VYBERTE SI REGION

Obchvaty obcí? Lidé zatím slyší hlavně sliby, stavbu většinou jen marně vyhlíží

Jižní Morava - Tisíce aut denně v obou směrech. Ulice, které nejde kvůli nepřetržitým kolonám přejít. Prach, hluk a kouř. Scénář, který vypadá jako noční můra, je pro lidi z řady jihomoravských měst a obcí každodenní realita. Ulehčit jim alespoň od tranzitní dopravy mají obchvaty. Spousta slibů se může změnit ve skutečnost v lepším případě v horizontu několika let. Letos se dočkají alespoň v Lechovicích na Znojemsku a v Mikulově na Břeclavsku.

30.1.2015 11
SDÍLEJ:

Přípravné práce na stavbě lechovického obchvatu začaly.Foto: DENÍK/Vojtěch Smola

Tam je obchvat téma číslo jedna od devadesátých let. Po otevření hranic s Rakouskem vede totiž hlavní trasa z Brna do Vídně přes město. „Do Pohořelic jedu po dálnici. Navazující dvoupruhá silnice už je horší a v Mikulově vždy raději počítám se zdržením," řekl Brňan Vilém Kořínek.

Plánovaný obchvat Mikulova je součástí odkládané dostavby silnice R52. Naštěstí pro místní ho ale lze stavět i bez zrušeného územního plánu kraje. „Stavět chceme začít už letos," přišel před dvěma týdny s dobrou zprávou ministr dopravy Dan Ťok.

V Lechovicích už dokonce na obchvatu pracují. Zatím tam bagry začaly s přípravnými pracemi. Na konci léta dělníci stavbu zahájí. „Doufáme, že to bude v srpnu," podotkla ředitelka brněnského závodu Ředitelství silnic a dálnic Věra Hoderová.

Komplikovanější situace je ve Znojmě, kde má další etapa rozestavěného obchvatu začít letos, spíše až příští rok. „Celý obchvat včetně napojení na rakouské hranice přes Hatě má být hotový v roce 2022," informoval znojemský starosta Vlastimil Gabrhel.

Na Brněnsku jsou nejblíže k postavení obchvaty Čebína a Hradčan. První už získal územní rozhodnutí, druhý čeká na výsledek odvolání. „Ideální je stavět společně. Vyjde to na sedm set milionů korun," uvedl ředitel Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Jan Zouhar. Termín si netroufl odhadnout.Pro zvětšení klikněte.

Přímo v Brně lidé roky čekají hlavně na obchvaty Slatiny a Tuřan, které už měly být podle původních plánů hotové. První z nich brzdí problémy s výkupy pozemků, druhý není připravený.

V nedohlednu je také velký západní obchvat Brna, jímž má být dálnice R43. Varianta trasy se nelíbí některým sdružením i obcím a brzdí ji neexistující krajský územní plán. Proto doposud chybí i v rozpočtech silničářů. Doplácí na to Brno i další obce. Například v Kuřimi překáží v plánech na vlastní obchvat.

V obcích na Blanensku má pak R43 fungovat sama jako obchvat. Bez ní působí problémy třeba lidem v Lipůvce. „Krajská silnice uprostřed vesnice neodpovídá intenzitě dopravy. Ve špičce je přetížená, přibývá hlavně nákladních aut. Rychlostní silnice přinese plynulejší a rychlejší spojení, zajištěná bude i větší bezpečnost chodců," vyjmenovala starostka Lipůvky Zlatuše Havlíková. Ne všichni v obci ale plány vítají. Třeba tamní restauratéři se obávají odlivu zákazníků.

V nedohlednu je také stavba obchvatu v Bučovicích na Vyškovsku. Vedení města nechalo zpracovat upřesnění trasy. „Přeložka měla původně vést méně obydlenou oblastí, ale rozdělí tak Bučovice na dvě části. Aktuálně jsme se zaměřili na jižní variantu, tedy od Brna před Bučovicemi směrem k obci Kloboučky. Zpět do své stopy se silnice I/50 vrátí za Vícemilicemi," popsala mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová.

Obyvatelé ulic, kterými v Bučovicích silnice vede, však začínají být skeptičtí. Obchvat se totiž řeší už několik let. „U trasy bydlíme pětačtyřicet let. Už třikrát jsme podepisovali petici za výstavbu obchvatu, ale stejně se nic neděje," uvedla například Jindřiška Knoflíčková ze Slavkovské ulice.

