Není normální vidět na poli šedesát divočáků, zoufá si starosta

Situace jako z kultovního filmu Slavnosti sněženek se nyní odehrává i na okrajích Brna. Bojují tam s přemnožením divokých prasat. Ta stále častěji zavítají třeba i mezi chataře.

Nejvíc divočáci trápí brněnský Ořešín. V noci se občas objeví i v místních ulicích. „Není normální jít se večer projít a na poli vidět šedesát divočáků. Potkat na ulici stokilového čuníka není zážitek, o který by někdo stál," popsal situaci starosta Jan Levíček.

Za problém podle něj mohou myslivci, kteří by měli stav zvěře snižovat mnohem rázněji. „Zatím se jen vymlouvají na regulace a nic nedělají," dodal starosta. Myslivci to vnímají jinak. Lov v zalidněných oblastech je podle nich nebezpečný a většinou ani není efektivní. „Mezi chatami se střílet skoro nedá. A naše kulovnice mají dosah i několik kilometrů," odmítl vinu předseda mysliveckého sdružení pro Brno–sever Martin Liburský.

Většinu žádostí na odstřel divoké zvěře sdružení zamítá. Navrhuje jiné řešení. „Nejúčinnější jsou ocelové kari sítě. Zavaří se do betonu a prase už je nikdy nepodleze," doporučil Liburský rozmisťování zábran v problematických místech.

Odstřel je podle něj až poslední možnost, i když právě v ní mají myslivci od letošního dubna volné ruce. Novela zákona povolila celoroční odstřel i dospělých divočáků. To bylo dřív dovolené až od prvního srpna.

V tom ale paradoxně vidí problém právě někteří myslivci. Spousta jejich nových, nezkušených kolegů nepozná, které prase musí zastřelit a které je pro stádo klíčové. Tím přemnožení pomáhají. „Divočáky samozřejmě lovíme, snažíme se udržet rovnováhu. Ale nevím, koho těší zastřelit bachyni a pak z ní vytáhnout deset mrtvých mláďat," podotkl Liburský.

Problém Ořešína se podle něj vyřeší brzy sám. „Z Polska se sem žene prasečí mor a kudy prošel, nezůstala ani štětinka," doplnil.

Víc divočáků zaznamenali i v Hodoníně. „Byl úrodný rok žaludů a teplá zima," poznamenal Radovan Mančík z hodonínského mysliveckého spolku.

Podle Lesů města Brna, které se starají o většinu porostů v okolí města, problém řeší i v brněnském Útěchově, nebo v Lažánkách na Brněnsku. Naopak v Lipůvce na Blanensku dostali myslivci situaci pod kontrolu. „Podle množství škod je situace lepší než v minulých letech," řekl vedoucí lesní správy Pavel Jordan.

Problém je podle něj navíc kočovný. Divočáci se za potravou přesouvají, brzy tedy z nejvíce postižených míst sami odejdou.

Nespokojení lidé mohou na brněnském magistrátu požádat o odlov škodné zvěře, kritéria jsou ale kvůli riziku velmi přísná. „V posledních třech letech jsme povolili asi třicet žádostí o tento typ odlovu," řekl odborný referent magistrátu Tomáš Pohl.

MONIKA KRYLOVÁ