Akci, která se odehrává v době kolem prvního jarního dne, vymyslel Vlastimil Hela s Jiřím Kuchařem. „Ani jsme nevěděli, jestli se uchytí, první rok jsme měli jen dvacet čertů," vypráví Hela. Čert byla v keltských dobách hodnost, kterou měli strážci ohňů na kopcích, odkud v případě nebezpečí vysílali signál. V sobotu se akce účastní okolo 240 čertů. Z jižní Moravy jich světelný signál vyšle třiadvacet.

Myšlenka telegrafu není jen vizuální, ale také spirituální propojení. „Je to rituál návratu světla do krajiny. Zároveň se tak v tento mystický večer vydají lidé do přírody, což není v dnešní době samozřejmost," vysvětluje Hela.

Keltský telegrafVýběr míst, kde nadšenci v kraji zapálí signální ohně:
rozhledna Chocholík u Drnovic na Vyškovsku (19.52)
Malý Chlum u Obory u Boskovic (20.00)
Dívčí hrady nad Pavlovem (20.00)
Výhon u Židlochovic (20.02)

Podobný názor má i čert z Babího lomu u Kuřimi na Brněnsku Štěpán Gabriel. „Líbí se mi motivace dostat lidi od počítačů a z měst," říká nadšenec. Loni se do akce zapojil poprvé a už letos ho obohatil o vlastní nápad. Na sobotu připravil sedm různých kmitočtů, díky kterým se mohou k akci připojit i radioamatéři. „Je to můj koníček už pětadvacet let a tematicky k telegrafu pasuje," svěřuje se Gabriel, který z Babího lomu vyšle signál šest minut po osmé.

Signál poputuje po třinácti trasách. Akci odstartují koordinátoři na dvou místech v půl osmé. Vlastimil Hela na Velké Javořině na moravsko-slovenském pomezí a Jiří Kuchař na Bílém kameni ve středních Čechách. Signál si stanoviště předají po dvou minutách. Na druhý konec České republiky, tedy na kopec svaté Anny u Chebu, dorazí krátce před půl devátou.

TOMÁŠ HAVLÍK