Starosta Lechovic: Konečně jsme dostali zelenou

Lechovice - V čele Lechovic na Znojemsku, kterými denně projede až patnáct tisíc aut, stojí už od roku 1990. Stejně jako lidi z vesnice i starostu Josefa Juráčka trápí hustá doprava. Na dlouho očekávaném obchvatu obce začnou dělníci pracovat už v srpnu. „Lidem se uleví od hluku a domy se přestanou otřásat," těší se Juráček.

Jak dlouho se o obchvatu Lechovic mluví?

Plány na výstavbu velké silnice mimo vesnici existovaly už před druhou světovou válkou. Po revoluci jsme připravovali územní plán pro obchvat a postupně ho aktualizovali podle zaměření geodetů.

Je nové řešení nezbytné?

Rozhodně, protože doprava zhoustla. Vesnicí denně projede velké množství aut i kamionů. Mnozí řidiči nedodržují předepsanou rychlost a mají na svědomí desítky lidských životů. Ke zmírnění rizika nepomohly ani chodníky a přechody.

Proč se tedy začátek stavby tak dlouho odkládal?

Komplikované byly hlavně majetkoprávní vztahy, které jsme vyřešili mimo jiné i uvolněním obecních pozemků. Teď je všechno připravené pro stavbu. Konečně jsme dostali zelenou. Archeologové už odkrývají půdu. Zpoždění je možné, jen kdyby narazili na nějaký nález.

Jaký vliv bude mít nový obchvat na život ve vesnici?

Lidem se uleví od hluku a domy se přestanou otřásat. Klid si zatím užíváme paradoxně jen tehdy, když je nějaká nehoda a policisté odkloní dopravu.

PETR JEŘÁBEK

ILONA PERGROVÁ

ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI

Názor čtenáře - starosty
Již název článku mne překvapil, o záměru realizace obchvatu Bosonoh jsem nevěděl. Je však rozumné dělat tento obchvat?
Ne, že bych ho bosonožským nepřál, dopravní zatížení zde je neúnosné, ale znám jednodušší a určitě levnější řešení, na které kompetentní orgány bohužel nechtěly dříve slyšet.
Tím je zrušení zpoplatnění části dálnice D1 v úseku Kývalka – Bohunice, tedy mezi sjezdy 182 a 190. Jde o přibližně 10 km kilometrů.
Vím, že by stát (možná jen firma Kapsch) přišel o část výdělku na mýtném, ale důležitější je, že by se všem obcím i brněnské části Bosonohy na silnici 602 v provozu ulehčilo, jejich občané by nemuseli žít ve strachu, že někoho srazí auto, snížení provozu by kladně pocítilo i životní prostředí.
Silnici 602 používá velké množství motoristů z celé jihozápadní části okresu Brno venkov, kteří kvůli tomu, že jezdí svým vozidlem jen do zaměstnání a zpět, si dálniční známku kupovat nebudou.
Spolu s bývalým starostou Bosonoh panem Jiaxisem jsme se v minulém volebním období snažili o zrušení zpoplatnění tohoto úseku, ale neúspěšně, ani JmK nám v tom nepomohl.
Já hodlám v apelování na patřičná místa pokračovat dále, máme jinou vládu, jiného ministra. Snad se někdo zamyslí nad tím, zda je lépe prostavět stovky milionů korun navíc, s horizontem několika dlouhých let, nebo zvolit v podstatě variantu, která může být realizována ihned. Už slyším ty hlasy, které říkají:
„A co na to Skanska? 223 milionů je přece pěkný balík!"
Z hlediska Rosic bych se chtěl jen připomenout pravdpodobně nějak opomenutým, již asi 25 let plánovaným, obchvatem Rosic.
V Rosicích jsou překročeny na hlavním průtahu městem všechny hlukové limity a jiné řešení, než obchvat, zde není.
Obchvat by se měl objevit také v Zásadách územního rozvoje JmK, které jsou v současné době připravovány a o jeho zapracováním do ZUR jsme několikrát intenzivně s JmK i s ŘSD jednali.
Já vím, že se jeho realizace stejně nedožiju, ale aspoň na papíře, třeba v plánech ŘSD, bude někde figurovat, když už jsem se s ním nesetkal v přehledu plánovaných obchvatů v kraji z článku pana redaktora.

Jaroslav Světlík, starosta města Rosice

Autor: Redakce

30.1.2015 VSTUP DO DISKUSE 11
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies