.

Na kterých místech jižní Moravy jsou kameny zmizelých položené?

Samozřejmě v Brně a v Lomnici na Brněnsku. Letos jsme Stolpersteiny pokládali i v blízkém sousedství v Třebíči a Boršicích u Uherského Hradiště.

Jak se mají lidé do projektu přihlásit, pokud chtějí položit kámen za některého z příbuzných?

Pokud mají zájem o položení kamenů, musí kontaktovat garanta akce Stolpersteine v příslušném kraji. Následně zjišťujeme a ověřujeme údaje, které jsou na kameni použity. Pozůstalí často nevědí správná data narození či úmrtí nebo poslední místo pobytu.

A kde tedy tyto informace hledáte?

Spolupracujeme s Archivem města Brna, který nám potřebné informace pomáhá vyhledat.

Jak postupujete dál?

Zpracovávají se návrhy na kameny, které se odesílají do Německa k panu Demnigovi a také se objednává výroba kostek. Objednatelé platí za jeden kámen sto dvacet euro.

Co předchází procesu pokládání stolpersteinů?

Nejprve musíme požádat o povolení Brněnské komunikace. Po tom, co povolení dostaneme, jednáme s příslušnými městskými částmi, ve kterých se kameny pokládají. Nejčastěji to jsou Brno-střed, Brno-sever a Žabovřesky. Na místech, kudy projíždí tramvaje se musí ještě žádat na oboru dopravy.

Jaké jsou ohlasy lidí z jižní Moravy na stolpersteiny?

Lidé mají často velmi pozitivní reakce a projekt se jim líbí. Poprvé jsme pokládali kameny před třemi lety a od té doby jejich počet stále narůstá.

Kdy položíte na jižní Moravě další kameny?

V říjnu položíme dalších pět kostek v Lomnici.

BLANKA SIGMUNDOVÁ

Autor: Redakce

11.8.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Součást mého přestupu byla i stavba tribuny, vzpomíná jubilant Václavíček

Brno /ROZHOVOR/ – Dodnes drží platný rekord, když v nejvyšší československé soutěži nastoupil ve 280 po sobě jdoucích utkáních bez přerušení. A všechny odehrál ve fotbalové Zbrojovce. Kapitána brněnské mistrovské party z roku 1978 Rostislava Václavíčka už těžko někdo překoná. Ve středu slaví olympijský vítěz z roku 1980 z Moskvy sedmdesáté narozeniny. „Vůbec se na to necítím. Když si vzpomenu, že jsme kdysi slavili tátových padesát a už byl pro mě starší člověk, mám hrůzu, zda se naše děcka na to taky tak dívají," usmívá se v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Hrozí jim vystěhování. Zhruba stovka obyvatel Bronxu demonstrovala v ulicích

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo pečení vánočního cukroví řeší desítky rodin bydlících v brněnských bytových domech ve Vlhké, Bratislavské, Francouzské a Staré ulici, jestli budou mít v novém roce kde spát. Jak už Deník Rovnost informoval, majitel domů se je rozhodl vystěhovat. Obyvatelé bytů se proto rozhodli vyjít do ulic a protestovat. Asi stovka lidí chtěla po majiteli nemovitostí garanci, že nezůstanou na ulici.

Řečníka na univerzitě někteří lidé odmítli. Vadí jim jeho pornoherecká minulost

Brno – Přednáška o roli médií v ruské dezinformační kampani vyvolala v úterý diskuzi na brněnské Masarykově univerzitě. Někteří kritici totiž nepovažovali za vhodné, aby v diskuzi, kterou organizují studenti Fakulty sociálních studií, jako přednášející vystoupil Jakub Janda ze sdružení Evropské hodnoty. Muž měl totiž v minulosti zkušenosti s homosexuální pornografií. „Pornoherci vyslaní proruskými servery přednáší na univerzitě? Svět se zbláznil," komentoval třeba Stanislav Vaněk.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies