VYBERTE SI REGION

Nejbohatší obce v kraji? Vydělávají na provozu skládek nebo tolerováním kasin

Jižní Morava – Opravené chodníky, parky či fasády obecních domů. Pro některé jihomoravské vesnice výdaje, na které šetří roky. Pro jiné samozřejmost. Nespoléhají jen na dotace a státní příspěvek z daňových odvodů obyvatel. Přivydělávají si třeba penězi z kasin v jejich katastru nebo z provozu skládek.

31.1.2016 1
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Autor: archiv DENÍKU

Pro odpad na svém území našli místo například v Kozlanech na Vyškovsku. Každý rok za něj obec dostane deset milionů korun. Podle starosty Karla Pospíšila to je nezanedbatelný příjem. „Máme ale i jiné, například z pronájmu nepotřebných pozemků, hlavně orné půdy. Vyděláváme třeba i díky pálenici, ze které jsou nemalé peníze. Poskytujeme různé služby, například traktorovou dopravu," popsal hlavní zdroje.

Uspořili 200 milionů

Ještě víc výnos z odpadu pomáhá lidem v Žabčicích na Brněnsku. „Skládku jsme založili před dvaceti lety. Máme v ní i pětinový akcionářský podíl," upozornil tamní starosta Vladimír Šmerda. Loni vydělala skládka obci pětadvacet milionů.

Přesto tři roky po jejím založení stála obec na pokraji bankrotu. „Na obecním účtu bylo pět tisíc korun. Údržba skládky stojí dost peněz. Nejdou přímo z rozpočtu, ale z účtu obce, kam i část výdělků ukládáme," dodal Šmerda. Za dvacet let vesnice naspořila asi dvě stě milionů korun.

Právě menší obce jsou podle tajemníka Sdružení místních samospráv České republiky Tomáše Chmely nejohroženější nedostatkem peněz. „Hůř reagují, když chybí dotační tituly. Jsou na nich závislé. V naší právní poradně se nás právě na rozpočtové problémy táží starostové nejčastěji," podotkl Chmela. Ujistil přitom, že v Jihomoravském kraji v současnosti žádné obci nehrozí bankrot.

Příklady rozpočtů obcí na jižní Moravě, které vybral Deník Rovnost:

Infografika k rozpočtům vybraných obcí na jižní Moravě.
PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE

Některé příhraniční obce se snaží získat peníze do rozpočtu navíc tím, že na svém území tolerují kasina. „Navštěvují je převážně rakouští hosté, stojí navíc mimo vesnici v Hatích. Myslím, že každá obec by byla ráda, kdyby takové příjmy měla," poznamenal starosta Chvalovic na Znojemsku Zdeněk Karpinski. Jen hazard obci s 570 obyvateli vydělá až osmdesát milionů korun ročně.

Vlastní akvapark

Exotičtější zdroj peněz našli v Uhřicích na Hodonínsku. Jde sice o vesnici s necelými osmi sty obyvateli, místní ale mají akvapark, lyžařskou sjezdovku a nyní staví novou školku. „Největší příjmy obce jsou z těžby ropy. Díky nim je rozpočet obce dvojnásobný," zdůraznil uhřický starosta Petr Tihelka. Podle rozpočtu za minulý rok získali místní za své podzemní bohatství osm milionů korun z rozpočtu ve výši šestnácti a půl milionu. Poslední dva roky ale ceny ropy klesají.

Vesnicím, které podobné příjmy nemají, se snaží pomáhat i krajský úřad. „Je rozdíl mezi obcemi v okrese Blansko, odkud mnoho obyvatel dojíždí do průmyslových podniků, či na Hodonínsku, které je stále postižené poklesem zaměstnanosti v těžbě ropy," vysvětlila mluvčí úřadu Eliška Windová.

V rozpočtu kraj pro tento rok vyhradil na rozvoj venkova padesát milionů korun.

Autor: Alžběta Nečasová, Redakce

31.1.2016 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Po stopách prvních moderních lidí pátrali v Líšni. Našli šperky a nástroje

Brno – Archeologové objevili 450 kamenných nástrojů na poli mezi brněnskou Líšní a Podolím. K nejvýznamnějším nálezům patřily ty nejmenší – navrtané ulity pokryté červeným okrem. Jak už Deník Rovnost informoval, odborníci je považují za ukázku pravěkého umění a nepřímý důkaz, že oblast neosídlili neandertálci, ale už první moderní lidé. „Jde o talisman nebo šperk. Uměleckou tvorbu u neandertálců neznáme," vysvětlil archeolog Ondřej Mlejnek.

OBRAZEM: Kolem světa za 80 dní? Ekologicky s elektromobilem to zkouší i Brňané

Brno – Tři kontinenty a pětadvacet tisíc najetých kilometrů. To bude mít brzy za sebou necelá třicítka účastníků závodu elektromobilů s názvem 80edays. Za jedenáct dní totiž skončí jejich cesta kolem světa za osmdesát dní. „Nejde pouze o co nejrychlejší cestování, ale také o to ukázat nové ekologické možnosti, jak se přepravovat," popsal závodník z České republiky Jiří Vlk.

Zemětřesení umíme spustit, ale nikoliv zastavit

Rozhovor s předním českým seismologem Janem Zedníkem o tom, kde na Zemi hrozí největší katastrofy při otřesech půdy, proč se tragická zemětřesení budou stále opakovat a jak se pozná, když někde na planetě zkoušejí atomový výbuch nebo zkolabuje jaderná ponorka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies