Odborníci se v názoru na vliv změny času na lidské zdraví liší. Většina se však shoduje v tom, že vadí jen některým. „Několik dní může trvat třeba spánková opilost. Člověk se probudí, ale mozek mu ještě naplno nepracuje," říká vedoucí lékař centra pro diagnostiku a léčbu poruch spánku a bdění z Fakultní nemocnice Brno Miroslav Moráň.

Někteří lidé změnu téměř nevnímají. To je i případ třiadvacetiletého Martina Coly. „Zvládám změny dobře. Asi proto, že jsem mladý, časem možná problémy přijdou," myslí si Cola.

To připouští i lékaři. „Starší lidé si na změny zvykají hůř, i když to není stoprocentní pravidlo," říká Moráň, podle něhož mohou mít problémy i děti. „Třeba se soustředěním ve škole," doplňuje.

Od roku 1996 trvá letní čas v České republice každoročně od posledního březnového do posledního říjnového víkendu. Posun měl pomoci šetřit energie a efektivněji využít den. Odpůrci však tvrdí, že naopak může za ztráty, zbytečný chaos a zdravotní problémy.

Komplikace změna znamená ovšem i pro lidi, kteří v neděli ráno vstávají do práce. A nejen ta jarní, ale i na podzim, kdy je noc naopak o hodinu delší. „Manžel je strojvůdce. Jednou si myslel, že mu ujel před nosem vlak, který měl řídit. Strojvůdce mu pak ale vysvětlil, že má ještě hodinu čas," usmívá se nad situací Baláková.

JANA STANKOVÁ