VYBERTE SI REGION

Nové domovy důchodců v kraji? Zatím jen plány

Jižní Morava /TÉMA, INFOGRAFIKA/ - Na místo v domovech důchodců čekají Jihomoravané přes rok. A to i přesto, že počet žádostí mírně klesá. Lidé, kteří jsou ve špatné ekonomické situaci, si raději starší příbuzné nechávají doma, aby získali příspěvek na péči. Kvůli nedostatku míst plánuje Jihomoravský kraj stavbu a rozšíření dalších domovů důchodců. V nejbližší době navýší kapacitu v Blansku a Kyjově. Hotovo má být na jaře příštího roku.  

3.4.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Jan Jelínek

Rok se snaží umístit svého nemocného otce do domova důchodců v Brně. Nemůže totiž pořádně chodit. Několikrát doma spadl a zranil se. „Musím chodit každý den do práce. Terénní služba pohlídá otce jen dopoledne. Musím se ale po práci starat i o děti,“ posteskla si Lucie Vodičková z Brna.

Rozeslala žádost do pěti domovů důchodců. Neúspěšně. Jsou beznadějně přeplněné a čekací doba je delší než rok. „Bereme většinou jen lidi, kteří se už o sebe opravdu nedokáží postarat a potřebují celodenní péči,“ řekla například ředitelka Senior centra v Blansku Lenka Dražilová.

Neplatné žádosti

Stejně jako ostatní vedoucí domovů důchodců je Dražilová zahlcená stovkami žádostí, které už nejsou aktuální. Žadatel je například v jiném zařízení, nebo zemřel. „Měli jsme na konci roku asi tři sta žádostí. Protřídili jsme je a zbylo jich osmdesát,“ uvedla ředitelka hodonínského S-centra Jana Trnečková. Upozornila tak, že počty žádostí mohou být matoucí.

Čekací doba se navíc podle některých ředitelů domovů důchodců snižuje. „U nás je to ze dvou let na jeden,“ přiblížila ředitelka vyškovského domova důchodců Jana Pátková. Podle Trnečkové se mění také klientela. „Přibývá žádostí o umístění starších lidí s demencí,“ podotkla.

Podle ní si také lidé stále častěji nechávají příbuzné v důchodovém věku doma. Snaží se získat příspěvek na péči, který může být až dvanáct tisíc korun měsíčně. Například loni dostávalo na jižní Moravě příspěvek na péči 35 667 lidí.

Tisíce čekatelů

Jihomoravský kraj nyní zřizuje jedenáct domovů důchodců, které nabízejí téměř devatenáct set míst. Podle mluvčího krajského úřadu Jiřího Klementa evidují přes dva tisíce sedm set žádostí o umístění.

Zhruba před půl rokem kraj kvůli nedostatku míst v domovech plánoval stavbu šesti nových a rozšíření tří stávajících zařízení. A to za přibližně osm set milionů korun. Stavba se ale natahuje. „Půlku z pěti set plánovaných lůžek dokončíme v příštím roce na jaře a potom se uvidí. Vláda totiž zrušila spolufinancování projektů z operačních programů. Plány nám nabouralo také zvýšení daně z přidané hodnoty,“ zdůvodnil zpoždění prací krajský radní pro sociální oblast Jiří Altman.

Letos v září plánuje kraj jen rozšíření blanenského domova důchodců o čtyřicet míst. Hledá také dodavatele na přístavbu kyjovského centra sociálních služeb, které příští rok na jaře nabídne šedesát nových míst. I tak jich zřejmě bude málo. Podle Českého statistického úřadu se totiž v kraji zvýší počet lidí starších pětašedesáti let do roku 2062 o přibližně 150 tisíc.

Ředitelé domovů nyní navíc bojují s takzvaným stop stavem. Kvůli nedostatku peněz v sociální oblasti nesmí přijímat nové zaměstnance. „Zatím to zvládáme. Snížení kvality péče nehrozí,“ ujistila Trnečková.

