VYBERTE SI REGION

Nesmyslně burcují policii. Hrozí jim statisícové pokuty

Jižní Morava – Uřezal jsem si motorovou pilou nohu a na druhé všechny prsty, potřebuji pomoc. S takovými slovy zavolal na linku 158 muž z Břeclavska, který oznámením zalarmoval policii. Později se ale ukázalo, že tvrzení bylo jen výmyslem opilce. Obdobné případy, kdy lidé zatěžují tísňové linky, přitom nejsou výjimkou. Podle statistik hasičů jen osmina lidí z Jihomoravského kraje volající na tísňové linky skutečně potřebuje pomoc, nebo radu. Těm ostatním hrozí statisícové pokuty.

8.12.2014 2
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/David Taneček

Při loňském zhruba čtvrt milionu telefonátů bylo kolem 220 tisíc telefonátů takzvaně zlomyslných. „Mnozí z volajících si zřejmě ani neuvědomují, že zatímco zcela zbytečně blokují linku tísňového volání, rychlou pomoc potřebuje někdo jiný," upozornila mluvčí jihomoravské policie Petra Vedrová.

Sedm z osmi

Minulý týden se operátoři tísňových linek nezastavili kvůli kalamitě spojené s námrazou. Lidé jim volali kvůli spadeným stromům a dalším problémům. Ne vždy ale zvedli telefon jen ti, kteří pomoc opravdu potřebovali. Linku blokovali například notoričtí volající nebo opilci. „Zhruba z osmi hovorů je jen jeden, kdy někdo opravdu potřebuje pomoc," sdělil mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Podle něj se na velkém počtu zbytečných volání podílí i telefonáty trvající jen několik sekund, kdy na druhé straně sluchátka je slyšet jen ticho. „Často lidé vytočí tísňovou linku omylem, občas tam slyšíme v pozadí nějaký rozhovor nebo malé dítě," vysvětlil Mikoška.

K těmto omylům se ovšem přidávají i závažnější volání. „Stává se, že když přijedou hasiči na místo, tak po požáru není ani stopy," doplnil Mikoška.

Se stejnými problémy se potýkají i policisté. „Operační důstojníci na lince 158 v Jihomoravském kraji každý měsíc přijmou kolem sedmnácti tisíc telefonátů. Několikrát denně se však musí zabývat případy zlomyslných volání," řekla mluvčí Vedrová.

Řadu zbytečných výjezdů policejních hlídek má na svědomí například třiatřicetiletá žena z Břeclavska. Ta letos v červnu několik dnů opakovaně volala na tísňovou linku a oznamovala napadení.

Jednou na ni údajně zaútočil její partner, potom byl naopak on napaden jejím bratrem a v dalším případě zas měl být její přítel napadený neznámou ženou. Hlídka policie vždy okamžitě vyrazila napadání prověřit. „Na místě však našla ženu zcela bez zranění, pouze natolik opilou, že už si ani nepamatovala, že na policii volala. Alkohol ji ovlivnil tak, že nebyla schopná ani udělat dechovou zkoušku," sdělila Vedrová.

Zbytečné či zlomyslné volání ovšem nemusí znamenat jen komplikace pro policii, hasiče, či záchranáře. Pořádný problém to může být i pro viníky. „Český telekomunikační úřad může těmto zlomyslným volajícím v přestupkovém řízení uložit pokutu až dvě stě tisíc korun. Při opakovaném prohřešku pak jednou tolik," varovala Vedrová.

Čtyři skupiny

Podle brněnské psycholožky Zuzany Spurné lidé volají na tísňovou linku ze čtyř hlavních důvodů. „V prvním případě mají pocit, že na ně společnost dostatečně nereaguje. Chtějí si vyzkoušet, jestli je alespoň někdo bude brát vážně. Je to rituální chování, které vede ke snížení pocitu napětí a úzkosti," vysvětlila Spurná.

Další skupinou pak jsou volající pod vlivem drog či alkoholu. „Takoví lidé to mohou vnímat jako dobrý vtip," řekla psycholožka.

Třetí skupinu podle psycholožky tvoří lidé, kteří si kontaktováním tísňových linek snaží potvrdit svoji důležitost. „Hlavním motivem zde není ani úzkost, ani snížení seberegulace, ale potřeba ověřit si, že mé slovo má váhu. Že jsem důležitý," zdůvodnila Spurná.

Zbytečné telefonáty mají na svědomí také psychiatričtí pacienti. „Trpí zkresleným vnímáním reality a mají opravdu pocit, že se něco děje a je třeba volat," popsala psycholožka.

Autor: Lenka Grabcová

8.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Na evidenci tržeb se připravují už i stánkaři. Brňané účty vypisují ručně

Jižní Morava – Kontroverzní elektronická evidence tržeb ve čtvrtek spustila ostrý provoz. Tržby do ní zaznamenávat musí restaurace, bary i třeba cukrárny . Zákon tuto povinnost ukládá všem, kteří mají kamenné provozovny, ve kterých si mohou zákazníci zakoupené zboží sníst či vypít a mají také další zázemí. „Stánků a takzvaných hladových oken, kdy si zákazník koupí zboží do ruky, tedy třeba stánků na náměstí Svobody, se zatím nařízení netýká," vysvětlil Aleš Hájek z finanční správy.

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies