VYBERTE SI REGION

Likvidace ropných vrtů má ochránit pitnou vodu pro čtyřicet tisíc lidí

Hodonínsko, Břeclavsko - Čtyřicet tisíc lidí bez vody. Takový katastrofický scénář stále hrozí na Hodonínsku a Břeclavsku kvůli pozůstatkům dřívější těžby ropy. Obyvatelé postižených oblastí budou v ohrožení ale už jen do konce příštího roku. Stát znovu spustil velký a drahý projekt sanace ropných vrtů.

27.7.2014
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto:

„Před privatizací naftového průmyslu nekladl stát důraz na likvidaci nepotřebných sond a těžebního zařízení," upozornila geoložka Vlastimila Dvořáková.

Největší riziko podle ní představují staré nezakonzervované vrty v oblasti Moravské Nové Vsi na Břeclavsku. „Jsou také v přírodním parku Mikulčický luh. Největší počet ekologických zátěží je u řeky Moravy," dodala Dvořáková.

Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Jany Taušové je problém v tom, že staré ropné sondy fungují jako cesta spojující ložisko ropy se zdrojem pitné vody. „Po nevhodné likvidaci se ropné látky uvolňují do okolí a podzemní vody. Je to riziko pro asi čtyřicet tisíc obyvatel," konstatovala mluvčí.

Velký počet vrtů

Sanace vrtů má stát přes dvě miliardy korun. Z toho 1,4 miliardy pokryje dotace z Evropské unie. Projekt v roce 2011 kritizovala tehdy parlamentní strana Věci veřejné. Označila ho za podvod. Počet ropných vrtů jí připadal příliš velký na to, jak málo ropy se v zemi vytěží. Podle odborníků ovšem právě kvůli malým zásobám je třeba dělat vrtů víc.

Místní sanaci vítají. „Jsem rád, že se odstraní všechno špatné, co po těžbě zbylo," řekl Adam Brázda z Hodonína.

Stejný názor má i starosta Moravské Nové Vsi na Břeclavsku Marek Košut. „V budoucnosti by mohla být pitná voda v ohrožení," podotkl. Podle něj teď není z vrtů nic vidět, jejich uzávěry jsou čtyři až pět metrů pod zemí.

Projekt dostal evropské peníze na začátku července. A minulý týden jej státní podnik Palivový kombinát Ústí opět spustil. „Práce jsme zahájili již loni v červnu bez schválení Evropskou komisí. Kvůli napjatému harmonogramu jsme uvolnili část peněz ze svého. V listopadu jsme jej přerušili," uvedl ředitel podniku Petr Lenc. Dodal, že jihomoravský projekt patří mezi ty náročnější ze sanací, které podnik provádí.

Současná sanace se týká jednoho ze sedmi sektorů s vrty na jižní Moravě. „Ostatní platíme ze státních peněz a už několik let na nich pracujeme," uvedla Taušová.

Těžba na vinici

Těžba ropy na jižní Moravě stále pokračuje. Společnost Moravské naftové doly udává šest tisíc barelů ropy a zemního plynu denně. „Používáme moderní technologie, ohleduplné k přírodě. Naše těžební kozlíky jsou například i uprostřed vinic," řekl mluvčí firmy Dan Plovajko.

PETR JEŘÁBEK

ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Konzervace? Vadí provoz a hluk
Hodonínsko - V Podluží se těží ropa už od dvacátého století. A oblast si nese následky doteď. Staré vrty sice byly v minulosti zakonzervované, jenže ne dostatečně. „To bylo vidět v sedmadevadesátém při povodních, kdy se na vodě objevila ropa," připomněl místostarosta Mikulčic Jan Vlašic.
Dodal, že v katastru obce se začaly následky těžby odstraňovat kolem roku 2010. „Pokud se ekologická zátěž odstraní opravdu pořádně a nepůjde jen o vyčerpání peněz z dotace, tak budeme rádi," vysvětlil Vlašic. Na likvidaci následků po těžbě si vzpomíná mikulčický student Tomáš Prát. „Dělali to asi padesát metrů od našeho domu, když jsem maturoval. Je tu strašný hluk, lidé tu pracují čtyřiadvacet hodin denně," postěžoval si Prát.
Teď si na zvýšený hluk a provoz stěžují například obyvatelé hodonínské části Nesyt. Tam likvidují ropné vrty od loňského roku. „Jezdí tu víc těžkých náklaďáků. Kolem cesty nejsou chodníky, takže rozjíždějí trávník a místa kolem krajnice. Jednou málem pod autem skončila sousedova dcera," přiblížil situaci Vlastimil Provázek z Nesytu.
Jak dále uvedl, jedna z místních napočítala u svého domu asi dvě stovky aut za den. „Cesta není určená pro čtyřicetitunová naložená auta. Sice nám slibují, že za pár let nám ji opraví, ale nyní se tady nedá ani větrat," řekl Provázek.
Upozornil, že lidem, kteří mají starší domy, praskají zdi. „Nebyly na takovou dopravu postavené, dřív tudy jezdívaly jen koňské povozy," posteskla si další obyvatelka Nesytu Irena Pitzingerová.

PETR TUREK

Geoložka Vlastimila Dvořáková o problémech následků těžby ropy tvrdí: Důležité je vše pořádně utěsnit

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Zakonzervování se brzy dočkají staré vrty na Břeclavsku a Hodonínsku. „Sahají až do hloubky dvou kilometrů," tvrdí geoložka Vlastimila Dvořáková. Likvidace ekologické zátěže po těžbě ropy na jižní Moravě začala před sedmi lety.

Jak je nyní jižní Morava významná z hlediska těžby ropy?

Na čtyřiadvaceti ložiscích se těžba pohybuje kolem dvou až tří set tisíc tun ročně. Dokáže pokrýt tři až pět procent české spotřeby.

Jaké jsou problémy s ložisky?

Při těžbě může ropa uniknout do vody nebo do půdy. Stává se tak ale pouze ojediněle. Častější je, že se převrátí cisterna na silnici a unikne olej nebo nafta. Před privatizací naftového průmyslu stát nekladl důraz na likvidaci nepotřebných sond a těžebního zařízení. Největší riziko představují staré nezakonzervované vrty v oblasti Moravské Nové Vsi na Břeclavsku.

Jak se staré vrty likvidují?

Hlavním cílem je jejich utěsnění. Aby škodliviny neunikly na povrch ani dál do podzemí. K dokonalejšímu uzavření se používá podobná technika jako při těžbě.

Ohrozily tyto práce někdy bezpečnost lidí a přírody?

Nejsložitější a nejnebezpečnější práce byly spojené se dvěma vrty u Lanžhota na Břeclavsku. Jeden, v těsné blízkosti Dyje, byl pod obrovským tlakem a v minulosti část vybouchla. V případě dalšího výbuchu by hrozila ekologická katastrofa. U druhého šlo o ohrožení obyvatel jedovatým plynem sirovodíkem. Oba vrty jsou už přes deset let zlikvidované.

PETR JEŘÁBEK

Autor: Redakce

27.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies