S přítelkyní Michaelou tudy v zácpě popojíždí Vladimír Kruliš ze Zlína. Míří do Prahy, kde pracuje v nejužším týmu prezidenta Miloše Zemana. „Vezmeme psa do auta, ať se aspoň ohřeje," dohodne se mladá dvojice. Zvíře je bez známky, opuštěné, ale možná jen zaběhnuté.

Skončí v nedalekém útulku. „Pokud si ho nikdo do týdne nevyzvedne, vezmeme si ho, když už se nám připletl do života," slibuje Kruliš jedinému strážníkovi Petru Minaříkovi, kterého Rousínov má a kterého zavolal.

Za týden telefon, na druhé straně strážník, zda dohoda platí, protože o pejska se nikdo nepřihlásil. „Dobře, přijedeme pro něj, ať má zas domov," odpovídá Kruliš.

Střih do současnosti: Pes pojmenovaný Karel na mladické útrapy dávno zapomněl. „V Praze má z našeho podnájmu výhled na svatovítskou katedrálu. Se psem manželů Zemanových, zlatým retrívrem Darcym, jsou nerozluční kamarádi, často si spolu hrají a lítají po zahradě. A protože Karel netrpí úctou k autoritám, stává se, že vyskočí panu prezidentovi na klín a chce pohladit nebo získat pamlsek," směje se Kruliš.

Karel rád cestuje i na víkendy do Zlína. „Stejně jako pan prezident rád sedává vepředu," vypráví Kruliš o dvouletém chlupáčovi.

Zatímco doktor ve filmu Vesničko má, středisková adoptoval Karla „von Bahnhof", na Hradě se prohání Karel „von Rousínov".