VYBERTE SI REGION

Obcím vydělávají skládky, hazard nebo ropa

Jižní Morava – Opravené chodníky, parky či fasády obecních domů. Pro některé jihomoravské vesnice výdaje, na které šetří roky. Pro jiné samozřejmost. Nespoléhají jen na dotace a státní příspěvek z daňových odvodů obyvatel. Přivydělávají si třeba penězi z kasin v jejich katastru nebo z provozu skládek.

27.1.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Dalibor Krutiš

Pro odpad na svém území našli místo například v Kozlanech na Vyškovsku. Každý rok za něj obec dostane deset milionů korun. Podle starosty Karla Pospíšila to je nezanedbatelný příjem. „Máme ale i jiné, například z pronájmu nepotřebných pozemků, hlavně orné půdy. Vyděláváme třeba i díky pálenici, ze které jsou nemalé peníze. Poskytujeme různé služby, například traktorovou dopravu," popsal hlavní zdroje.

Uspořili 200 milionů

Ještě víc výnos z odpadu pomáhá lidem v Žabčicích na Brněnsku. „Skládku jsme založili před dvaceti lety. Máme v ní i pětinový akcionářský podíl," upozornil tamní starosta Vladimír Šmerda. Loni vydělala skládka obci pětadvacet milionů.
Přesto tři roky po jejím založení stála obec na pokraji bankrotu. „Na obecním účtu bylo pět tisíc korun. Údržba skládky stojí dost peněz. Nejdou přímo z rozpočtu, ale z účtu obce, kam i část výdělků ukládáme," dodal Šmerda. Za dvacet let vesnice naspořila asi dvě stě milionů korun.

Právě menší obce jsou podle tajemníka Sdružení místních samospráv České republiky Tomáše Chmely nejohroženější nedostatkem peněz. „Hůř reagují, když chybí dotační tituly. Jsou na nich závislé. V naší právní poradně se nás právě na rozpočtové problémy táží starostové nejčastěji," podotkl Chmela. Ujistil přitom, že v Jihomoravském kraji v současnosti žádné obci nehrozí bankrot.

Některé příhraniční obce se snaží získat peníze do rozpočtu navíc tím, že na svém území tolerují kasina. „Navštěvují je převážně rakouští hosté, stojí navíc mimo vesnici v Hatích. Myslím, že každá obec by byla ráda, kdyby takové příjmy měla," poznamenal starosta Chvalovic na Znojemsku Zdeněk Karpinski. Jen hazard obci s 570 obyvateli vydělá až osmdesát milionů korun ročně.

Vlastní akvapark

Exotičtější zdroj peněz našli v Uhřicích na Hodonínsku. Jde sice o vesnici s necelými osmi sty obyvateli, místní ale mají akvapark, lyžařskou sjez-dovku a nyní staví novou školku. „Největší příjmy obce jsou z těžby ropy. Díky nim je rozpočet obce dvojnásobný," zdůraznil uhřický starosta Petr Tihelka. Podle rozpočtu za minulý rok získali místní za své podzemní bohatství osm milionů korun z rozpočtu ve výši šestnácti a půl milionu. Poslední dva roky ale ceny ropy klesají.
Vesnicím, které podobné příjmy nemají, se snaží pomáhat i krajský úřad. „Je rozdíl mezi obcemi v okrese Blansko, odkud mnoho obyvatel dojíždí do průmyslových podniků, či na Hodonínsku, které je stále postižené poklesem zaměstnanosti v těžbě ropy," vysvětlila mluvčí úřadu Eliška Windová.

V rozpočtu kraj pro tento rok vyhradil na rozvoj venkova padesát milionů korun.

CELÉ TÉMA NAJDETE VE ČTVRTEČNÍM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST.

Autor: Alžběta Nečasová, Redakce

27.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies