Instituce se plánuje inspirovat různými výukovými metodami. „Podtitul projektu je Škola pro život. Nejde jen o výuku encyklopedických znalostí, usilujeme o to, aby je děti dokázaly i uplatnit, pracovat s nimi," popsal za Svobodnou slováckou školu Jan Kosek.

Žáky nechce hodnotit známkami. „Známkování je škatulkování dětí, potom si mohou některé myslet, že jako jedničkáři jsou lepší než ostatní. Hodnocení bude slovní a zohlední, jak se kdo dokáže posunout dál," vysvětlil Kosek.

Umístění školy už potvrdilo žeravické zastupitelstvo, nyní se čeká na potřebná povolení a dojednání nájemní smlouvy. Nová škola má sdílet budovu se základní školou Jana Ámose Komenského. Za umístění dětí se bude platit školné, výše není zatím určená.

Alternativní nabídku ke státním školám oceňuje hodonínská dětská psycholožka Jana Taptičová. „Školství se neustále posouvá. Někteří rodiče v něj možná ztrácí důvěru, například vzhledem k začleňování hendikepovaných dětí mohou mít obavu o udržení kvality vyučování. Soukromé školy nabízí individuálnější přístup, ve třídách je méně dětí. Musí tam být ale kvalitní učitel, připravený na takovou práci," zhodnotila Taptičová. Důležité je podle ní také, aby si rodiče přesně zjistili podmínky dané školy, její kvalitu a případné reference.

První alternativní škola na Hodonínsku, základní škola Na Pohodu v Hodoníně, po dvou letech příprav zahájila loni svůj první školní rok.

Na Znojemsku ani Břeclavsku zatím žádná soukromá základní škola nevyučuje. Podobně jako na Hodonínsku tam mohou rodiče umístit své děti do alternativních školek.

Ve Znojmě se vyučuje podle italské lékařky a pedagožky Marie Montessori, která žila na konci 19. a v první polovině 20. století. Projekt školky Dobromysl určený dětem do tří let tam vznikl z přání skupiny rodičů. „Chtěli jsme pro své potomky školku, kde jsou děti pro učitele partneři a kde mají možnost čerpat zkušenosti v přírodě," sdělila jedna ze zakladatelek školky Jana Vranovská.

Břeclavská školka U Splavu se také zaměřuje na posílení vztahu dětí k přírodě, a to pomocí své přírodní zahrady. „Měli jsme spoustu nevyužitého místa. Na takové ploše se nabízelo něco udělat," přiblížila počáteční záměr ředitelka mateřské školy Zdeňka Zálešáková.

Školku před několika lety přihlásila do programu zaměřeného na vztah dětí k přírodě. Ten si klade za cíl učit děti skrz prožitky. „To, co si děti prožijí, to v nich zůstane. Když si něco samy vyzkouší, zapamatují si to," vysvětlila Zálešáková.