VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pacienti chtějí peníze na léky proti lupénce. Léčba je drahá

Jižní Morava – Od pěti let pokrývají tělo třiadvacetileté Brňanky Radmily Rolinkové strupy suché kůže. Trpí lupénkou. Za masti a léky utratí ročně desetitisíce. Pacienti trpící touto nemocí se proto v těchto dnech rozhodli obrátit na ministerstvo zdravotnictví, aby schválilo proplácení přírodních léčiv zdravotními pojišťovnami. Ke středě dni, mezinárodnímu dni lupénky, podpesalo petici pro ministerstvo 1 261 lidí.

29.10.2014 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: shutterstock.com

Lupénka je podle lékařů nemoc léčitelná, ale nelze se jí zcela zbavit. „Pacienti se někdy zbaví strupů a suché kůže díky vhodným léčivům. V určitých životních etapách, například vlivem stresu, se jim ale může kdykoliv opět vrátit," popsala primářka kožní klinike brněnské fakultní nemocnice Olga Faustmannová.

To potvrzuje také Rolinková. „Vyzkoušela jsem několik druhů krémů, čaje, masti. Něco pomáhá víc, něco míň. Zatím se mi ale lupénky nedaří zcela zbavit. Podle lékařů s ní budu bojovat celý život a peníze, které tomu věnuji, nejsou malé," postěžovala si dívka.

Podle lékařů stojí roční léčba pacientů s nejtěžší formou lupénky až čtyři sta tisíc korun ročně. Často si ji pacient musí platit sám. Pojišťovny totiž přispívají pouze na některá léčiva. „Lupénkou trpím od dětství. Vyzkoušela jsem snad všechny masti a léky, které mi lékař nabídl, na které mi pojišťovna přispěla. Nic nezabralo. Od manžela jsem jednou dostala mast, která mi jediná pomohla. Stála asi čtyři tisíce korun, ale pojišťovna mi přispět odmítla, protože se nejednalo o kosmetický přípravek. Mast jsem si proto již nemohla dovolit," popsala svou zkušenost čtyřiapadesátiletá Dana Válková. I ona se podepsala pod petici ministerstvu.

Zdravotní pojišťovny se brání, že i kdyby chtěly přispívat na přírodní přípravky, tak nemohou. „Podle zákona nemůžeme hradit ze zdravotního pojištění přípravky, které nejsou registrovány jako léky či léčiva u Státního ústavu pro kontrolu léčiv," vysvětlil mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.

Aby pojišťovny mohly proplácet i přírodní léky, musely by se změnit zákony. Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo, že se touto problematikou bude zabývat. Zájem o pacienty trpící lupénkou projevilo i ministerstvo financí.

Než ale politici případné změny projednají, nezbývá pacientům než využívat dosud přístupné léky, nebo si připlatit. „Pacienti léčbu v žádném případě nesmí podceňovat. Důležité je kůži hodně promazávat, aby neodpadávala" upozornila lékařka Faustmannová.

Rolinková je přesvědčená, že je také důležité se naučit s nemocí žít. „Mám ji po celém těle, ale někdy dokonce zapomínám, že jí trpím. Nebojím se ani svléknout se do plavek. Proto mě dokážou zaskočit otázky od lidí, když se ptají, co to mám na těle. Musím zapřemýšlet, co tím myslí," tvrdí studentka.

Je ráda, že ani její okolí jínikdy nedalo najevo, že by sní kvůli nemoci nechtěli mít nic společného. „Pracuji dokonce v restauraci a ani moje šéfová ani zákazníci se na mě nikdy ani divně nepodívali. Jedinou špatnou zkušenost mám z puberty. Když mi bylo asi šestnáct, jeden kluk se mě zeptal, co to mám na těle za hnus. Řekla jsem mu, že je to lupénka a že je to přenosné na podobné hlupáky, jako je on," dodala s úsměvem dívka.

Autor: Michaela Římanová

29.10.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies