VYBERTE SI REGION

Lidé v regionu mají problémy s nadváhou a obezitou. Málo se hýbou

Jižní Morava /TÉMA, INFOGRAFIKA/ - Nadváhou či obezitou trpí skoro polovina obyvatel jižní Moravy a Vysočiny. Podobné je to i ve zbytku České republiky. Ta tak patří mezi země s největším výskytem obezity.

6.10.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Shutterstock.com

Česká republika je na úrovni Řecka, Itálie, Španělska nebo Velké Británie. Ovšem v ukazateli, kde o příčky na vrcholu evropského žebříčku s přímořskými státy nestojí. Předhání se o ně v obezitě. Problémy s váhou má i skoro polovina obyvatel jižní Moravy a Vysočiny.

Podle posledních výzkumů trpí nadváhou polovina republiky. „A každý rok je to horší, stav naší populace není dobrý," upozornil Jaromír Sedláček, jenž vede vědecký tým Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Tým, který zjišťuje úroveň pohybové aktivity obyvatel České republiky. Projekt odstartoval v červnu 2011 a potrvá do května 2014. „Došli jsme k zarážejícím výsledkům u procentuálního zastoupení tuku v těle u lidí starších padesáti let, především u žen," podotkl hlavní koordinátor projektu a kondiční specialista Jan Cacek.

Na jižní Moravě a Vysočině trpí podle indexu tělesné hmotnosti nadváhou skoro polovina lidí. O něco víc se projevuje u žen a obecně u starších lidí. „Čím jsou lidé starší, tím mají samozřejmě větší sklony k obezitě. Zarážející je ale fakt, že podle některých kritérií se ve věku nad osmašedesát let potýká s obezitou každý," poznamenal Cacek.

Fenomén obezity je spojený s životním stylem. Ať už se špatnými návyky ve stravování, nebo s tím, že se lidé hýbou pořád méně. Riziko nadváhy u dospělých stoupá také podle toho, zda trpěli nadváhou v dětství nebo ji má někdo z rodiny.Nadváhu má více než třetina lidí na jižní Moravě a Vysočině.

Ačkoliv podle posledních výzkumů Češi jedí zdravěji, největší neduh je nepravidelné stravování. „Přes den třeba nejedí skoro nic a večer toho snědí moc. Ideálně má člověk jíst pětkrát denně a nemá vynechávat snídani. Je také vhodné vybírat si například celozrnné pečivo a méně tučné výrobky. Ke každému jídlu by měla být na talíři i zelenina nebo ovoce," uvedla dietoložka Šárka Novotná. Dodala, že problém je i to, že lidé často nesnídají. „Přes den pak mají tendenci uždibovat různá jídla. Také hodně pijí slazené nápoje a málo se hýbou," řekla.

S pohybem jsou na tom lidé ještě hůř. Dospělí se věnují intenzivnímu pohybu průměrně čtyři hodiny týdně, i když číslo zvedají aktivní sportovci. Většina lidí tak aktivně tráví stále méně času. I doba věnovaná klidné chůzi se proti předchozím měřením z počátku tisíciletí snížila o dvě a půl hodiny týdně.

Pro prevenci civilizačních chorob doporučují odborníci aspoň tři a půl hodiny náročnějšího pohybu týdně, což splňuje přibližně jen třetina české populace. U lidí s nadváhou se přitom zvyšuje riziko kloubních onemocnění, obézní lidé až šestkrát častěji než ostatní trpí vysokým krevním tlakem. „Myslím si, že člověk se má zdravě hýbat jednak proto, aby nevypadal jako hroch, a také proto, že tím prospívá svému tělu. Sport navíc přináší i duševní uspokojení," poznamenala například pětadvacetiletá Lucie Pátková ze Žďáru nad Sázavou.Momentálně se objevují stále nové a nové formy cvičení, ovšem podle odborníků postačí jakýkoli pohyb. „Není potřeba platit si drahé lekce. Stačí jezdit na kole nebo aspoň chodit. Třeba jít do práce pěšky namísto hromadnou dopravou. Ale to je dané dobou, lidé chůzi považují za ztracený čas," podotkl Cacek. Podle dosavadních výsledků projektu na jižní Moravě a Vysočině aktivně sportují tři čtvrtiny testovaných osob. Velmi dobrou prevenci vzniku obezity představuje posilování, které se doporučuje i pro zvýšení pohyblivosti důchodců.

Věnují se mu především lidé mezi dvacátým a čtyřicátým rokem. „Posiluji a cvičím hlavně horní polovinu těla, ale snažím se o celkový aktivní pohyb. Na podzim a v zimě chodím do posilovny hodně často, abych nevypadl z formy. Na běžky ani bruslení mě moc neužije, takže posilovna je pro mě naprosto ideální," řekl Tomáš Kučera z Havlíčkova Brodu. Fitness zase patří k nejčastějším aktivitám u žen. „Dámské pohybové studio mám tři roky a klientky chodí pravidelně. Ženy se snaží se sebou něco dělat, což je dobře," uvedla majitelka jihlavského fitness studia Bodymove Simona Hniličková.

Rozdíly v úrovni pohybové aktivity na jižní Moravě a Vysočině lze také vidět mezi obyvateli měst a vesnic. „Na vesnici je vyšší míra neřízené pohybové aktivity i u starších lidí. Je to dané patrně tím, že se tam o sebe starají celý život bez větší pomoci," upozornil Sedláček.

Projekt Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně testuje zájemce ve třech sekcích. V té první zkoumá pohybovou aktivitu populace pomocí dotazníku a série motorických testů, následuje přístrojová analýza složení těla.

V dalších dvou se věnuje plantografii a analýze chůze. „Plantografie snímá rozložení tlaků na plosku nohy při chůzi, analýza pohybu pomocí kamer zase sleduje pohyb v prostoru, výkyvy těžiště nebo délku a úhel kroku," popsal výzkum šéf projektu Sedláček.

Kondiční trenéra Jan Cacek.Kondiční trenér Cacek: Dětem chybí vzory přímo v rodině

Brno /ROZHOVOR/ - Jeho radám naslouchají stejně bedlivě olympionici i lidé, kteří se se sportem teprve seznamují. Jan Cacek přednáší na Masarykově univerzitě v Brně, jako kondiční trenér se stará o prvoligové fotbalisty Zbrojovky a vede i české atletické reprezentanty v běžeckých disciplínách. V pozici hlavního koordinátora stojí za projektem fakulty sportovních studií o výzkumu pohybové aktivity obyvatel. „Každý rok počet lidí s obezitou rapidně roste," říká pětatřicetiletý Cacek.

Jak jsou na tom lidé s pohybem?

Cvičení nemá trvalý charakter. Lidé se sice do něčeho pustí, ale chybí jim vůle. Řada jich necvičí vůbec. Vliv na to má i pracovní vytížení. Přijdou pozdě z práce a nemají chuť jít si ještě zaběhat. A výsledek je, že patříme mezi nejobéznější evropské národy.

Přitom stačí i nenáročná aktivita…

Jasně, bohatě stačí jezdit na kole nebo aspoň chodit. Třeba jít do práce nebo obchodu pěšky místo cestování hromadnou dopravou. Je to ale dané dobou, lidé chůzi považují za ztracený čas. Ani děti nejsou k pohybu vychovávány, chybí jim vzory. Tím nemyslím elitní sportovce. Děti postrádají příklad přímo v rodině. Vždyť kolik rodičů chodí na vycházky s dětmi?

Množství obézních lidí se každý rok zvyšuje. Jak s tím bojovat?

Potřebujeme program proti růstu obezity. Začít se musí už u dětí, prospělo by povinné navýšení hodin tělesné výchovy v základních školách. Obézní lidé také potřebují nějaký motivační program, aby začali něco dělat. Léčba potíží, které obezita způsobuje, je hodně drahá. Takže by stejně jako kuřáci mohli platit dražší pojištění.

V současnosti jsou hodně oblíbené aktivity jako taebo, spinning, pilates či power jóga. Co si o nich myslíte?

Rozhodně je dobře, že takové aktivity existují a lidé mají velký výběr. Důležitá je však především dostupnost sportovišť, četnost sportování a také jeho cena. Stačí jít cestou nejlevnějších aktivit, jako jsou chůze, jízda na kole, běh, běžecké lyžování nebo plavání.

Myslíte si, že se nárůst obezity u české populace zastaví?

Chci věřit, že se situace zlepší. Pokud ovšem nezačneme v dohledné době něco dělat, šance na zlepšení není. Potřebujeme motivační programy pro mládež a rodinu, aby stát podporoval sportovní činnost v oddílech či jednotách jako Sokol a Orel. Důraz není třeba klást na vrcholové sportování, ale především na rekreační činnost a pohybovou aktivitu.

Krátké ruce? Nechám si narůst dlouhé nehty

Brno /NA VLASTNÍ KŮŽI/ - Že jsem holka krev a mlíko, jsem věděla vždycky. Jenže ono to nejspíš nebude tak jednoduché. Papír, který svírám v ruce, totiž říká ještě něco. Krev a mlíko možná, ale navíc také dvacet kilo tuku. Na mé tělo to prozradil test kondice na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Budu běhat? Dělat dřepy? Prapodivná zařízení kolem mi napovídají, že dnes se kondice měří jinak. Při představě, co všechno se se mnou bude v následujících minutách dít, mi stoupá tep. „Jak se na vás tak dívám, nemáte se čeho bát," uklidňuje mě svalovec, který mi vzápětí ukazuje první přístroj. Změří mi sílu stisku dlaní. „Průměrná hodnota je asi třicet," dodává a sám pevně stiskne zařízení. Na displeji naskočí padesátka.

Ihned mě napadá, že bych na tom se stiskem nemusela být tak špatně. Alespoň známí o mně říkají, že když se něčeho chytnu, už se toho nepustím. Moje pravá ruka se nicméně nezmůže na víc než 29,5. Druhý pokus je ještě slabší, o levé dlani ani nemluvě. „Vy jste pravák jak poleno," zhodnotí můj výkon sportovec.

Redaktorka Deníku Rovnost si vyzkoušela test kondice na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Při měření výšky překvapím přítomné 172 centimetry. Opravdu vypadám nižší? No jistě, to budou ty moje krátké nohy. Jak ovšem hned nato zjistím, mám krátké i jiné končetiny. „Rozpětí paží by mělo být stejné jako tělesná výška. Vám pár centimetrů chybí," dozvídám se. Všichni na mě hledí a já se za sebe strašně stydím. Až později mi dochází, že dva centimetry na obě strany není zase taková hrůza. Vyřeším to dlouhými nehty.

Pomalu se dostavuje splín. Jsem vůbec v něčem nadprůměrná? Své kvality se mi nakonec podaří prokázat při testu rychlosti rukou. Zatímco levou dlaň mám položenou na značce uprostřed desky, pravá má za úkol kmitat mezi dvěma body umístěnými na obou krajích. A to pětadvacetkrát za sebou. „Deset sekund, čtyři desetiny. To je hodně dobré. Vás bych nechtěl naštvat," směje se svalnatec. Budu to muset někdy vyzkoušet v praxi. Doufám, že se mi odteď nebudou všichni vyhýbat.

Obstojný výkon předvedu také při předklonu v sedu. I když mě děsí, jaký hrb se mi přitom dělá, a bolest v nerozcvičených svalech je příšerná, zdolám český průměr jako nic. Pravidelné protahování svalů jako doplněk ke cvičení se vyplácí.

Jenže to nejzajímavější mě ještě čeká. Ďábelský přístroj InBody mi má změřit složení těla. Na první pohled vypadá zařízení neškodně. Jenže zdání klame. Asi po minutě měření vyjíždí z tiskárny zlověstně vypadající papír plný čísel a měřítek. I když se většina grafů pohybuje v normě, dva výsledky týkající se tělesného tuku nejsou příliš lichotivé. Až mě někdo bude přesvědčovat, že nejsem tlustá, zamávám mu před obličejem tímhle papírem.

Závěrem se dozvídám, že když shodím pět kilo tuku a naberu jedno kilo ve svalech, bude ze mě prototyp dokonalé ženy. Pokud mě tedy od dokonalosti dělí opravdu jen čtyři kila, pak můžu být se sebou spokojená. Jsem přece jen normální smrtelnice.

ZUZANA HOLUBOVÁ

Autor: Jaroslav Kára, Redakce

6.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies