Potvrzuje to počet odkladů u sedmiletých a starších dětí v kraji. Ve školním roce 2014 až 2015 jich bylo 2364, ještě před dvěma lety 2401. Naopak v celé České republice ministerstvo školství loni zaznamenalo víc než čtyřiadvacet tisíc žádostí o odklad. To je nejvíc za deset let.

Například na znojemské základní škole JUDr. Josefa Mareše letos zřejmě odloží docházku třináct dětí. „Jsou společensky nezralé nebo mají problém, který by je brzdil. Nejsou tak rychlé nebo šikovné jako vrstevníci. Za rok, který dostanou navíc, dospějí a první třídu pak zvládnou bez potíží," naznačila ředitelka školy Eva Hubatková.

Podle ní se někteří rodiče odkladu brání. „Je to ale zbytečné, odklad není ostuda. Naopak někdy se rozhodnou rodiče dát potomka do první třídy i přes doporučení odborníků a dítě se pak ve škole zbytečně trápí," poukázala.

školní zralost
- jde o stupeň ve vývoji, kdy se dítě bez obtíží účastní společného vyučování
- odvíjí se od fyzické zralosti dítěte, která vychází zejména z procesu zrání centrální nervové soustavy, od ní se pak odvíjí mentální zralost dětí
- zahrnuje zdravotní, psychickou a sociální způsobilost dítěte zahájit školní docházku a zvládnout požadavky školní výuky
- školní zralost zjistí orientačně pouze škola při zápisu k povinné školní docházce
- vyšetření školní zralosti mají na starost školská poradenská zařízení

Matka Alice Fialová z Boskovic na Blanensku nechává rozhodnutí o odkladu na škole. „Pokud dítě není na první třídu zralé, tak proč ho trápit. Když nám u zápisu řeknou, že nedoporučují první třídu, odkladu se bránit nebudu. I když je dcera narozená na jaře," řekla Fialová.

Právě nesoustředěnost bývá podle Jany Taptičové z hodonínské pedagogicko-psychologické poradny jeden z hlavních důvodů, proč se k odkladům přistupuje. „V sociální oblasti to pak je nesamostatnost, přecitlivělost nebo problémy s komunikací s dospělou autoritou. V dalších dovednostech grafomotorika, schopnost analýzy v zrakové i sluchové oblasti, vady řeči a smyslová postižení," vyjmenovala Taptičová.

Odbornice si myslí, že problém je v tom, že děti v dnešní době přestávají hrát obvyklé hry, například s míčem, a víc času tráví u televize. Nemají pak dostatečně rozvinutá potřebná mozková centra. „Díky pasivnímu trávení volného času mají nesnáze se slovním vyjadřováním či výslovností. Podíl na tom má ale i rodina. Dnes lidé dětem méně čtou," podotkla Taptičová.

Právě pro děti s problémy pak v úvahu připadají přípravné třídy. „O jejich přijetí rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a po písemném doporučení školského poradenského zařízení," sdělil náměstek Juránek.

Celkem se v přípravných třídách nyní v Jihomoravském kraji vzdělává 343 žáků. Prozatím podle náměstka Juránka není potřeba počet míst pro děti s odkladem navyšovat.

Situaci má v budoucnu změnit novela školského zákona, kterou nyní projednává parlament. Posunuje termín zápisů do základních škol na dobu od prvního do třicátého dubna, dosud to byl leden. „Důvod posunu termínu je snaha o co nejpřesnější diagnostiku dětí v případě, že budou zákonní zástupci žádat o udělení odkladu docházky. Chceme počet odkladů snížit," sdělila mluvčí ministerstva Klára Bílá.

Na šachovnici poráží i dospělé

Luleč - Oba se narodili v říjnu. Oba tak mohli jít do školy o rok později. Místo toho Jitka nastoupila už v pěti letech. Dnes je ve třetí třídě. Její mladší bratr Jáchym ji nejspíš bude letos následovat. „Původně jsem počítala s tím, že když je to chlapec, o rok dřív ho do školy posílat nebudu. Přece jen chlapci jsou pomalejší. Není tak schopný v samostatném učení novým věcem. Je na mě fixovanější," myslí si matka dětí Lenka Kučerová z Lulče na Vyškovsku.

V posledních měsících se však pětiletý Jáchym začal projevovat víc. Vyhovuje mu nad věcmi hodně přemýšlet. „Začal hrát šachy takovým způsobem, že je schopný porazit i dospělého. Zabývá se hlavolamy. Má zájem i o počítání, násobí a dělí. Hodně se u něj vyvinuly schopnosti pro logické myšlení. Takže jsem naznala, že mu ve škole může být přece jen příjemněji než ve školce," vysvětluje Kučerová.

Přesvědčuje ji i fakt, že prostředí ve škole je klidnější. „Syn může sedět v lavici a zabývat se řešením úloh. Má to raději než hry, kde se děti honí," popisuje žena.

Rozhodla se, že se synem půjde k zápisu. Při něm se domluvila, že do června dá vědět, zda její syn nastoupí. „Sice jsem se ještě chtěla rozhodovat, ale Jáchym už s tím vlastně počítá na sto procent. Je neuvěřitelně natěšený a dělá vše pro to, abych ho tam dala. Například když špatně drží tužku, je schopný se neuvěřitelně snažit, aby mě přesvědčil," směje se Kučerová.

Do školy by Jáchym nastoupil v blízkých Tučapech. Už jen proto, že ji navštěvuje i jeho starší sestra Jitka. Ta chodí do třetí třídy. Také ona nastoupila v pěti letech. Na nové prostředí si zvykla okamžitě. „Četla od čtyř let. I sociálně byla velmi zdatná, ráda pracuje v kolektivu. Nikdy jsem nezalitovala, že šla o rok dřív. Je sice nejmladší, ve třídě jsem ale ani jednou od učitelů neslyšela, že je vidět jakýkoli rozdíl, který ji limituje," dodává Kučerová. Tvrdí, že když je dítě schopné, získá výhodu do dalšího studia.

Neúspěch nese těžce i malé dítě, říká poradkyně Kovářová

Blansko - Žádosti o odklad povinné školní docházky je třeba posuzovat individuálně. Zdůrazňuje to vedoucí blanenského pracoviště peda-gogicko-psychologické poradny Eva Kovářová. „Odklad určitě doporučujeme, pokud dítě není vyzrálé v některé důležité oblasti," popisuje.

O jaké oblasti se většinou jedná?

Například sociální, pracovní či fyzické, ale hlavně pokud jde o nezralost ve schopnostech souvisejících se čtením a psaním, jako je zrakové a sluchové vnímání, pravolevá orientace či předčíselné představy. To vše je velmi důležité a správně posoudit to může jen odborník.

Mají rodiče o posouzení zralosti zájem? Kolika dětí se v současné době odklad týká?

V posledních letech se na nás rodiče obrací víc, protože jsou mnohem informovanější než dřív. Matky se o věc zajímají, řadu věcí si zjistí už z internetu. K žádosti o vyšetření navíc nepotřebují žádné doporučení školky, pediatra nebo například logopeda, i když ho určitě uvítáme. Loni k prvnímu zápisu přišlo na Blanensku šest set předškoláků. Odklad školní docházky se týkal pětatřiceti dětí, naše poradenské pracoviště řešilo přes sedmdesát vyšetření školní zralosti.

Setkáváte se s případy, kdy rodiče o odklad žádají, aby předškolákům prodloužili dětství?

Ano. Ale v tomto případě odklad určitě nedoporučuji. Když se v testech ukáže, že předškolák je zralý, doporučíme, aby do školy nastoupil. Takové dítě pak ve školce rok zbytečně stagnuje.

A co případy, kdy odklad byl potřeba, ale dítě do školy nastoupilo?

Nejhorší situace, která pro dítě může nastat, je, když přijde nevyzrálé do první třídy, kde to naprosto nezvládá. A pak se musí vrátit do mateřské školy. To lze v prvním pololetí, ale jde opravdu o velké riziko pro psychiku dítěte, které se občas nemůže vrátit do původní mateřské školy, protože jsou přeplněné. Každý rok se tři až čtyři takové děti najdou. Není dobré, když se hned na začátku vstupu do společnosti setkají s tak velkým neúspěchem. Ten každý nese těžko, i malé dítě.