Kolik stojí ubytování v domově důchodců na jižní Moravě?

Zájem je také o nákupy a doprovod

Jižní Morava - Domy s pečovatelskou službou nebo léčebny dlouhodobě nemocných. To jsou další možnosti, které mohou lidé v důchodovém věku využít.

Například pětašedesátiletá Karla Nováčková ze Znojma se rozhoduje, jak vyřeší svoji situaci. „Mám nemocného manžela, který špatně chodí. Náš dům nemá výtah a cesta po schodech je pro nás čím dál tím obtížnější. Děti žijí v zahraničí, a tak se o sebe musíme postarat sami,“ vysvětluje důchodkyně. Uvažuje proto o domě s pečovatelskou službou. „Můžeme tam bydlet v menším bytě, platit nižší nájemné než teď a využívat nabízené služby. Například nákupy a stravování,“ říká Nováčková. Dodává, že jediný problém je v tom, že pečovatelský dům, o který mají s manželem zájem, je stále plný.

Takový problém je ale velmi častý. Například Zdeňka Rožnovská z Domu s pečovatelskou službou Hodonice na Znojemsku tvrdí, že za jedenáct let, co je zařízení v provozu, ani jednou neměli volné místo. „To, které se uvolnilo, okamžitě zaplnil další zájemce,“ podotkla Rožnovská.

Zájem roste také o služby, které si mohou staří lidé objednat domů. V Brně a okolí nabízí pomoc důchodcům například Pečovatelské služby Sanus. „Lidé z naší nabídky nejčastěji využívají nákupy, hygienu, stravování, doprovod nebo vyřizování pochůzek a dohled,“ vyjmenovala Markéta Vrbecká z Pečovatelské služby. Dodala, že za hodinu práce pečovatelky, při které stihne malý nákup a přípravu obědu, zaplatí staří lidé 120 korun.

Důchodci však podle ní mohou některé služby dostat na předpis od lékaře. „V tomto případě k nim například pravidelně domů dochází zdravotní sestra,“ vysvětlila Vrbecká. (kom)

Důchodci bydlí raději odděleně, tvrdí socioložka

Brno - Péče o starého člověka je fyzicky i psychicky náročná. „Pro rodinu je ale levnější se o příbuzného postarat,“ tvrdí socioložka z brněnské Masarykovy univerzity Lucie Vidovićová.

Donutí špatná ekonomická situace lidi nechat si doma starší příbuzné, aby nemuseli platit za služby domovům důchodců?

Péče o závislého důchodce je velmi náročná. Paradoxně dnes stát platí víc, když se o důchodce musí starat, než když se o něj stará rodina. Někteří říkají, že je to správné, jde přece o rodinnou solidaritu. Tito lidé by však měli pravdu jen v ideálním světě. Je však pravda, že rodina zaplatí víc za domov důchodců, než když se o příbuzného postará sama.

Jak náročná může být péče o staré lidi?

Velmi. Psychicky i fyzicky. Existují ale pomůcky, které to mohou lidem usnadnit. Například madla v koupelně nebo na záchodě.

Mohou se objevit problémy při soužití lidí několika generací?

Ano. Z výzkumu vyplývá, že důchodci mají rádi oddělené bydlení, i když v blízkosti své rodiny. Nikoliv ale pod stejnou střechou. To je dost kulturně podmíněná věc.

Dříve žili rodiče víc s dětmi, stavěly se vícegenerační domy. Teď raději bydlí mladí lidé sami. Může se vrátit doba, kdy bude bydlet několik generací spolu?

Pokud jsou vztahy v rodině dobré, každý může mít ve společném bydlení soukromý prostor. Důležité také je, že sestěhování nejen s rodinou, ale i s přáteli sníží náklady na bydlení. (hv)

Autor: Veronika Horáková, Martina Koziolová

3.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies