VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Markýz z Francie prchl před revolucí. Zamiloval si Milotice

Milotice – Významný objev v novodobé historii milotického zámku připravují jeho správci a restaurátoři na následující návštěvnickou sezonu. Salon někdejšího majitele panství francouzského markýze Gabriela z rodu Choiseul d'Alleicourt se stane další zastávkou prohlídkové trasy.

9.12.2015
SDÍLEJ:

Po desítky let skrytá malba v pokoji milotického zámku vyplula na povrch. Od příštího roku ji spolu s renovovanými pokoji uvidí i návštěvníci zámku.Foto: DENÍK/Roman Dolejský

Místnost byla dlouhá léta využívaná k různým účelům, s objevem její hodnoty pomohlo římské muzeum Pass Roma. „Před několika lety jsme získali fotku akvarelu s tím, že jde o pokoj markýze Choiseula d'Alleicourta. Snažili jsme se zjistit, který by to mohl být. Nakonec jsme jej identifikovali podle kamen, protože právě takové jsou na zámku jenom jedny," uvedl kastelán Evžen Boček.

Podle něj při pátrání mátla hlavně příčka tajného kabinetu. „Pod slabou bílou výmalbou jsme našli tu původní z let 1810 až 1815," přiblížil.

Pokoj v šedesátých letech sloužil jako obřadní síň. V sedmdesátých a osmdesátých letech tam byl restaurátorský ateliér. Po odchodu restaurátorů zůstal zavřený. Správci kromě něj nechají obnovit ještě další dvě místnosti. „Jde o koupelnu, která tam vznikla až později. Třetí místností bude hostinský pokoj," upřesnil Boček s tím, že salon Choiseula d'Alleicourta dostane i většinu původního mobiliáře včetně obrazů a lustru. „Na zámku je dokonce i posmrtná maska markýze," upozornil.

Bohatá nevěsta

Život na milotickém panství v první polovině devatenáctého století je spojený s Kristýnou Serényiovou a jejím manželem, markýzem Gabrielem Choiseul d'Alleicourtem. Ten musel v roce 1792 jako dvanáctiletý chlapec s otcem a bratrem prchnout z Francie před Velkou francouzskou revolucí. Roku 1806 se oženil s Kristýnou, dědičkou panství. To tehdy tvořilo celkem deset obcí, Milotice, Vacenovice, Skoronice, Svatobořice, Mistřín, Vlkoš, Nětčice, Sobůlky, Násedlovice a Stavěšice. Jednalo se asi o pět až šest tisíc lidí.

Tuto dobu poznamenaly napoleonské války. „Miloticemi vojska neprocházela, ale obyvatelstva se to samozřejmě dotklo. Například po stránce placení nucených příspěvků, rukování do armády, obrovské inflace či finanční turbulence," sdělil milotický historik Václav Lunga.

Choiseul d'Alleicourt neopustil Milotice ani poté, co Napoleon vyzval emigrantskou šlechtu, aby se vrátila do vlasti. „Nevrátil se ani po Napoleonově smrti, což svědčí o tom, že tady chtěl zůstat, že si k Miloticím vytvořil určitý vztah. Nechal se pohřbít do hrobky pod místní kostel, spolu s celou rodinou," doplnil Lunga.

Markýz stál spíše v pozadí, věnoval ale značnou sumu do místního chudobince a kostela, byl velmi zbožný. Zemřel v roce 1840 na tyfus. Od příští sezony bude pro návštěvníky přístupné celé první patro. Náklady na rekonstrukce jsou ve výši asi jednoho milionu tří set tisíc korun. „Bude to hodně zajímavé nejen pro turisty, ale i pro místní obyvatele, kteří na zámku byli již mnohokrát, ale tyto místnosti ještě neviděli. Třeba tam ze zvědavosti půjdou," řekl milotický starosta Josef Levek.

Autor: Roman Dolejský

9.12.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Český reprezentant a bývalý hráč brněnské Komety Michal Kempný.

Proti Finsku už za českou reprezentaci naskočí i obránce Chicaga Kempný

Déšť. Ilustrační foto.

Pršet bude dál. Počasí se zlepší až o víkendu

Sebevrah skočil z mostu na D1. Náraz přežil, je ale těžce zraněný

Brněnsko – O sebevraždu skokem z mostu se ve středu v osm hodin večer pokusil starší muž na dálnici u Devíti křížů na Brněnsku. „Jednalo se o muže, který se narodil v roce 1962," uvedla mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová. Dodala, že auta místem projedou jedním pruhem a velké kolony se na místě netvoří.

Naše práce lidi hřeje, zní z výrobny kotlů. Ročně jich zhotoví 15 tisíc

Rapotice /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Všechno, co děláme, hřeje. Výstižné motto používá společnost Thermona v Rapoticích, které patří další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Šnečí tempo budování dálnic? Hlavně kvůli zpožděnému územnímu plánu, tvrdí

Jižní Morava – Hlavní příčinou současných průtahů při přípravě stavby nových dálnic a silnic první třídy v Jihomoravském kraji je zrušení schválených zásad územního rozvoje před téměř pěti lety. Shodují se na tom zástupci Ředitelství silnic a dálnic i poslanec a místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Jaroslav Klaška.

Konec červených v noci na semaforech? Rozhodne analýza. Jedou kvůli bezpečnosti

Brno /ANKETA/ - Část řidičů i brněnských politiků chce prověřit celonoční provoz křižovatek řízených semafory. V Brně jich je čtyřiadvacet a zpomalují provoz. Semafory se nevypínají kvůli bezpečnosti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies