VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Namísto pesticidů je ochrání slunéčka. Plocha biovinic se zvýšila stokrát

Jižní Morava - Biovinaři byli před deseti lety v České republice jenom čtyři, všichni na Břeclavsku. Nyní jich je stovka. Plocha biovinic se od roku 2006 zvýšila stokrát, na tisíc hektarů. Za tímto trendem stojí rostoucí oblíbenost biovína a také výrazné dotace. Stát totiž podporuje biovinaře větší částkou než ty, kteří hospodaří obvyklým způsobem. Především kvůli tomu, že chrání přírodu, protože nepoužívají chemii.

16.5.2015 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Libor Plíhal

Bio, eko, návrat k přírodě. Co kdysi byla okrajová záležitost, se dnes stává trendem a čím dál víc lidí si nachází k ekologickým produktům cestu. A to nejenom u běžných potravin, ale také u vína. Biovinaři nepoužívají pesticidy ani šlechtěné kvasinky a při hubení škůdců jim pomáhají například draví roztoči nebo slunéčka.

Dnes je biovinařů v České republice kolem stovky, ale ještě před deseti lety byli jen čtyři, všichni z Břeclavska. „Tehdy jsme se biovínem zabývali já, Stanislav Mádl z Velkých Bílovic, Vlastimil Peřina z Lednice a Josef Abrle z Pavlova," vzpomněl jeden z průkopníků Miloš Michlovský z Rakvic. Ze 125 hektarů má asi patnáct biovína.

Návrat k rozumu

Za deset let se zvýšila plocha biovinic z deseti na tisíc hektarů. Pětadevadesát procent z nich se podle odhadu ministerstva zemědělství nachází na jižní Moravě. V kraji tak zabírají asi patnáctinu veškeré plochy vinic. Podle prezidenta Svazu vinařů Tibora Nyitraye jde o návrat k rozumnému obdělávání půdy. „Ekologičtí vinaři jsou moderní hospodáři, kteří mají vizi a zkušenosti, jak produkovat hrozny a víno bez zatěžování přírody," ocenil Nyitray.

Dodal, že náklady na pěstování biovína jsou vyšší, a proto státem lépe kompenzované podporou. „Částečně je to způsobené nižšími výnosy z jednoho keře, ale také činnostmi ekologických hospodářů ve prospěch přírody," vysvětlil Nyitray. Lahev biovína lze přitom běžně koupit v rozpětí od 150 do 300 korun.Pro zvětšení klikněte.

Tomáš Cícha z Blatnice pod Svatým Antonínkem na Hodonínsku vyrábí víno šetrným způsobem už víc než dvacet let. V budoucnu hodlá přestoupit na ryze ekologické pěstování. „Bio nepovažuji za reklamní tahák, ale za filozofii vinaře, jak se chce chovat k přírodě," prohlásil Cícha.

Desetileté zkušenosti s pěstováním hroznů a výrobou vína má Luděk Kostelanský z Lipova na Hodonínsku. Hospodaří ohleduplně k přírodě. „Víno mám velmi rád, takže proč by něco, co s oblibou piji, mělo být plné chemie? Když krajinu koupeme v jedech, chybí v ní řada důležitých mikroorganismů. Touto cestou jít nechci," řekl Kostelanský.

Pocit odpovědnosti

Přechod na bioprodukci dokončuje letos Vinařství Špalek z Nového Šaldorfu u Znojma. První biovína představí příští rok. „Letos v září nám skončí tříleté přechodné období, kdy musíme dodržovat všechna pravidla bioprodukce, ale ještě nemáme certifikaci," vysvětlil Petr Ilgner z rodinného vinařství.

Důvod zvratu byl pocit odpovědnosti k potomkům a nástupcům. „Zásadní změna pro nás spočívala především v ukončení používání herbicidů. Máme tak zdravější vinice," dodal Ilgner. Jeho podnik má ocenění Vinařství roku v kategorii malých vinařství.

Také biovíno pořádá vlastní soutěž. Biovínem roku 2014 se stalo loňské Rulandské šedé, oranžové víno, výběr z hroznů mikulovské společnosti Víno Marcinčák.

Abrle: Do rukou bereme i motyky

Pavlov - Na biovína vsadil mezi prvními v České republice. Vinař Josef Abrle z Pavlova na Břeclavsku za uplynulých dvacet let rozšířil plochu svých ekologicky obhospodařovaných vinic desetinásobně, až na současných pět hektarů. A za biovína získal několik ocenění. „Na začátku nám ostatní nevěřili, dnes je to jiné. Zkouší to další vinaři," říká šestašedesátiletý muž.Josef Abrle z Pavlova se zaměřuje na biovína. Patřil k jejich prvním průkopníkům v republice.

Pod kopci Pálavy pěstuje v jediné viniční trati Slunný vrch pět odrůd révy. Se slámovým vínem odrůdy Pálava slavil dokonce úspěch v zahraničí. „Biovíno rozeznám v chuti velice rychle. V našem podniku děláme vína tak, aby měla charakter ročníku. Každý je trochu jiný. Při výrobě nepoužíváme žádné šlechtěné ani aromatické kvasinky. Nejde tedy o uniformní nápoje s přehnanými zásahy vinaře či vína s chutí banánu a podobně," směje se Abrle.

Aby mohl být certifikovaný biovinař, musí ve vinicích používat jen přípravky povolené v ekologickém zemědělství. „Obdělávání vinic je tak náročnější i na ruční práci. Plevel mezi vinnými keři nemůžeme ničit chemikáliemi. Někdy musíme vzít do rukou také motyky," tvrdí Abrle.

Zakázaná jsou průmyslová hnojiva. Pro výživu keřů révy proto využívá vše, co se urodí ve vinici, třeba zmíněný tlející plevel. „Zajistí to koloběh živin," uzavírá.

Prezident Svazu vinařů Nyitray: Biovinaři jsou pod kontrolou

Brno - Ekologické hospodaření ve vinicích a výroba biovín jsou na Moravě na vzestupu. Tvrdí to prezident Svazu vinařů České republiky Tibor Nyitray. „Biovinice tvoří šest procent veškeré plochy vinic. Naši vinaři velmi dobře zachytili celosvětový trend posledních let," oceňuje Nyitray.

Mohou biovína konkurovat běžným vínům?

Ano, rozhodně mohou. Minimálně na trhu s bioprodukty. Tam smějí svá vína nabízet a prodávat pouze certifikovaní vinaři.

Jak zákazník zjistí, že jde o pravé biovíno, ne o padělek?

Biovinaři jsou pod přísným dohledem. Musejí podstupovat kontroly porostů a odevzdávat vzorky listů a hroznů. Certifikát je vydávaný pro každý rok nově.

Má ekologická výroba specifická úskalí?

Jsou velice podobná jako u běžného hospodaření. Přípravky na ochranu vinic, povolené pro takzvané ekologické zemědělství, již účinkují spolehlivě. Používají je i vinohradníci hospodařící konvenčně.

Řada vinařů vyrábí biovína jako doplněk, roste i počet specialistů? Nenahlížejí na ně ostatní skrz prsty?

Tak tomu možná bylo v minulosti. Dnes je to jiné. Velká část vinařů už hospodaří ekologicky na celé ploše, nebo alespoň na části svých vinic. Ekologická ochrana je dnes velmi dobře propracovaná a úspěšně funguje. Přípravky na ochranu proti chorobám jsou většinou na ryze přírodní bázi.

Autor: Věra Sychrová, Přemysl Spěvák

16.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Michal Škoda.

Útočník Škoda se dočkal. Ze Zbrojovky odchází na hostování do Norska

Mladé hrdinky ocenili. Spolužačky Izabela Jefimova (světlé vlasy) a Sára Bukovská z brněnské základní školy v Mutěnické ulici zachránily letos v lednu z řeky Svitavy dvouleté dítě.
11

Musíme ji vytáhnout, řekly si. Oceněné školačky zachránily malou holčičku z řeky

Odcházím, vzkázala pohřešovaná žena. Doma nechala dvě děti

Kyjovsko – Po matce dvou dětí nyní pátrají policisté nejen z Hodonínska. „Naposledy byla viděna v pátek 24. března v místě svého bydliště v malé obci na Kyjovsku. Doma nechala své dvě děti, a bez jakýchkoliv náznaků nebo indicií o svém odchodu zmizela," informoval ve středu hodonínský policejní mluvčí Petr Zámečník.

Bez ozvěny. Nová laboratoř je nejtišším místem v České republice, tvrdí vědci

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Jen zaklapnou třísetkilové dveře s elektromagnetickými zámky a rozlehne se ticho. Tedy alespoň od okolního ruchu. V brněnském výzkumném centru společnosti Honeywell před týdnem otevřeli takzvanou bezdozvukovou místnost, které je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Kolony v Jugoslávské ulici trápí řidiče. Projíždí tudy i dvacet minut

Brno /FOTOGALERIE/ – Dlouhé kolony a nervózní čekající řidiči. Redaktoři Brněnského deníku Rovnost zjišťovali, jak po týdnu vypadá situace v rozkopané brněnské Jugoslávské ulici, kde dělníci od minulého týdne opravují inženýrské sítě.

Na jižní Moravě padaly teplotní rekordy, bylo i přes 23 stupňů

Brno - V Jihomoravském kraji ve středu padly teplotní rekordy na sedmi stanicích, což je asi polovina stanic v regionu. Meteorologové naměřili 23,4 stupně v Ivanovicích na Hané na Vyškovsku, rekordy ale padly například i ve Strážnici na Hodonínsku, v Kuchařovicích na Znojemsku nebo v Pohořelicích na Brněnsku. V těchto místech byla překonána maxima stará 49 let. Uvedla to Ivana Záluská z regionálního předpovědního pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies